Dlouhodobé poškozování lesů zanechalo citelné škody

Dlouhodobé poškozování lesu zanechalo citelné škody

Odborníkum se nedarí dát lesy v Ceské republice do dobrého zdravotního stavu. Exhalace už nepoškozují porosty tak silne jako pred lety, ale dlouhodobe pusobí jedy v pude.

Praha - Ceské lesy jsou poškozené exhalacemi. Pres velkou snahu lesních hospodáru se nedarí ozdravný proces urychlit. "Po roce 1990 jsme byli plni optimismu. Ceská republika se prihlásila k bernské konvenci o snížení obsahu oxidu síry a dusíku v ovzduší. Bylo to videt na pomerne úspešných zalesnovacích pracích v nejvíce postižených porostech v Jizerských a Krušných horách. V poslední dobe se bohužel objevily príznaky poškození, a to ve velkém rozsahu. Nejen v Krušných, ale i Jizerských horách. Situace není v porádku," rekl Jirí Oliva, generální reditel státní organizace Lesy Ceské republiky. Souhlasí s ním i další lesní inženýr ze Správy lesního hospodárství Radslava Kinského ze Ždáru nad Sázavou, Josef Šteidl. Rídí lesní práce v hospodárství na 5700 hektarech a ríká, že nejen v soukromých lesích, ale i ve státních zcela zmizela nahodilost v težbe, což je velmi pozitivní. Monitorují se presne i výskyty lesních škudcu a zabranuje se jejich premnožení. Ve zdravých lesích tak v poslední dobe škodily jedine polomy. V kalamitních lesích poblíž prumyslových center je ale situace jiná. "Zdravotní stav porostu se zacal zhoršovat v roce 1996. Na tisících hektarech usychají stromy. Výzkumníci zjistili, že škodliviny pocházejí z ovzduší. Nejsou v takových koncentracích, na jaké jsme byli zvyklí pred rokem 1990. Pusobí však spolecne se škodlivými látkami, které zustaly z minulosti nahromadené v pude," rekl Oliva. Lesáci jsou presvedceni o tom, že nejvíc škodí exhalace z ceských a polských prumyslových závodu. Projevuje se i vliv neodsírených elektráren u severních sousedu. "Dnes jsou všechny elektrárny v Ceské republice odsíreny, ale žádná z technologií není stoprocentne úcinná. Rovnež regenerace pudy trvá dlouho." Oliva pripomenul, že provozovatelé elektráren odstavili na prelomu let 1995 a 1996 odlucovace a hodnoty škodlivin v ovzduší okamžite stouply až o dvacet procent. Generální reditel Oliva tvrdí, že ve zhoršeném prostredí se casto nemohou dobre uplatnit ani odolnejších dreviny, které lesáci vysazují už dlouhou radu let. Zpocátku mely zejména v Krušných horách sloužit jako náhrada za hlavní kultury. Díky nim jsou plochy zalesnené, a pokud by se situace zlepšila, lze uvažovat o zámenách porostu ve výsadbe za puvodní druhy. Lesy nenicí jen exhalace. Neprítelem jsou i divoké težby a vytežení dreva "nacerno". Oliva však tvrdí, že predstavují jen desetiny procenta z celkového množství lesu, i když v celostátním merítku se jedná o stovky hektaru. "Loni inspekce rešila 450 prípadu," konstatoval Oliva. Lesáci kladou duraz na rychlou obnova lesa po plánované težbe. Svedcí o tom velmi nízká výmera holých ploch, která nedosahuje ani jednoho procenta celkové výmery. "Vetšinou ješte v tomtéž roce po vytežení lesa dokážeme holinu osadit novými stromky. Lesní zákon nám narizuje udelat to do dvou let," sdelil Oliva. Les také víc než pred lety žije z prirozené obnovy. Zatímco dríve se s ní témer nepocítalo, dnes tvorí 17 procent nových porostu. "V Rakousku je to sice 70 procent, my ale víme, že nelze vše zlomit z roku na rok," rekl Oliva. Podnik Lesy Ceské republiky obhospodaruje bezmála puldruhého milionu hektaru lesních porostu patrících státu.