Týden v Evropě 27. 1. - 2. 2. 2001

Stručné zprávy z EU

Oznámení další pomoci ve výši 10 mil. eur obětem zemětřesení v Indii

Komise dne 31. ledna oznámila další pomoc ve výši 10 mil. euro obětem zemětřesení v indickém státě Gujarat. Počáteční pomoc v nouzové situaci ve výši 3 mil. euro Komise poskytla den po katastrofě. Záchranné práce se z valné části zaměřují na hlavní městské oblasti, a Úřad pro humanitární pomoc Evropského společenství se proto snaží svými pracovníky dosáhnout těžce postižené menší obce a odlehlé oblasti, ke kterým se dostává menší objem pomoci. První vlna pomoci se soustředila na okamžité potřeby, jako jsou např. materiály nezbytné ke zřízení útulků, pokrývky a teplé oblečení, potraviny, nezávadná pitná voda, zdravotnické potřeby první pomoci a elektrické generátory. Tato podpora se poskytuje prostřednictvím nevládních organizací, včetně agentur Oxfam, Save the Children a CARE. Pracovníci Komise v Gujaratu a v Bruselu situaci pečlivě sledují spolu s dalšími organizacemi působícími v krizové oblasti. Do oblasti byl vyslán odborník ihned po oznámení zprávy o katastrofě. Komisař Chris Patten měl možnost poskytovanou pomoc projednat poslední den své pětidenní návštěvy Indie, kdy se setkal s ministrem zahraničních věcí Jashwantem Singhem a ministrem financí Yashwantem Sinhou. [Podkladové texty: IP/01/150, IP/01/134 a IP/01/130]

Hovězí krize vyžaduje širší záběr opatření

Dne 20. ledna komisař Franz Fischler prohlásil, že trh hovězího v EU vyžaduje širší soubor opatření k řešení krize způsobené nemocí BSE. Radu pro zemědělství varoval, že letos by mohlo dojít k poklesu spotřeby hovězího o deset procent, a prohlásil, že k omezení budoucí výroby hovězího je zapotřebí několika změn. Mohlo by například jít o prémiové platby za telata prodávaná dříve než dosud nebo platby motivující k extenzivnějšímu hospodaření. Fischler zdůraznil, že spotřeba v EU klesla o 27 procent a řada třetích zemí zakázala dovoz hovězího z EU. Pro letošek se předpokládá nadbytek hovězího v objemu 795 tisíc tun. Intervenční nákupy nejsou řešením vzhledem k nákladům i omezeným, možnostem skladování. Komisař Fischler místo toho členské státy vyzval, aby využívali program nákupu za účelem likvidace (dobytka staršího 30 měsíců), na kterém se ministři shodli v prosinci. Jde o menší zlo, neboť toto opatření je méně nákladné, nabízí řešení těm zemědělcům, kteří nemohou prodat dobytek, likviduje hovězí nejhorší kvality a stanoví minimální cenu hrazenou producentům, uzavřel Fischler. Realizace programu byla zahájena jen ve Francii, Irsku a v menší míře v Lucembursku a Španělsku. Velká Británie již podobný program plní a další čtyři země dostaly výjimku: Finsko a Švédsko vzhledem k malému riziku výskytu BSE, Dánsko a Nizozemsko vzhledem k naplněné kapacitě testování. Německo, Itálie, Portugalsko a Řecko program dosud nezahájily, Rakousko a Belgie požádaly o výjimku. Fischler vyzval orgány členských zemí EU, aby Komisi informovaly o všech opatřeních, která přijímají na národní úrovni. Nakonec prohlásil, že Komise pracuje na zprávě o plodinách bohatých na bílkoviny, které by mohly v krmivu nahradit masokostní moučku. [Podkladové texty: IP/01/131 a MEMO/01/24]

- Dne 29. ledna Komise zveřejnila zprávu o realizaci opatření k boji proti BSE v členských státech EU. Viz http://europa.eu.int/comm/dgs/health_consumer/library/press/press104_en.html

