Sliby rolníkům přeháněly

Podnikatelé mají v unii nižší mléčné kvóty i slabší ochranu před prodejem půdy cizincům, než čekali.

Zemědělskou půdu budou moci kupovat cizinci nejdříve za tři roky. Rozhodla o tom včera Poslanecká sněmovna, která přehlasovala návrh Senátu, aby nákup nebyl omezen vůbec.

Přesto zemědělci nejsou spokojeni. Ještě před vstupem do Evropské unie je totiž vláda ujišťovala, že ochranná lhůta bude sedmiletá.

»Potíže s půdou nám způsobili politici, kteří kvůli soupeření mezi sebou zapomněli, že mají hájit zájmy domácích podnikatelů,« říká Jan Veleba, předseda českomoravského svazu zemědělských podnikatelů.

Šéf zemědělského výboru sněmovny Ladislav Skopal (ČSSD) včera zemědělcům aspoň vzkázal, že sněmovna může o prodloužení lhůty v budoucnu ještě jednat.

Toto překvapení však není zdaleka jedinou korekcí původních představ rolníků a potravinářů o tom, co je v unii čeká. Podobných úprav se v poslední době ukazuje hned několik.

V uplynulých dnech zemědělcům Ministerstvo zemědělství snížilo kvóty pro výrobu mléka. »Česká kvóta byla o něco vyšší než ta, kterou jsme vyjednali s unií. Takže jsme ji tomu pouze přizpůsobili,« vysvětluje postup státní tajemník ministerstva Miroslav Toman. »Je to vůči nám likvidační postup. Jak chceme udržovat obhospodařovanou krajinu, když nemůžeme chovat dostatek krav?« upozorňuje Marie Brodinová, předsedkyně Agrární komory v Havlíčkově Brodě.

Ve vládní kampani před vstupem do unie zněl také argument, že letos dostanou rolníci z unie zhruba šest miliard korun na produkční dotace. Háček je však v tom, že to bude nejdříve na přelomu roku, možná až napřesrok. »O tyto peníze bychom určitě neměli přijít. Budeme ale žádat na podzim dodavatele osiv, hnojiv nebo nafty, aby nám odložili splátky. Zvlášť podniky, které poznamenaly zátopy nebo sucho, mohou mít kvůli pozdějším dotacím velké potíže,« upozorňuje předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský.

Rozdíl mezi původními představami státních úředníků a realitou zažili i potravináři. Státní veterinární správa nejprve loni v prosinci oznámila, že zavře asi 320 provozů kvůli nesplnění hygienických norem unie. Pak jich však uzavřela téměř šest set. »Ukázalo se, že musíme být důslednější,« říká mluvčí správy Josef Duben. Potravinářská komora však míní, že veterináři předtím prověrku firem odbyli.

»Až na poslední chvíli se veterináři zalekli Bruselu, který se chystal jejich práci zkontrolovat. Mohli jsme si tuto blamáž ušetřit, kdyby firmy znaly jednotný řád pro to, co vlastně mají splnit. Ale ten nemáme dosud,« říká ředitel komory Miroslav Koberna.