Do Evropy jdeme společně, říká slovinský ministr zahraničí

Do Evropy jdeme spolecne, ríká slovinský ministr zahranicí

Na návštevu Slovinska dnes prijíždí ceský prezident Václav Havel. O tom, jak se tato zeme vyvíjí a co má spolecného s Ceskou republikou v procesu evropské integrace, hovorila redaktorka Vera Ivanovicová se slovinským ministrem zahranicí DIMITRIJEM RUPELEM.

* Byl jste první ministr zahranicí nezávislého Slovinska. Nyní jste se do této funkce vrátil. Ceho Slovinsko za uplynulých devet let dosáhlo?

"Nejvetším úspechem je, že se stalo nezávislou zemí, kterou všichni ve svete uznávají. Je clenem mnoha mezinárodních organizací. Nyní je jedním z predních kandidátu clenství v Evropské unii, uchází se o vstup do NATO. Navíc je úspešné hospodársky. Ekonomický rust cinil loni 4,9 procenta a hrubý domácí produkt deset tisíc dolaru na osobu. Pro srovnání - Jugoslávie pred deseti lety mela HDP tri tisíce dolaru na osobu a Slovinsko pet tisíc. Nynejší zbytková Jugoslávie má tisíc dolaru na osobu."

* V približování k Evropské unii už Slovinsko uzavrelo trináct kapitol. Která byla nejtežší?

"Meli jsme urcité problémy se životním prostredím, napríklad v zacházení s odpadními vodami. Abychom tyto požadavky splnili, musíme investovat. Další problém - a ten já pokládám za nejvíce znepokojující - vychází z našich vztahu se sousedy. Uzavreli jsme dohodu o volném obchodu s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou a Makedonií. To se Evropské unii nelíbí. Jakmile se Slovinsko stane jejím rádným clenem, budeme tyto zvláštní úmluvy muset zrušit. Snažil jsem se presvedcit nekteré své kolegy, Nemce a další, že Unie by mela být v této otázce pružnejší. Existuje možnost, že podobnou dohodu s balkánskými státy uzavre jako celek. Pak už by to nebylo separátní ujednání. Nevím ale, jak dalece to je nadejné."

* S ceským ministrem zahranicí Janem Kavanem jste ocenili výmenu zkušeností pri jednáních o vstupu do Evropské unie. Které problémy máme spolecné?

"Každý, kdo se chce stát clenem Unie, musí prizpusobit své zákonodárství evropským normám. Jsme v podobné situaci. V nekterých oblastech je na tom líp Ceská republika, v necem my. Chápu, že zahranicní investice v Ceské republice jsou mnohem vyšší a lepší než ve Slovinsku. V této oblasti jsme trochu pozadu a neco s tím rozhodne musíme udelat. Stejným problémem je privatizace bank a pojištoven. Slovinsko má naopak dobrou povest, pokud jde o financní kázen, rozpoctový schodek a ekonomický rust. Rozpoctový schodek prakticky neexistuje, ciní jen jedno procento. Jen inflaci máme trochu vyšší, než se predepisuje. Ceská republika má ale oproti nám výhodu v tom, že je clenem NATO."

* Ceská republika podporuje názor, že by se Slovinsko mohlo stát clenem NATO v roce 2002. Je podle vás tento cíl reálný?

"Deláme toho hodne. Zpracovali jsme plán našeho pripojení, který Bruselu predložíme 8. kvetna. Musíme splnit podmínky clánku pet Washingtonské charty. To znamená zorganizovat naše ozbrojené síly tak, abychom byli schopni dát k dispozici príslušné jednotky, podle potreb a požadavku Aliance."

* Do Lublane nyní prijíždí na návštevu prezident Václav Havel. Co ocekáváte od jeho návštevy?

"Prezident Havel je v Lublani drahým a vítaným hostem, kdykoli prijede. S naším prezidentem Milanem Kucanem si vymení názory na situaci v naší geopolitické oblasti. A tématem hovoru bude zrejme i naše domácí politická scéna a situace v Rakousku. V každém prípade je to návšteva na vysoké úrovni, a ty vždy prispívají ke zviditelnení obou zemí a k jejich lepším vztahum."

* V cem vy jako ministr zahranicí vidíte nejlepší možnosti dalšího rozvoje cesko-slovinských vztahu?

"Sladujeme naši politiku podle spolecného scénáre. Budeme žít spolecne v Evropské unii a doufejme i v NATO. A tak si myslím, že jsme povinni postupovat spolecne a ucinit vše, co je nezbytné, pro takovýto život. Prál bych si, aby všechny naše vztahy v Evrope byly tak dobré, jako jsou s Ceskou republikou."

Dimitrij Rupel považuje slovinsko-ceské vztahy za mimorádne dobré.

Foto cpa Martin Pribyl