Rozdělení půdy bělošských farmářů v Zimbabwe nabralo skluz deset

Rozdělení půdy bělošských farmářů v Zimbabwe nabralo skluz deseti let

Zbytek Afriky stejně jak o celý svět sleduje s napětím, jak se spor o půdu v Zimbabwe vyvine.

PRAHA - Zimbabwe stejně jako celá Afrika zažilo desítky let koloniální v tomto případě britské vlády. V tomto období ztratili místní Afričané prakticky vše: půdu, kulturu, náboženství a mnohdy i jazyk. V době ozbrojeného boje proti bělošskému menšinovému režimu v 70. letech bylo hlavním tématem vrácení půdy černým Afričanům. Krátce před vyhlášením nezávislého Zimbabwe v roce 1980 bylo dohodnuto, že půda vlastněná bílými farmáři bude přerozdělena. Tato takzvaná lancasterská dohoda předpokládala, že do deseti let od udělení nezávislosti Zimbabwe spolu s Británií otázku půdy vyřeší. Dohoda však nebyla nikdy dotažena do konce a nejlepší půda zůstala původním vlastníkům. Jde o přibližně 4500 farem o celkové rozloze 11 milionů hektarů. Na jeden milion černošských vlastníků půdy přitom připadá 16 milionů hektarů půdy. Bělošské farmy kromě potravinových plodin produkují především tabák. Jeho vývoz tvoří dvě třetiny exportních příjmů Zimbabwe. Dva měsíce trvající okupace více než 600 farem se zcela jistě podepíše na exportní bilanci. Již nyní hodnota znehodnocené úrody dosahuje řádově milionů amerických dolarů. V žádné z okolních zemí není otázka půdy tak vyhrocená. Například v sousední Zambii shání vláda investory pro ohromné plochy neobdělané půdy. Zkušenosti s přerozdělováním půdy mají i v Jihoafrické republice, kde pozemkovou reformu vyřešil trh. Půda, kterou z 87 % stále vlastní bílí Jihoafričané, se zde přerozděluje volnou nabídkou a koupí.

mir