Opozice obvinila vládu, že tajila fakta

Na otázce, zda Česko dostane od EU méně, než jí odevzdá, opoziční strany vzrušuje především to, že se otevřeně klade až poté, co se v referendu rozhodlo o vstupu. Koalice reaguje klidně: můžeme dostat více, bude ale záležet jen na naší připravenosti. Podle výpočtů místopředsedy sněmovního výboru pro evropskou integraci Petra Nečase (ODS) bude příspěvek ČR do fondů EU přesahovat 40 miliard Kč, což je třetina deficitu veřejných výdajů. Připomněl, že ODS byla skeptická k vyhlášením, že ČR více získá, než odevzdá, neboť ke ztrátám je mj. nutné připočíst i ušlá cla. "Přemýšlím, zda je to neschopnost vlády, nebo úmysl, že se o tom začíná hovořit tak otevřeně až teď, po referendu. Pokud je to úmyslné, pak jde o manipulaci, která mě ale nepřekvapuje vzhledem k tomu, že máme vládu lhářů," řekl Nečas s tím, že důvodem k takovému postupu vlády mohla být obava o vlastní voliče, aby v referendu nezklamali. "Naši voliči žádný vodopád peněz nečekali, protože jsme s nimi o tom dopředu otevřeně mluvili," dodal Nečas. Nad tím, že se o těchto skutečnostech začalo mluvit až po referendu, se pozastavil i šéf klubu komunistických poslanců Pavel Kováčik. "Vyhrát referendum za každou cenu znamenalo i zatajit takové údaje," prohlásil. Podle něho totiž to, v jakém režimu se bude vypočítávat příspěvek ČR, vláda věděla již dávno, minimálně to bylo součástí vyjednávání. "Občané se mohou cítit podvedeni, ale to už je dneska pláč nad rozlitým mlékem, které se vsáklo do koberce," dodal Kováčik.

Koalice: bouře ve sklenici vody

Šéf poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl však rezolutně odmítl možnost, že by ČR byla vůči EU prodělečná. "Rozhodně je pro nás ve fondech EU připraveno více peněz, než bude činit náš příspěvek. Bude záležet na naší připravenosti, protože se od náš čekají kvalitní projekty včetně našeho spolufinancování," řekl Kühnl. Podle něho se příspěvek vypočítaný podle evropského standardu změní jen o pár miliónů. "Nelze mluvit o zvýšení příspěvku, když dosud žádný vyměřen nebyl. Stejně budou ,postiženy` všechny kandidátské země, a to jsme věděli. Já proto nechápu to vzrušení, které nyní kolem toho nastalo," prohlásil Kühnl. "Od samého počátku se jednání vedla tak, aby ČR byla ve vztahu k EU aktivní v příjmech a výdajích. A to se nám v souhrnu let 2004 až 2006 podařilo," konstatoval i místopředseda rozpočtového výboru Michal Kraus (ČSSD). Také on zdůraznil, že bude ale záležet na schopnostech a připravenosti regionů, krajů a podnikatelských subjektů, sjakými projekty přijdou. Lidovci si nechají udělat výklad od svého rozpočtového experta Miroslava Kalouska, řekl Právu předseda jejich klubu Jan Kasal. Ten si totiž není jist, zda se již se zvýšením čísel nepočítalo před referendem, ale i přesto je přesvědčen, že bude převažovat to, co ČR bude brát, nad tím, čím bude přispívat. Kalousek jako předseda rozpočtového výboru Sněmovny se domnívá, že i po případném zvýšení příspěvků máme šanci přijímat více, než do fondů EU odvedeme. "To však bude záležet na naší schopnosti čerpat tyto prostředky. Obávám se, že ta bude v prvních dvou letech zřejmě limitována, ať už administrativními, nebo personálními omezeními. I proto se domnívám, že v prvních dvou letech bude naše bilance s EU mírně pasívní a budeme více dávat než brát," připustil Kalousek. Na to, proč se o této možnosti otevřeně nehovořilo před referendem, uvedl: "Neumím odpovědět, nebyl jsem v kampani účasten."