Dalších 971 mil. euro uvolněno na řešení krize BSE

Na základě návrhu předloženého Komisí dne 31. ledna bude k rozpočtu EU přiděleno dalších 971 mil. euro na řešení krize BSE. Tento výdaj, financovaný pomocí úspor dosažených v loňském roce, bude určen na krytí nákladů vyvolaných realizací opatření schválených v prosinci Radou pro zemědělství. Částka zahrnuje 700 mil. euro na nákup v rámci programu likvidace dobytka staršího 30 měsíců, který nesmí vstoupit do potravinového řetězce, 238 mil. euro na intervenci na trhu hovězího a 33 mil. euro jako spolufinancování testů na BSE. Komisařka Michaele Schreyer uvedla, že výdaje na zemědělství již dosáhly dříve schváleného stropu, a proto všechna další opatření je nutno financovat z úspor. Nejnovější návrh je naléhavé povahy a pečlivě zaměřen. Krize BSE vypukla v říjnu loňského roku příliš pozdě na to, aby byla zařazena do již probíhajícího postupu schvalování rozpočtu. [Podkladový text: IP/01/143]

Překonávání rozdílů mezi bohatými a chudými

Úsilí EU zaměřené na překonávání regionálních rozdílů dosáhlo významného pokroku, avšak rozšíření EU představuje pro její politiku soudržnosti obrovskou výzvu. Podle druhé zprávy o hospodářské a sociální soudržnosti, přijaté dne 31. ledna, se ve třech nejchudších zemích EU (Portugalsko, Řecko a Španělsko) zvýšil příjem na jednoho obyvatele z 68 procent unijního průměru v roce 1988 na 78 procent v roce 1999. Rozdíly mezi regiony se zmenšily o téměř jednu pětinu. Zároveň však přetrvávají jednotlivé oblasti chudoby a některé regiony jsou dosud příliš izolované, postrádají investice a kvalifikované pracovní síly a jsou nedostatečně vybavené na to, aby se zapojily do informační společnosti. Řada lidí trpí dlouhodobou nezaměstnaností, zejména mladí lidé a ženy. Po rozšíření EU na 27 členských států se poměr bohatství mezi nebohatším a nejchudším regionem zvýší ze současných 5,8:1 na více než 10:1. Podíl obyvatel žijících v zemích vyžadujících politiku soudržnosti (v nichž HDP na jednoho obyvatele nedosahuje 90 procent průměru EU) se zdvojnásobí z jedné šestiny na téměř jednu třetinu. Příjem nejchudších 10 procent populace bude dosahovat pouhých 31 procent průměrného příjmu v EU, ve srovnání s 61 procenty v současné patnáctce. Má-li politika soudržnosti a regionální politika nadále pokračovat a zůstat efektivní, je třeba ji zcela přepravovat, uvedl komisař Michel Barnier. Zpráva posuzující a hodnotící hospodářskou a sociální soudržnost poslouží jako podklad k širokým diskusím o příslušné politice v nadcházejících měsících. Plný text bude k dispozici na http://www.inforegio.cec.eu.int [Podkladový text: IP/01/148]

Přísnější pravidla boje proti počítačové kriminalitě

Komise dne 30. ledna zveřejnila řadu opatření k boji proti počítačové trestné činnosti. Zaměřují se na zkvalitnění zabezpečovacích systémů k prevenci počítačové trestné činnosti a zajištění vhodných prostředků pro orgány činné v trestním řízení, aby byly v případě selhání prevence schopny účinně konat. Nejnovější Sdělení obsahuje návrh na harmonizaci zákonů členských zemí o trestném činu dětské pornografie, které pachatelům tohoto trestného činu zabrání ve využívání nejednotnosti právního prostředí v EU v této oblasti. V delším časovém horizontu Komise plánuje opatření k boji proti high-tech kriminalitě, jako je pirátství - hacking a destruktivní útoky na služby poskytované po Internetu.Posoudí také případná opatření proti rasistické a xenofobní aktivitě na Internetu. Zákonodárné návrhy jsou doplněny opatřeními, která podporují povědomí a odbornou přípravu osob zabývajících se zabezpečením informací. Cílem strategie je účinný boj proti počítačové kriminalitě, aniž by však stála v cestě rozvoje elektronického obchodování či porušovala základní právo na soukromí. Komisař Erkki Liikanen v této souvislosti prohlásil, že svobodu Internetu - zdroj jeho úspěchu - je třeba zachovat. Zároveň by však skvělé výhledy dalšího rozvoje elektronického obchodování zůstaly pouhými vzdušnými zámky, kdyby lidé nenabyli důvěry v elektronické transakce, prohlásil komisař. Během dalších dvou měsíců Komise uvítá připomínky k těmto návrhům. Viz http://europa.eu.int/ISPO/eif/InternetPoliciesSite/Crime/crime1.html

