Lidé šlapou zelí naboso i v holínkách

Na jihu Moravy tradicne porádají košty domácího vína a slivovice. Alkohol však není zdaleka jediným produktem, který tam lidé podomácku vyrábejí. Pro Hornácko je stejne typické napríklad kysané zelí. A protože muži z tohoto regionu mezi sebou rádi souteží, není divu, že ve Velké nad Velickou na Hodonínsku vymysleli košt kysaného zelí. V sobotu se konal jeho druhý rocník. "Nápad usporádat košt jsme dostali v restauraci, dlouho po zavírací hodine. Když melo pár chlapu chut na neco kyselého, prinesl jsem jim vlastní kysané zelí. Zacali jsme se hádat, kdo ho má lepší, a za pár dní jsme udelali nultý rocník koštu. Toho se zúcastnilo jen asi deset lidí, ale na lonském, oficiálne prvním rocníku jsme meli 111 vzorku," rekl poradatel akce Pavel Hrbác. Letos shromáždili poradatelé o jeden vzorek méne. Na košt se zato prihlásili lidé z celé Moravy a nejvzdálenejší soutežící pocházel až ze Zruce nad Sázavou. Všichni úcastníci dostali diplom s nápisem Na míste levá, kupredu ni krok, budeme šlapat zelé celý rok a vyobrazením sochy Svobody, která drží v rukou škopek se zelím a vidlicku. Cena pro víteze však zustala doma, získal ji Ludek Solarík z Velké nad Velickou. Vzorky pritom nehodnotila odborná komise, ale všichni návštevníci koštu. "Lidé mají nejruznejší chute. Nekdo nakládá zelí jen se solí a kmínem, jiný s krenem nebo feferonkami. Pro výslednou kvalitu je však nejduležitejší síla použitá pri jeho sešlapání. Cím víc vás pri tom bolí nohy, tím bude zelí lepší," prohlásil Jaroslav Balaštík, který o zelí a jeho zdravotních úcincích vydal knihu. Úcastníci koštu se však neshodli na tom, zda je treba šlapat zelí naboso. Podle urostlé hospodynky Zdenky Halíckové je z hygienických duvodu nutné navléknout si na nohy igelitové sácky. Pavel Hrbác si myslí, že ten, kdo se pravidelne myje, žádné sácky nepotrebuje. A Jaroslav Balaštík dokonce ríká, že na sešlapávání vetšího množství zelí se nejlépe hodí gumové holínky.