Stanovisko PK k navrženému systému reformy trhu s cukrem v EU

Potravinářská komora ČR (PK) hodnotí základní zaměření reformy trhu s cukrem jako uspokojivé, neboť cílem je dlouhodobé zachování výroby cukru v Evropě, změna struktury nabídky na základě kritéria specializace a konkurenceschopnosti v pěstování řepy a výrobě cukru. Je tedy odlišná od nežádoucích variant, kterými bylo „zachování stávajících režimů - status quo“, nebo „úplná liberalizace“. Podle PK ale nemůže ČR akceptovat způsob restrukturalizace produkce cukru a snížení kvót na výrobu této komodity.

ČR vždy byla (a to i na dobu ultraliberálního vývoje v letech 1990-2000) čistým exportérem cukru. Během těchto let proběhla velmi tvrdá a účinná restrukturalizace pěstování řepy a výroby cukru. V roce 1990 bylo v ČR 55 továrem a řepa se pěstovala na 120 000 ha, nyní je v provozu 11 továren a pěstuje se na 70 000 ha. V průběhu vyjednávání mezi ČR a EU o vstupu obdržela ČR minimální kvótu B, která byla odvozena ze zcela odlišných pravidel než pro ostatní členské i nově přístupové země na základě chybně uzavřených závazků ČR k WTO. Kvóta B činí pouze 3% z kvóty A. ČR bude jedinou zemí, která má konkurenceschopnou výrobu cukru a pěstování řepy, jíž se bude krátit výroba pro domácí spotřebu cukru a v důsledku toho se stane zemí závislou na dovozu. ČR v rozporu s cíli reformy cukru v EU ztratí výhody konkurenceschopnosti a uplatnění se na trhu EU.

V ČR bylo investováno v průběhu desetileté restrukturalizace obrovské množství prostředků do dosažení konkurenceschopnosti v továrnách i na poli. Největší továrna v ČR má dnes kapacitu zpracování 12 000 t řepy/ den, zemědělci dosahují výnosu cca 60 t / ha, tj. 10 t cukru/ha. Direktivním snížením konkurenceschopné a efektivní produkce a pěstování utrpí výrobci i pěstitelé obrovské finanční ztráty. Direktivní snížení výrob a pěstování přinese nevratné uzavírání továren a ukončení pěstování řepy. PK nechápe logiku restrukturalizace, která nejdříve donutí efektivní zemědělský podnik nebo cukrovar snížit (nebo i zrušit) svoji produkci a poté k nákupu práv na výrobu za vysoké ceny, které mu byly předtím bez náhrady sníženy (zrušeny). To oslabuje konkurenceschopné subjekty v oblasti pěstování řepy a výroby cukru s následkem trvalého oslabení nejefektivnějších zemí a pouze dočasné posílení zemí nejslabších. Bylo by vhodné zrušit produkční kvóty, jež budou bránit produkci v konkurenceschopných zemích.

Konkrétní dopady navržené reformy na snížení kvóty pro ČR v praxi představují snížení produkce ve výši 50 000 t cukru, kterou ČR trvale vyrábí nad kvótu (celková roční výroba ČR činí cca 500 000 t cukru), což představuje plochu o cca 8 000 ha menší lineární snížení produkční kvóty o 16%, tj. 72 000 t cukru a plocha 10 000 ha řepy celkem to představuje snížení o 122 000 t cukru a 18 000 ha řepy, tj. celkově o 25%.