Brusel jedná o financování svého rozšíření
01.02.2001 | Hospodářské noviny
Přijetí nových členů sníží hospodářskou výkonnost patnáctky a bude klást nároky na rozpočet unie
Brusel jedná o financování svého rozšíření
Evropská komise považuje vyšší platby do společného rozpočtu za možné.
Jaroslav Lenert
Naprosto základní otázkou, přerozdělování peněz v rozšířené unii budoucnosti, se nyní začínají zabývat bruselští činitelé. Včera totiž komisař pro regionální otázky Michel Barnier předložil Evropskému parlamentu zprávu, v níž vypočítává dopady rozšíření na regionální pomoc. Jedná se o velmi citlivou otázku, protože většina oblastí v nově přijímaných zemích by splňovala kritéria pro přijímání pomoci z fondů EU, na což by ale nebyly peníze. To se však dá vyřešit pouze nepopulárními způsoby: omezení výdajů v jiných oblastech, vyššími příspěvky členů nebo snížením pomoci. Všechny tyto metody mají své vášnivé odpůrce v členských zemích, neboť by nakonec museli platit všichni.
Hospodářská situace EU nebude podle zprávy po rozšíření příliš růžová: zatím co občané nových zemí budou tvořit 32 procent obyvatelstva unie, vyprodukují pouze 14 procent celkového HDP a jeho výše na hlavu klesne o 18 procent. Mimo to se bude jednat většinou o chudé země, které budou vyžadovat značnou pomoc. Výrazným příkladem je regionální pomoc, na kterou je dnes určeno 30 miliard eur ročně a po rozšíření pouze 45 miliard. Podle Barniera nepřichází v úvahu jakékoli omezení finančních prostředků; zatím se však neodvažuje navrhovat jejich nárůst. "V budoucí unii budou větší rozdíly, vzdálenost mezi chudými a bohatými se prodlouží. Považuji to za další důvod pro prohlubování regionální politiky EU. Dříve než nastolíme otázku peněz, však musíme přesvědčit všechny o její nezbytnosti a smyslu," řekl. Podle něho je politika soudržnosti "nezbytná pro jednotný vnitřní trh unie; zřejmě bude třeba na ni vynakládat víc, to se však musí prokázat".
Komise proto předkládá čtyři alternativy. Podle první zůstane pro většinu pomoci poskytované podle takzvaného prvního cíle (pomoc regionům, kde příjem na hlavu činí méně než 75 procent průměru EU) v platnosti dosavadní práh. Druhá možnost předpokládá, že do roku 2013 by směřovala pomoc i dnešním adresátům, přičemž by se rozlišovalo, které regiony by nárok ztratily i bez rozšíření a které nikoli. Třetí cestou je celkové zvýšení prahu a podle čtvrté varianty je možno stanovit jiný limit pro stávající členy a jiný pro nováčky. "Máme dva roky na to, abychom se dohodli," tvrdí komisař.
Další články v kategorii
- Má to smysl: po deseti letech pálavského borytobraní už není skoro co vytrhávat (18.05.2024)
- Zlínský kraj rozdělí letos mezi včelaře 1,198 mil. Kč, podpoří 102 včelařů (17.05.2024)
- Zemědělci rozhodnou, zda stejně jako odboráři zruší demonstraci v Praze (17.05.2024)
- Exportní konzultace s agrárními a ekonomickými diplomaty dne 27. června 2024 v PVA Expo Praha – Letňany (17.05.2024)
- Mimořádná opatření proti šíření verticiliového vadnutí chmele v ČR (17.05.2024)
- Po jahodách na poli u Olomouce se jen zaprášilo, musí dozrát další (17.05.2024)
- Zemědělství je moderní a atraktivní obor, proto pro něj motivujeme mladé (17.05.2024)
- SZPI analyzuje složení bonbónů s muscimolem, kvůli nim zkolabovala žákyně ZŠ (17.05.2024)
- Na motýlích loukách se hmyzu mimořádně daří, další vzniká v Kyselce (17.05.2024)
- Letos provoz neotevře 20 až 30 procent palíren, v lednu jich skončilo 20 (17.05.2024)