Němečtí farmáři hledají alternativy k hovězímu

Spolkové ministerstvo zemědělství uvažuje o tom, že do konce června zlikviduje čtyři sta tisíc kusů dobytka

Berlín/Praha, 17. 1. 2001

Krize okolo nemoci šílených krav získala v Německu v posledních dnech novou dimenzi. Veřejnost zděšená představou, že by v budoucnosti mohly být lidskou obdobou bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), novou formou Creutzfeld-Jakobovy nemoci, nakaženy na evropském kontinentě tisíce lidí, nyní asistuje tomu, jak jsou nemilosrdně likvidována stohlavá stáda hovězího dobytka. Berlínský deník Die Tageszeitung proto přišel s ne zcela zcestným tvrzením, že hlavním důvodem hromadného vybíjení mírumilovných přežvýkavců není strach z toho, že v Evropě propukne epidemie BSE, nýbrž strach z nekontrolovatelné paniky, jež by mohla zachvátit spotřebitele a způsobit kolaps trhu s masem, a to nejenom hovězím. List Tageszeitung se tudíž nedopustil přehmatu, když příslušný článek doprovodil kresleným vtipem, na němž jsou v nákladním voze opatřeném insigniemi Evropské unie odvážena dvě dobytčata, z nichž první rezignovaně říká druhému: "Připomíná to stalinské čistky. EU to s námi koneckonců také myslí dobře."

Spolkový kancléř Gerhard Schröder, jenž musel minulý týden v souvislosti s nemocí šílených krav propustit ze svého kabinetu coby obětní beránky šéfy resortů zdravotnictví a zemědělství, poněvadž problému okolo BSE údajně nevěnovali náležitou pozornost, nyní čelí protestům německých zemědělců, kteří se bojí o další budoucnost svých chovů. Německá vláda již oznámila, že hodlá do konce června porazit na čtyři sta tisíc kusů hovězího dobytka, aby tak beze zbytku vyloučila možnost šíření nemoci - ve Spolkové republice bylo přitom až doposud odhaleno pouze čtrnáct případů onemocnění BSE, jakkoli v poměrně krátkém čase.

Poražená zvířata jsou rozemleta na moučku a spalována, nikoli však v kafileriích, nýbrž v elektrárnách, neboť hovězí vykazuje docela slušnou výhřevnost. Nebývalý nával masokostní moučky přidávané pro změnu do uhlí zvládají německé elektrárny produkující "zooproud" až doposud bez problémů. Hromadnou popravu dobytčat, která spolkové ministerstvo zemědělství přijde na tři sta šedesát miliónů marek, již podle všeho nic neodvrátí, neboť neexistuje naděje, že by vědci v dohledné době vyvinuli test, který by se stoprocentní jistotou vyloučil možnost nákazy u živých zvířat - s ohledem na skutečnost, že nyní prováděné testy tuto možnost nevylučují ani u zvířat mrtvých.

Jelikož prodej i produkce hovězího klesá závratným tempem, bude muset řada chovatelů alespoň dočasně přejít na jiné druhy domácích zvířat či drůbež. Jednu z alternativ v tomto ohledu představuje chov pštrosů, jejichž maso, chutí připomínající zvěřinu, se pro vysoký obsah proteinů a nízké procento tuků stalo v Německu značně populární již před Vánocemi. Problémem je pouze vysoká cena daná náklady na chov, neboť pštrosí kuřata jsou značně choulostivá a dvanáctiměsíční jedinec zajistí chovateli nanejvýš čtyřicet kilogramů masa. Ve Spolkové republice je již dnes na sto pštrosích farem, hlavně v Bavorsku, Bádensku-Württembersku a Severním Porýní-Vestfálsku.

Radim Klekner