[Podkladový text: IP/01/135]

Pracovní program roku 2001

Zkvalitnění způsobu řízení, rozšíření, hospodářská a sociální reforma a kvalita života jsou klíčovými tématy pracovního programu roku 2001, který Komise přijala dne 31. ledna. První z nich se soustřeďuje na přiblížení evropských institucí lidem a jejich větší otevřenost a demokratičnost. Letos bychom také měli být svědky významného pokroku ve vstupních rozhovorech v rámci příprav na přijetí nových členských států EU. Hospodářská a sociální politika se zaměřuje na pracovní příležitosti a konkurenceschopnost, téma kvality života se zabývá oblastmi jako životní prostředí, úcta k právům jednotlivce, jakost potravin a mobilita obyvatel. Priority programu odrážejí strategické cíle Komise, schválené vloni až do roku 2005 (současné volební období Komise). Program bude k dispozici na

http://europa.eu.int/comm/off/work/index_en.htm

[Podkladový text: IP/01/149]

Komise dne 31. ledna zablokovala navrhovanou akvizici finských papíren Metsä Tissue švédským konkurentem Mölnlycke vzhledem k obavám o dopadu na hospodářskou soutěž. Po této fúzi by švédská firma měla tržní podíl dosahující 90 procent. [Podkladový text: IP/01/147]

Komise schválila společný podnik zabývající se zdravotnickými výrobky, založený společnostmi Smith & Nephew's a německou Beiersdorf AG. Tyto firmy však nejdříve musely učinit podstatné ústupky k vyřešení otázek hospodářské soutěže.

Egypt a EU dospěly ke konečné podobě Asociační dohody o obchodu a hospodářství, politickém dialogu a spolupráci v širokém spektru oblastí. [Podkladový text: IP/01/123]

EU a Chile vyřešily obchodní spory týkající se lihovin a hospodaření se zásobami mečounů. [Podkladové texty: IP/01/121 a IP/01/116]

V prosinci roku 2000 zůstala nezaměstnanost na nezměněné úrovni, tj. 8,1 procent v EU a 8,7 procent v eurozóně.

[Podkladový text: ES 16/2001]

Zprávy o rozšíření

Rumunská přání a sliby

Nový rumunský předseda vlády Adrian Nastase ve dnech 24. a 25. ledna spolu se svým týmem prošel Bruselem, aby navázal první formální kontakty s evropskými institucemi. Společně s kolegy vyslovil mnohé sliby nového začátku. Jeho přijetí v EU se celkově omezilo na opatrné přivítání a výzvu dokázat činy to, co přislíbil.

Komisař odpovědný za rozšíření Gunter Verheugen dal jasně najevo ochotu pomoci Rumunsku na jeho obtížné cestě k reformám: „Jsme plně připraveni spolupracovat,“ prohlásil na společné tiskové konferenci s rumunským předsedou vlády. Trval však na potřebě činů: „Chceme vidět jasné výsledky. Sliby nestačí,“ řekl komisař.

Verheugen dále uvedl: „S výkonem Rumunska nejsme zcela spokojeni. Nová vláda se musí stát bojovníkem za změny.“ Poukázal zejména na „šance na změny“ v oblasti hospodářských reforem, zavádění nových správních struktur a intenzivnějšího boje proti organizovanému zločinu. V souvislosti s menšinami (zejména Romy) a péčí o sirotky se Rumunsko potýká s problémy v oblasti lidských práv. Sám Nastase pak trval na tom, že „v hospodářské politice jde o nový začátek,“ a prohlásil: „Soustředíme-li se na hlavní cíle, můžeme uspět.“ Podobně prohlásil před výborem Evropského parlamentu pro zahraniční záležitosti, že obnovení důvěry je pro něj první prioritou. Připustil však, že Rumunsko v minulosti přijalo závazky, se kterými nebylo schopno se vyrovnat. Ale nyní je podle něj všechno jinak, důkazem má být nový, právě přijatý zákon o veřejné správě, který zakotvuje jazyková práva menšin představujících více než 20 procent obyvatelstva (zejména se jedná o velkou maďarskou menšinu žijící v Rumunsku).

