Žně ve znamení protichůdných čísel

Žne ve znamení protichudných císel

Problém s množstvím obilí letos urcite nebude, jiná vec bude jeho kvalita, tvrdí odborníci

Jako na houpacce si musí v soucasné dobe pripadat podnikatelé kalkulující s celkovým objemem a kvalitou sklizne z letošních žní. Zatímco císla zverejnená Ministerstvem zemedelství za celou republiku nesignalizují velký propad produkce, statistika týkající se jižní Moravy hovorí zcela obrácene. Odborníci se ale shodují, že v rade regionu je letošní sklizen pres všechny peripetie lepší než loni.

Celkový mezirocní propad produkce ciní u všech obilovin pouze 6 procent, což je príznivejší údaj, než prognózoval pred více než mesícem Ceský statistický úrad. Obdobné údaje poskytuje i resortní ministerstvo. U ozimého jecmene, který je prakticky pod strechou, dokonce stouply výnosy z lonských 4,05 na 4,24 tuny z hektaru. Hektarový výnos nejduležitejší komodity, ozimé pšenice, se ale republikove snížil zhruba o 10 procent. U žita ciní dosavadní celostátní pokles hektarových výnosu necelá 4 procenta, u repky neco pres 5 procent.

I když predevším u jarin vypadají propady dramaticky, experti upozornují, že jejich objem, zejména u pšenice, je ve srovnání s ozimy nevýznamný. Klícové ozimé obiloviny nedopadly tragicky ani na suchem nejvíce postižené jižní Morave. Výnosy pšenice zde sice proti lonsku poklesly približne o 15 procent, jecmene ale jen o pet. V absolutním vyjádrení lze podle Františka Janu z AGF Trading ocekávat oproti lonsku zhruba o 400 000 tun obilovin méne. I pres pokles výnosu bude však podle jeho slov letos více pšenic, protože zemedelci loni zvýšili objem osevních ploch o více než petinu.

Ve svetle analýz dopadu letošního sucha zní pomerne neuveritelne zpráva Ústavu zemedelských a potravinárských informací, podle které není vliv minimálních srážek na nekteré druhy obilovin tak tragický, jak se dosud predpokládalo. Nemectí vedci navíc zjistili, že slouceniny, které rostlina produkuje pri stresu ze sucha, lze využít ke zvýšení sklizne, a pokusne prokázali nárust výnosu jecmene až o 20 procent.

I sami zemedelci pod tíhou statistik hodnotí dosavadní sklizen lépe. Podle tajemníka Agrární komory CR Jana Záhorky urcují váhu hektarových výnosu predevším dva kraje - východoceský a jihomoravský. "V nekterých východoceských oblastech dopadla sklizen velmi dobre," priznává Záhorka. "Celkový propad produkce kolem 500 000 tun ale bude stejne," dodává. I tak je pritom podle jeho názoru zapotrebí, aby stát uvolnil licence na vývoz obilí, protože zemedelci by tak mohli dosáhnout na vyšší cenu. S tím ale nesouhlasí mlynári. "Jestliže pred tremi týdny hovorilo ministerstvo o velkém propadu produkce a nyní se dozvídáme neco jiného, musíme s radikálními soudy pockat, jak letošní sklizen skutecne dopadne," domnívá se šéf mlýnsko-pekárenské spolecnosti Odkolek Martin Turínek. Podle nej problém s množstvím obilí nebude, jiná vec bude ale jeho kvalita. Státní fond tržní regulace nedávno snížil u vykupované potravinárské pšenice jeden z duležitých kvalitativních parametru ovlivnující jakost pekárenského zboží - pádové císlo. Pokud by chtel fond vyvážet nakoupenou pšenici do zahranicí, nemuže ji jako potravinárskou za dobrou cenu v prípade nižší kvality prodat.