Z českých polí se stávají stavební parcely a skladiště
12.05.2011 | ASZ
V České republice se každý den zastaví několik hektarů zemědělské půdy. Nejvíce jsou ohrožena pole v blízkosti velkých měst. Na úrodné zemi rychle vyrůstají rodinné domy, nákupní a průmyslová centra, ale často také nejrůznější skladovací haly. Developeři nakupují zemědělské pozemky od sedláků a prodávají je draze na stavební využití. Velké projekty se nyní chystají změnit i středočeské Klíčany.
„Kupci si myslí, že před námi zamávají penězi a my jim vše prodáme, bez ohledu, co to udělá s prostředím našeho domova,“ posteskl si farmář, místostarosta Klíčan a člen Asociace soukromého zemědělství Ondřej Bačina. Obci Klíčany, přestože se nachází pouhých sedm kilometrů za hranicemi Prahy, se zatím dařilo udržet poklidný ráz. Zájem developerů je však velký a roste i se záměrem rozšířit Letiště Vodochody, které leží v těsné blízkosti. „Samotné rozšiřování provozu letiště další zemědělskou půdu nezabere, ale je jisté, že by sebou přineslo i stavbu infrastruktury, skladovacích prostor, nejspíše i ubytovacích kapacit navazujících na provoz letecké dopravy. Protože se nacházíme mezi Prahou a plánovaným letištěm, čekáme také, že by pozemní provoz mohl stoupnout až o několik tisíc vozidel denně,“ doplnil Ondřej Bačina.
Klíčany se rozvíjejí nejen pod vlivem letiště. Snaží se však, aby schválená výstavba prospěla i místním obyvatelům, a tak v rámci pravomocí obce stanovují pro případné stavitele přísná pravidla. Zemědělské půdy je už nyní v okolí nedostatek. Kvalitní pole jsou navíc podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlíka drahá pro zemědělce, ale blízkost Prahy je činí levnými pro plány spekulantů a realitních kanceláří: „Aby bylo možné vyjmout ornou půdu ze zemědělského půdního fondu a přeměnit ji na stavební pozemek, je nutné zaplatit stanovenou částku, která se odvozuje od kvality půdy. Na cenu však už nemá vliv atraktivita dané lokality, která na okrajích velkých měst prudce stoupá. Je nesmysl požadovat stejně za hektar půdy u Prahy a například u Jihlavy.“
Asociace soukromého zemědělství nechce zábory zakázat, ale upravit cenu tak, aby investor musel zvážit, zda pro něj není vhodnější stavět v méně úrodné oblasti, případně postavit místo nízkopodlažního několikahektarového skladu budovu patrovou. ASZ se snaží, prostřednictvím svých zástupců v pracovní skupině Půda Ministerstva zemědělství ČR, zjednat nápravu v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu, jehož výkonem je pověřeno Ministerstvo životního prostředí ČR.
Další články v kategorii Zemědělství
- NKÚ: Ministerstvo zemědělství podpořilo zemědělský výzkum, ale přínosy nezná (21.09.2026)
- Parkovné za 350 korun bezplatné dožínky v Hradci Králové prodražilo (21.09.2026)
- J. Hladký a M. Píbil z ČZA v Humpolci: Studenti by si měli na zemědělských SŠ projít co nejvíc praxí (21.09.2026)
- „Dělá z lidí blbečky, obrovský malér pro Česko,“ říká o Babišově střetu zájmů šéf českých sedláků (19.09.2026)
- Hrozny dozrály dřív, pořadatelé museli posunout Burčákové slavnosti v Hustopečích (18.09.2026)
- Na národní výstavě se sešlo přes sto krav (18.09.2026)
- Švestky leží pod stromy, nikdo je nechce sbírat? Sadař má svérázné řešení (18.09.2026)
- Slovenští zemědělci kvůli suchu a trhu snižují stavy zvířat, uvedla komora (18.09.2026)
- Zemědělci letos očekávají ztrátu 25 miliard (17.09.2026)
- Nová data z ÚE přinesou zpřesnění práce KUMP (17.09.2026)

Tweet