Podle komisařky de Palacio rozšíření neovlivní energetickou strategii EU

Komisařka pro energetiku Loyola de Palacio během svého projevu na Světovém hospodářském fóru v Davosu dne 29. ledna prohlásila, že „není pravděpodobné, že by rozšíření ovlivnilo naši obecnější strategii“ v oblasti energetiky. Vysvětlila, že struktura energetického trhu EU po rozšíření bude více méně stejná jako dnes: „Nejoblíbenějšími zůstanou fosilní paliva.“ Rostoucí poprávka po energii bude ještě výraznější v důsledku rozšíření, dodala komisařka. Přiznala však, že otázka jaderné energetiky vyžaduje pozornost. „Některé přistupující země dosud nemusely splňovat velmi vysoké bezpečnostní normy, na jaké jsme v EU zvyklí,“ uvedla.

Řekla také, že „některé země se budou muset přizpůsobit nové podobě znečištění,“ aniž by však uvedla podrobnosti. Komisařka de Palacio si dala práci se zdůrazněním, že závislost EU na dodávkách ruského zemního plynu se zvýší vzhledem k historickým vazbám mezi východní Evropou a bývalým Sovětským svazem. V souvislosti s obnovitelnými zdroji energie podtrhla, že tento nový alternativní zdroj „je v některých přistupujících zemích na energetickém trhu relativním nováčkem,“ a tato skutečnost by proto mohla zkomplikovat postup EU při zvyšování podílu obnovitelných zdrojů ve výrobě energií. Zůstala však optimistkou: „Politická vůle tu je a společnými silami můžeme nalézt funkční řešení.“

Pavol Hamžík, místopředseda vlády SR pro evropskou integraci a Walter Rochel, vedoucí delegace Evropské komise v Bratislavě podepsali finanční memoranda o předvstupní pomoci ve výši 64 mil. euro. Z této částky je 28 mil. euro určeno na národní program Phare - tedy projekty zaměřené na budování institucí, harmonizaci legislativy a sociální a hospodářskou soudržnost (včetně 3,8 mil. euro ke zlepšení situace Romů). Dvacet milionů euro je určeno na odstavení bloku V1 jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích a 4 mil. euro na další programy podpory investic. Zajištěny jsou také programy přeshraniční spolupráce: 6 mil. euro Slovensko/Rakousko, 2 mil. euro Slovensko/Maďarsko a 4 mil. euro Slovensko/Polsko.

Skupina Evropské spořitelny vyhrála soutěž na veřejnou zakázku zajišťovat semináře pro své členské banky v kandidátských zemích. Spolu s Úřadem pro výměnu informací o technické pomoci (TAIEX) Evropské komise uspořádá ve dnech 8. a 9. března první ze série seminářů v rámci příprav na členství v EU. Mezi témata seminářů patří bankovní a finanční právo EU, elektronické obchodování, ochrana spotřebitele a logistické důsledky zavedení bankovek a mincí euro. Další dva semináře se budou konat ve dnech 24. a 25. dubna a 21. a 22. června.

Rila Solutions, společnost se sídlem v bulharské Sofii zabývající se řešeními v oblasti Internetu a bezdrátové telekomunikace je prvním podnikatelským subjektem, kterému se dostane přínosu z nové facility ve výši 32 mil. euro, zřízené Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) s cílem podpořit internetové a high-tech firmy ve střední a východní Evropě. EBRD vloží 3 mil. USD do základního kapitálu společnosti Rila Solutions, což této rychle se rozvíjející společnosti zajistí nezbytné finanční prostředky na rozjezd. „Během uplynulých 12 měsíců se z odvětví elektronického obchodování ve střední a východní Evropě stalo jedno z nejrychleji se vyvíjejících a nejdynamičtějších odvětví,“ řekl Jean Lemierre, prezident EBRD. „Jde o rychle rostoucí odvětví vyžadující nový způsob financování.“ Rámcová facilita zřízená EBRD je strukturovaná tak, aby jí umožnila rychle provádět malé investice s cílem poskytnout finanční injekce do vlastního kapitálu firem během rozjezdové fáze jejich podnikání. Jde o malé investice, které EBRD umožní vybudovat si různorodé portfolio majetkových účastí a tím minimalizovat nebezpečí vystavení se riziku plynoucího z pouze několika málo velkých investic. Předpokládá se, že jednotlivé projekty budou spolufinancovány zakladateli firem a dalšími investory.

