Hospodářství má nabrat dech

Země, které usilují o vstup do Evropské unie, čeká podle prognostiků Evropské komise (EK) příznivý hospodářský růst. Letos a v následujícím roce by se v kandidátských státech také měla snižovat inflace. Hospodářství České republiky by podle těchto odhadů mělo zvolna nabírat na dynamice. "Odhad růstu HDP v ČR je o něco vyšší, než předpokládáme, ale za příznivých podmínek, to je oživení domácí spotřební poptávky a příznivého vývoje zahraniční poptávky, lze hodnot předpovězených komisí dosáhnout," soudí David Marek z Patria Finance. Ze současných prognóz EK je podle něj navíc zřejmé, že Evropská komise počítá s dotahováním hospodářského růstu v ČR k úrovni Polska a Maďarska, s nimiž je česká ekonomika nejčastěji poměřována.

Petr Zahradník z Conseq Finance dodává: "Kombinace obou klíčových makroekonomických veličin, tedy HDP a inflace, je cosi, čím se Česká republika může pochlubit. Tento pohled ukazuje, že co se inflační výkonnosti týče, nemáme vedle baltských států mezi kandidátskými zeměmi konkurenci. Poté, co i u nás byla nastolena příznivá růstová trajektorie, nepatří ke slabinám makroekonomického výhledu ani růst HDP."

Evropská komise však také připomíná, že stabilního ekonomického růstu může ČR dosáhnout jen pokud zahájí kroky ke snížení rozpočtového deficitu a rychle zkonsoliduje bankovní sektor. "Pokud to necháte běžet takto, bude Česká republika unášena nesprávným směrem. Nejsem však pesimista, situaci lze relativně snadno napravit," prohlásil Daniel Gros, ředitel bruselského Střediska pro výzkum evropské politiky. Gros si myslí, že vývoj v ČR není ani dobrý, ani dramaticky špatný. Nepřesvědčivým dojmem však podle něj působí především bankovnictví. V Evropské komisi nezůstaly bez povšimnutí ani skutečnosti kolem odchodu Pavla Mertlíka z postu ministra financí a vyhlášení "velkého třesku" ministrem průmyslu a obchodu Miroslavem Grégrem. Evropská komise i nezávislí pozorovatelé v Bruselu obě události komentovali negativně a ozvala se varování, aby nový trend nevedl k dalšímu zadlužování veřejných financí.

Před dalším zadlužováním a grandiózními oživovacími plány opakovaně varují vládu i tuzemští ekonomové. Stejně reagovali, když premiér Miloš Zeman koncem minulého týdne oznámil, že schopnost růstu tuzemského hospodářství odhaduje na šest procent.