Ničivé sucho může mít i výhody

Extrémní sucha, která postihla USA a další části světa, jdou na ruku zemědělcům v Evropské unii. Profit je dvojí: globální růst cen jim poskytuje vyšší zisky, a když nemají co prodávat, ztráty pomůžou zacelit dotační politiky. Ekonomové však varují, že jde o třeskutou záležitost, jež může vést k nevídanému cenovému šoku.

Farmáři v Německu, největší ekonomice na kontinentu, patří podle tamního tisku do první skupiny – mají co sklízet a co nabízet. „Pro obiloviny je to skutečně dobrý rok,“ tvrdí Christoph Kempkes, ředitel hamburského holdingu, pod který spadá 17 mlýnů. Lakmusovým papírkem je tradičně spolková země Braniborsko: tamní úroda představuje 2,3 milionu tun, o 400 tisíc tun více než loni.

Skutečnost, že obilí podražilo, ztěžuje situace na termínových trzích. „Zemědělci si zajistili odbyt pouze pro polovinu sklizně,“ připomíná mluvčí Zemědělského svazu. Před rokem to byly tři čtvrtiny. Na vině jsou původní špatné předpovědi – mnoho kontraktů se nepovedlo vyjednat a jejich navýšení se muselo draze přikupovat.

Stoupající ceny mají přesto léčivý efekt. „Když vzroste cena na burze v Chicagu, zvedne se i ,naše burza‘ v Paříži,“ říká Kempkes. Dění na plodinových burzách, a to především v zámoří, je v současnosti rájem spekulantů. „Sucho je pro ně skvělé,“ konstatuje Chris Hurt, ekonom z Purdue University v Indianě. Biti jsou rolníci, kteří si zajistili předběžné kontrakty, ale nejsou schopni závazky splnit. Právě oni musejí chybějící tuny nevýhodně dokupovat.

Druhý model, v podobě operativního uvolnění peněz, zvolilo ministerstvo zemědělství v Česku. Farmáři, jejichž úrodu snížilo sucho, mohou počítat s předčasnou výplatou záloh na přímé platby v hodnotě 9,4 miliardy korun. „Předčasné uvolnění peněz je součástí balíčku několika opatření na pomoc farmám postiženým nedostatkem vláhy,“ prohlásil šéf rezortu Petr Bendl. Průměrné hektarové výnosy zaostávají za loňskou nadprůměrnou sklizní přibližně o pětinu.

Unie, která rovněž vyplácí přímé platby zohledňující produkci a kroky na rozvoj venkova a krajiny, zatím k plošnému opatření nepřistoupila. V Bruselu panují od začátku srpna prázdniny.

Zalévat ano, ale…

Jednu z možností, jak bojovat se suchem, představují investice do zavlažovacích systémů. Evropská unie, spočítal Světový fond na ochranu přírody (WWF), pumpuje každoročně jen do suchých oblastí Španělska 5,4 miliardy eur – zdroje ze společné pokladny jdou do ekologicky nezodpovědných nebo ekonomicky ztrátových projektů, které souvisejí s vodním režimem. Miliardy inkasují i Řecko a Itálie. „EU funguje na principu kropicí konve, udržitelné a smysluplné zavodnění nehraje roli,“ připomíná expert WWF Martin Geiger. 

Autor článku: Igor Záruba