Eurozóna zpomaluje, není to ale drama

Brusel snížil výhledy hospodářského růstu zemí měnové unie na 2,8 procenta

Prognóza hospodářského vývoje zemí eurozóny, prezentovaná včera v Bruselu Evropskou komisí, nepřinesla rozčarování, spíše potvrdila obecná očekávání: světová ekonomika letos zpomalí a jedenáct zemí měnové unie s ní. Komise musela korigovat své dřívější odhady 3,3procentního zvýšení HDP na 2,8 procenta, což je přesto více, než činí prognózy soukromých institucí. Důvod se přičítá hlavně konfrontaci hospodářství eurozóny po loňském šoku vysokých cen ropy s tvrdším přistáním ekonomiky USA, a tedy s jistým poklesem exportu. Zřetelně se letošní ochlazení projevuje na Německu, jehož růst má být pouze 2,2 procenta. Na druhé straně Irsko si se 7,5procentním růstem udržuje pověst "tygra".

Ekonomické zpomalení přirozeně vyvolává obavy především z možných výkyvů eura a z turbulencí na akciových trzích. Ministři financí zemí EU, ostatně jak to potvrdili o víkendu na schůzce v Malmö, zůstávají však "realisticky optimističtí". Jejich postoj vychází z úvahy, že eurozóna je v tuto chvíli nestabilnější hospodářskou sférou na světě, opírající se o konsolidované rozpočty, snižovaní daňové zátěže a strukturální reformy, které by měly od 1. ledna 2001 výrazně podpořit zavedení euroměny. Mimo to se v eurozóně zřetelně prosazují takové pozitivní trendy, jako je snižování míry nezaměstnanosti. Nejpatrněji je tento vývoj vidět v Řecku, Španělsku a Francii, tedy v zemích s dosud vysokým počtem osob bez práce. Také míra inflace by podle vyjádření komise neměla v příštím období vyvolávat obavy, jelikož se nezvýší.