Německé zemědělství čeká obrat

Ekologická revoluce v německém zemědělství má být podle kancléře Gerharda Schrödera konečným lékem na nemoc šílených krav (BSE) a s ní související propad důvěry spotřebitelů v bezpečnost potravin. "Je nejvyšší čas změnit směr vývoje zemědělství. Chceme bezpečné potraviny, které jsou vyráběny ekologickými metodami," prohlásil kancléř Schröder. Kancléř tímto vyjádřením podle názoru většiny německých pozorovatelů vyhlásil válku velkovýrobcům potravin. Otočení kormidla dosavadního vývoje německého zemědělství a produkce potravin bude mít dalekosáhlé důsledky. A to nejen pro výrobce, ale také pro spotřebitele. Pro ty bude nová situace znamenat, že sice dostanou snad bezpečnější potraviny, ty ale budou dražší. "Chceme-li, aby byla zaručena zdravotní nezávadnost masa z ekologicky chovaných zvířat, musíme být připraveni za to více zaplatit," oznámil Schröder. V jeho plánu mu má pomoci nová, ve středu jmenovaná ministryně zemědělství Renate Künastová z ekologické strany Zelených, která do pravomoci svého úřadu nově dostala i ochranu spotřebitelů. Künastová hodlá výrobu na ekologických farmách dotovat ze státního rozpočtu částkou několika miliard marek ročně a co nejrychleji dosáhnout stavu, kdy nejméně desetina všech potravin bude moci být označena jako bioprodukt. Od kancléře Schrödera dostala k prosazení tohoto projektu nejen plnou politickou podporu, ale také pravomoci, které podle listu Die Welt dělají z jejího úřadu "superministerstvo". Vlivná zemědělská lobby proti plánu vládního kabinetu sociálních demokratů a Zelených podpořit malé farmy produkující potraviny přírodními technologiemi protestovala. Hlavní chyba není podle zemědělců na jejich straně, ale na straně těch, kteří vyráběli závadné přísady do krmiva. Vládní plán tak neřeší důvody krize kolem nemoci šílených krav, která se šířila nekvalitní kostní močkou, ale jen důsledky. Mezi německými zemědělci panují také obavy, že v rámci Evropské unie přestanou být německé potraviny cenově konkurenceschopné. Na druhou stranu nikdo nemůže popřít, že jen radikální opatření mohou vrátit důvěru německých spotřebitelů, kteří po stále nových odhaleních výskytu nemoci šílených krav přestali nejen prakticky kupovat hovězí, ale i mnohé masné výrobky a často maso vůbec. Další kola skandálu, jako odhalení, že výrobci zatajují přítomnost hovězího v salámech či paštikách, nebo konstatování, že BSE bylo objeveno u krávy staré jen 28 měsíců, když testovány jsou pouze kusy starší 30 měsíců, lámou i dosud nezlomené spotřebitele. Před krachem stojí nejen výrobci masokostní močky, chovatelé hovězího dobytka, prázdnotou zející jatka, ale také menší výrobny uzenin, salámů a dalších masových výrobků. Revoluce v zemědělství tak podle pozorovatelů není samozvaným experimentem vlády, ale poslední šancí na obrat, jež může německé zemědělce zachránit.