Na příští sklizeň se musí myslet mnohem dřív, říká předseda

Deník Lucan (Agroweb) 1.12.1999

Na príští sklizen se musí myslet mnohem drív, ríká predseda

Letošní sklizen je dávno pod strechou a vetšina zemedelcu v okrese Louny má již zaseto na novou úrodu. Dá se tušit, že mnozí rolníci z ní nebudou mít velkou radost. Úsporná opatrení, která vetšina zemedelcu musela prijmout, protože na ne dolehla financní ztráta z uplynulého suchého roku, zpusobily letos na podzim, že do zeme byla zaseta vetšinou neošetrená osiva bez certifikace. O situaci jsme hovorili s predsedou Agrární komory okresu Louny Jirím Matejkou, který je zároven pracovníkem Osevy ZZN Louny.

"Jde o závažný problém, protože letos se v okrese objevila po mnoha letech ve vetší míre nepríjemná houbová choroba snet mazlavá, která je mimorádne nebezpecná a dokáže znehodnotit znacnou cást sklizne. Kvuli napadení obilí snetí odmítlo letos ZZN Louny vykoupit od zemedelcu pet tisíc tun zrna. Neosvedcené osivo z vlastních zdroju, použité na podzim, protože na nákup kvalitního osiva nemeli zemedelci peníze, dává této chorobe predpoklad dalšího šírení," rekl J. Matejka.

Predpokládá se, že na Lounsku bylo letos napadeno snetí nekolik stovek hektaru, dá se predpokládat ješte horší stav?

"Není to vylouceno. Choroba se šírí velice rychle a v následujícím roce muže za urcitých klimatických podmínek zamorit více než desetinásobek puvodne postižené plochy. Letos obdelávali naši zemedelci témer sedmdesát hektaru orné pudy a z toho témer šedesát procent bylo oseto obilovinami. Jestliže letos bylo snetí napadeno nekolik set hektaru, jiste si dovedete spocítat, kolik hektaru muže být postiženo príští rok. Vetšina zemedelcu však nad nebezpecím mává rukou, že to nejak dopadne. Ješte pred podzimními pracemi usporádala naše agrární komora seminár k této problematice pro všechny zemedelské subjekty, kterých je na Lounsku pres dve ste. Dostavilo se ale jen ctrnáct zájemcu o tuto problematiku. Tento fakt nelze pricítat absolutnímu nedostatku penez, který zpusobuje krizi v zemedelství, ale prostému nezájmu.

Zemedelci se stále dohadují o tom, co mají na svá pole zasít, aby meli z úrody alespon nejaký zisk.

Ano, to je pravda. Letos sklízeli zemedelci na Lounsku ozimou pšenici z témer devatenácti tisíc hektaru, což je nejvyšší osetá plocha touto plodinou v historii okresu. Problém jiste není, jak úrodu sklidit, ale vcas a správne se rozhodnout, jaký typ pšenice pestovat a to ješte pred tím, než budu svádet boj s nakupujícími organizacemi o objektivite hodnocení, zda zaradí moji pšenici do kategorie potravinárské nebo krmné. Každý pestitel je nejprve zlákán výší ceny za potravinárskou pšenici, ale už méne si uvedomuje, že tato vyšší cena je vykoupena znacnými vstupy do výroby. Základem kvalitní potravinárské pšenice je v prvé rade kvalitní odrudové osivo, které je pochopitelne dražší než bežné odrudy pro krmivárské úcely.