Britská vláda pracuje na zlepšení povědomí o rozšíření mezi britskými občany. Publikuje čtvrtletní věstník, rozšířila informace na vládních webových stránkách, vydala brožuru pro podnikatelské subjekty a uspořádala veřejné dny otevřených dveří na ministerstvu zahraničí, na kterých se představily všechny kandidátské země. Na začátku března uspořádá recepci, kde se sejdou tvůrci veřejného mínění z britských komunit lidí pocházejících z kandidátských zemí, aby tak podpořila navazování kontaktů a zlepšila povědomí veřejnosti. Vydá novou brožuru, ve které vysvětlí přínosy rozšíření, vyrobí video/CD-ROM pro knihovny, vysoké a další školy. Pavel Telička, náměstek ministra zahraničí odpovědný za vstup České republiky do EU, souhlasil s tím, že doprovodí britského ministra pro záležitosti EU na jeho návštěvě Cambridge v rámci jeho probíhajícího turné po celé Velké Británii, zaměřeného na propagaci a podporu rozšíření EU. Ministři dalších kandidátských zemí byli pozváni na tyto cesty v budoucnu.

Během Světového hospodářského fóra v Davosu navrhl bulharský prezident Petar Stojanov, aby všem 12 kandidátským zemím, s nimiž v současné době probíhají vstupní jednání, bylo do roku 2004 uděleno jakési „politické členství“ v EU. Později, po splnění hospodářských kritérií, jim bude přiznáno plnohodnotné členství. Politické členství by znamenalo zastoupení v ústředních orgánech EU, přičemž každá země by pokračovala v práci na splnění hospodářských kritérií vstupu do EU svým vlastním tempem. Bulharsko se v současné době zaměřuje na vstup do EU v roce 2006.

Generální ředitel Generálního ředitelství pro rozšíření Evropské komise Eneko Landaburuvyzval kandidátské země a členské státy, aby plnily své závazky přijaté v souvislosti s rozšířením. Prohlásil, že nestačí, aby kandidáti do Bruselu jen zasílali svá obecná vyjednávací stanoviska vyžadující přechodná období. Musí také prokázat, že jsou schopni převzít a zavést acquis. Členské státy se také musí snažit o zaujmutí společných vyjednávacích pozic, alespoň v kapitolách stanovených v „silniční mapě“ přijaté Komisí. Během své návštěvy Malty Landaburu také zopakoval svůj nesouhlas s tím, co podle jeho názoru představuje předčasné a uspěchané stanovení cílových termínů k ukončení vstupních jednání.

Švédská ministryně vnitra Maj-Inger Klingvall prohlásila před Evropským parlamentem dne 23. ledna, že Švédsko „má možnost vydláždit cestu k politickému průlomu, a to i v právě projednávaných obtížnějších kapitolách, jako je např. volný pohyb osob.“ Trvala však na tom, aby každá kandidátská země byla posuzována na základě vlastního pokroku. Nové členské státy „si musí vypracovat vlastní právní systémy migrační politiky a podílet se na odpovědnosti v přijímání žadatelů o azyl a v poskytování ochrany těm, kteří ji potřebují.“

Estonský ministr zahraničí Toomas Hendrik Ilves před estonským parlamentem Riigikogu prohlásil, že v otázce přistoupení „začal pro Estonsko rozhodující rok.“ Potvrdil připravenost Estonska uzavřít vyjednávání o většině kapitol během belgického předsednictví v druhé polovině letošního roku a v létě roku 2002 podepsat dohodu o přistoupení. „Je to jediný způsob, jak zajistit přistoupení prvních nových členských států nejpozději v roce 2004. Zároveň bych rád podtrhl, že vládnoucí koalice stojí pevně na svém stanovisku: Estonsko musí být na vstup do EU připraveno v roce 2003,“ poznamenal Ilves.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.cz

http://www.evropska-unie.cz