Unie se dohodla na počtu komisařů

Portugalsko a Belgie odmítají francouzský návrh na rozdělení křesel v Evropské radě

Nice, 11.12.2000

Na nesouhlasu Belgie a Portugalska ztroskotal včera návrh na rozdělení hlasů v Radě ministrů EU předložený Francií, který každé ze čtyř nejlidnatějších zemí v tomto unijním orgánu i nadále přisuzuje stejný počet křesel. Představitelům Belgie se přitom nelíbilo, že hledisko počtu obyvatel je v případě menších států uplatňováno do jisté míry "spravedlněji". Zatímco dvaaosmdesátimiliónové Německo a devětapadesátimiliónová Francie by v radě měly mít třicet hlasů, šestnáctimiliónovému Nizozemsku přiděluje návrh dvanáct, kdežto desetimiliónové Belgii jedenáct hlasů. Stejný počet křesel jako Belgičané by pak po svém vstupu obdržela také Česká republika. Portugalsku se na francouzském návrhu nelíbí především to, že podle jeho názoru malé země stále příliš znevýhodňuje při definování tzv. kvalifikované většiny, která je nezbytná k tomu, aby Evropská rada mohla přijmout ta rozhodnutí, u nichž není vyžadován princip jednomyslnosti. Tím, že návrh nyní zvyšuje kvalifikovanou většinu o několik procentních bodů, umožňuje podle Portugalců Německu, na jehož území žije sedmnáct procent veškerého obyvatelstva unie, aby s pomocí libovolné skupiny zemí představujících dalších jedenadvacet procent populace EU přijetí společných rozhodnutí zablokovalo.

Francouzský plán rovněž lehce diskriminuje dvaadvacetimiliónové Rumunsko, kterému by po přijetí do unie bylo přisouzeno třináct hlasů, stejně jako čtyřmiliónovou Litvu, jež by obdržela pět hlasů, o dva méně než stejně lidnaté Irsko. Podle pozorovatelů se bude nyní Francie snažit přesvědčit Nizozemce, aby souhlasili s tím, že budou mít v radě jedenáct zástupců. Francouzský prezident Jacques Chirac se přitom údajně vyjádřil v tom smyslu, že s Belgičany a Portugalci už o jejich požadavcích nehodlá jednat.

Paříž ovšem sama odmítá, aby měla v radě menší zastoupení než Německo, ačkoliv ve Spolkové republice žije o třiadvacet miliónů obyvatel více než v zemi galského kohouta. Belgie přišla předtím s návrhem, podle kterého by státy nad devětatřicet miliónů obyvatel měly třicet, země, v nichž žije mezi osmi a šestnácti milióny lidí, dvanáct, státy se třemi až pěti milióny obyvatel po osmi a zbývající členové EU pak čtyři křesla. V současné Evropské radě mají Německo, Británie, Francie a Itálie deset, Španělsko osm, Nizozemsko, Řecko, Belgie a Portugalsko pět, Švédsko a Rakousko čtyři, Dánsko, Finsko a Irsko tři a Lucembursko dvě křesla.

Již v sobotu schválili účastníci summitu dohodu uzavřenou na předchozí schůzce v Sochaux, podle které by do dalšího vrcholného orgánu unie, Evropské komise, delegoval napříště každý stát pouze jednoho komisaře, a to až do okamžiku, kdy EU bude mít 27 členských zemí. Tehdy se také unie musí dohodnout na konečném počtu komisařů, jichž ovšem nesmí být více než právě sedmadvacet, stejně jako na způsobu rotace, na základě které si jednotlivé státy budou předávat křesla členů komise. V současnosti mají Německo, Británie, Francie, Itálie a Španělsko po dvou, zbývající země EU po jednom komisaři.

(rkl, čtk)