Majitelé lesů zvyšují těžbu

Pokácet les a zároveň dobře prodat dřevo je v současné době velký ekonomický problém, neboť cena surového dřeva se propadá k několikaletému minimu. Tomuto vývoji přitom předcházel dlouhodobý pád cen řeziva.

"Na pilách jsou dřevem zavaleni," říká Josef Bartoň-Dobenín, místopředseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Situace je nepříjemná pro vlastníky menších lesů, kterými jsou obce a města. Některé obce ve svých rozpočtech počítají s příjmy za dřevo a aby jich dosáhly, zvyšují podle Bartoně těžbu, čímž roste přebytek řeziva.

"Zatím jsme těžbu nezvýšili, ale určitou představu máme," uvedl Zdeněk Petřík, ředitel Městských lesů Hradec Králové, které jsou ve stoprocentním držení města. "Některé obce těžbu zvyšují. My touto cestou nejdeme, ale museli jsme omezit investice," dodává Radomír Charvát, ředitel Lesního družstva Vysoké Chvojno na Pardubicku, které spravuje lesy několika obcí.

Příčin současného stavu je hned několik. Odbyt dřeva je závislý ze sedmdesáti procent na exportu. Silná koruna znamenala propad zisku zpracovatelů, kteří začali tlačit na ceny suroviny. K tomu se navíc přidaly odbytové potíže v Evropě zmítané hospodářskou recesí a velké lesní kalamity z minulých let, které nabídku suroviny neplánovaně zvýšily.

"V Česku byla atypická situace. Zahraniční investoři určitý čas vykupovali kulatinu za ceny vyšší než v okolní Evropě. Menší pily s nimi musely držet krok a proti tomu jim kvůli silné koruně klesaly zisky. Některé podniky tento tlak nevydržely. Teď se situace obrací, cena suroviny jde dolů a cena řeziva se prozatím drží na stejné úrovni," řekl Petr Pražan, předseda Společenstva dřevozpracujících podniků.

Zdánlivě se situace uklidňuje a rozevřené nůžky přivírají, ale nyní na úkor majitelů lesů. V Česku se ročně těží zhruba čtrnáct miliónů kubíků dřeva, z čehož přibližně 6,5 miliónu kubíků zpracují pily. Cena vybrané pilařské smrkové kulatiny nyní dosahuje až 1900 korun za kubík. Za průměrnou kvalitu se utrží při dodání na pilu kolem 1650 korun a za dřevo určené k výrobě vlákniny v papírnách dostane prodávající kolem 800 korun.

"V pořádku nebyl ani systém výkupu dřeva, normy z padesátých let znaly jen dvě kategorie A a B. V Evropské unii se dříví řadí do čtyř kvalitativních kategorií, od nichž se odvíjí nákupní cena," uvedl Pražan.

Ke konci loňského roku vznikla z dlouhého vyjednávání mezi největšími producenty a zpracovateli dřeva nová pravidla pro měření a třídění dříví v Česku. Jejich používání při obchodování se dřevem doporučilo Ministerstvo zemědělství. Jenže ani tento krok se nesetkává s pochopením u všech lidí z oboru. "Přeřadili nám kulatinu do horší kategorie za méně peněz," tvrdí Jan Svoboda z České lesnické jednoty.

Protože problémy s odbytem a cenami dřeva postihují celou Evropu, sílí snahy snížit sazbu daně z přidané hodnoty u dřeva ke stavebním účelům. "Vrátil jsem se minulý týden z Bruselu a hodně se o tom mluví," řekl Bartoň. "Takové rozhodnutí nepadne ze dne na den. Bylo by to dobré, ale šance k takovému kroku je podle mého názoru nulová," uvedl Pražan.