Nedořešené kompetence brání akceschopnosti

V připravované novele zákona o potravinách je stěžejní vyprecizovat kompetence orgánů dozorujích kvalitu potravin. V průběhu jednání zemědělského výboru parlamentu, který se možností úprav v kompetencích ve středu 14. června zabýval, to uvedl bývalý ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR (SVS) Antonín Kozák.

Tři roky po účinnosti zákona o potravinách, který nastavil základní kompetence mezi veterináři, hygieniky a orgány České zemědělské a potravinářské inspekce (ČZPI) se podle Kozáka objevují stále stejné kompetenční problémy. "K odstranění překrývání kompetencí nedošlo, to je třeba jasně říci, existuje i určitá snaha po superkontrole, a snaha o využití sdělovacích prostředků k tomu, aby se zveřejnilo, kdo udělal kde nějakou chybu," zdůraznil Kozák.

"Sám mohu konstatovat z vlastní praxe a i z praxe terénního inspektora, který se pohybuje po území města Prahy, že kontrolují-li jednu komoditu dvě státní organizace, dva kontrolní orgány, každá v jiné části trhu, není to dobré. Především proto, že každá organizace má své specifické postupy, trochu jiné metody, prostředky, řešení, rozhodnutí, a důsledkem je pak se pomalost, neakceschopnost a zdlouhavost.

Tyto problémy se přitom podle Kozáka projevily v pomalé reakci kontrolních orgánů v případě dioxynů nebo při dovozech arzénem kontaminované drůbeže z Thajska, které však byly z hlediska zdravotních rizik "spíše cvičné". "Obávám se ale horší věci, a na té bych cvičit nechtěl - a to jsou patogenní a toxinogenní zárodky v potravinách. Tam musí být akčnost, rychlost a razantnost a to nelze dělat ve spolupráci dvou nebo tří orgánů, i kdyby byl zákon sebelepší," uvedl Kozák.

Trendy v EU jsou přitom podle jeho informací jasné - kontrola nad potravinami živočišného původu, takzvaně "od stáje po stůl" musí být jednoznačně v kompetenci jedné složky, a to veterinářů. V zákoně je třeba ale i precizovat určování a kontrolu epidemiologicky rizikových potravin. Předpoklad založený ve znění zákonu o potravinách, podle kterého mělo na každý rok stanovit ministerstvo zdravotnictví epidemiologicky rizikové potraviny, které budou předmětem zvýšeného zájmu, nebyl dodržen, a ministerstvo pouze vydalo seznam všech potravin. Dalším problémem je funkční systém HACCP. V ČR podle Kozáka "absolutně chybí takzvaný katastrofický program pro stahování výrobků z trhu v případě, zjistí-li se dodatečně, po uvedení na trh, že byla porušena zdravotní nezávadnost". "Výrobci, chtějí-li deklarovat, že mají funční systém HACCP, měli by mít za prvé tento katastrofický scénář připraven, a hlavně by měli mít přehled o celé své odběratelské síti, aby se v případě potřeby, zabránilo ohrožení veřejného zdraví," konstatoval Kozák.

Jak se ale AGRISu podařilo zjistit, v zemědělském výboru parlamentu není příliš vůle kompetence dozorových orgánů měnit. Podle Pavla Kováčika by totiž byla jakákoli změna zásahem do teprve se vytvářejí a křehké rovnováhy, která byla v případě kompetenčních sporů několik let diskutována a právě tyto spory byly základním důvodem zdlouhavého přijímání zákona o potravinách. Naopak místopředseda zemědělského výboru Jaroslav Pešán se domnívá, že upravení kompetencí je nutné. "To ale nezajistí žádný zákon, musí se spolu dohodnout zainteresované orgány samy", tvrdí Pešán.