Nejdřív reforma politiků unie

Poprvé jsem účastníkem procesu, kterému se říká reforma společné zemědělské politiky (SZP). Že to bude proces velmi složitý a komplikovaný, to jsem očekával. Jedna věc mne ale zaskočila – jalovost, sterilita a hluboká neodbornost celého procesu. 

Neměl jsem žádné velké iluze o špičkách, které vedou Evropskou unii. Na to už pár let do Bruselu jezdím a leccos jsem tam viděl. Nicméně loňská návštěva komisaře pro zemědělství a rybolov Daciana Ciolose mne překvapila. Přesněji řečeno – komisař a jeho evidentně chabé znalosti o oboru, který má svěřen v rámci 27 zemí. 

To už vůbec nemluvím o vlně další byrokracie, která by přišla v případě, že by Evropským parlamentem prošel návrh Evropské komise reprezentovaný zmíněným komisařem. V současné době probíhají po celé Evropě stovky a stovky seminářů, které zaměstnávají stovky agentur a vydávají se velké peníze. I Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR, Potravinářská komora ČR a Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů organizujeme svoje semináře. Musíme. Musíme znát reprezentativní názor zemědělské a venkovské veřejnosti, zejména na budoucí alokaci finančních prostředků nového Programu rozvoje venkova. To všechno tedy děláme, nicméně se ukazuje, že možná bude všechno jinak. Podle posledního názoru COMAGRI (výbor Evropského parlamentu pro zemědělství) by měl Evropský parlament konečné hlasování k reformě SZP odložit do doby, dokud nebude zcela jasně určen dlouhodobý rozpočet EU na nové plánovací období 2014–2020. Ten požadavek je naprosto logický. 

Dodnes totiž není ani zdaleka hotová politická dohoda o konečné výši rozpočtu. Například nedávno naše vláda, bohužel, přehodnotila svůj loňský souhlas s redukovanou výší rozpočtu SZP a bude prosazovat větší snížení. Proces ujednocení na výši rozpočtu SZP může ještě trvat několik měsíců. V tom případě bude zcela oprávněný požadavek britského ministra zemědělství Jima Paice odložit zahájení reformy až na rok 2015. K tomu všemu je třeba připočítat všeobecnou nespokojenost s koncepcí reformy. Takže, kdo ví, co bude a kdy bude. 

Co říci závěrem? Nezbývá mně, než konstatovat, že administrativa a vedení EU v tomto pojetí je málo produktivní a že potřebuje zásadní reformu sebe sama. Teprve pak může dělat vlastní efektivní reformy další. V opačném případě dovede evropské zemědělce do situace, kdy se stanou nekonkurenceschopnými s produktivními agrárními systémy světa.

Jan Veleba,

prezident Agrární komory ČR