Kupujeme pašovaná průmyslová vejce?

Čeští drůbežáři mají indicie, že se k nám dostávají tak zvaná průmyslová vejce (určená k výrobě potravin, krmných směsí a podobně), která se načerno prodávají jako čerstvá, a tím pádem dráž. Agrární komora požádala Státní veterinární správu, aby problému věnovala zvýšenou pozornost. "Taková vejce mají horší kvalitu, spotřebitel za ně zaplatí jako za čerstvá, ale ve skutečnosti dostane brak. Žádáme proto razantně zvýšit kontrolu trhu i ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce," řekl nám prezident Agrární komory Jan Veleba. Normální vejce stojí v průměru 1,50 koruny, zatímco průmyslové kolem 90 haléřů, takže na podvodu se dá docela dobře vydělat.

Zdá se ale, že odhalit podvody s vejci není v praxi tak jednoduché. "I s vejci se mezi členskými zeměmi EU obchoduje na základě důvěry ve veterinární dozor země původu. Pochopitelně všechno veterinární zboží musí mít příslušné dokumenty, které v místech určení kontrolujeme," řekl nám Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy (SVS).

Příjemci zboží mají povinnost hlásit zásilku příslušné krajské veterinární správě. Jak Duben dodal, SVS sice dostala informaci, že se k nám dovážejí vejce určená pro zpracování, ale nemá žádnou konkrétní informaci. V třídírnách, kam se vejce před distribucí dostanou, je totiž jen namátkový veterinární dozor. "Vejce určená k přímému zpracování v potravinářských závodech se nemusejí označovat. Proto není problém je označit falešně. Zatím jsme ale nezjistili nikoho, kdo by výrobní vejce uváděl do oběhu," říká Duben.

"Jsme malý trh a výkyv dokáže udělat i jeden dovezený kamion vajec," řekl nám Michal Pospíšil z Asociace soukromého zemědělství. Jak dodal, podnikatelé by si ale měli udělat pořádek sami mezi sebou. Někteří si dovezou vejce načerno, přes svou firmu si je označkují a prodají je dráž. Snad to dělají i proto, že naši drůbežáři musejí splňovat podmínky chovu drůbeže a investovali do úprav drůbežáren.

"Veterináři udělali před vstupem do EU chybu, když říkali, že Česko ke dni vstupu všechny podmínky splní, zatímco ostatní přistupující země mohou například s úpravami chovu drůbeže počkat do roku 2012," podotkl Pospíšil. Úpravy chovu drůbeže se týkají především tolik kritizované velikosti klecí i toho, že v zásadě drůbež nemá možnost žádného pobytu mimo ně.

ZNAČENÍ VAJEC

- I vejce určená pro výrobu v potravinářských závodech musejí být zdravotně nezávadná! Nemají však značení.

- Kromě běžně používaného označování jakostních tříd čerstvých vajec EXTRA A a A se používá čísel.

- První číslo znamená, z jakého chovu vejce pochází. Takže je- li první jednička, je vejce od slepic chovaných ve volném výběhu, dvojka značí nosnice z halového chovu, trojka klecového a je- li první nula, tak jde o slepice z chovu ekologického.

- Další čísla na vejcích pak udávají registrační kód státu a poslední čtyřčíslí je registrační číslo hospodářství.

- Ještě jsou zde písmena, která značí velikost, stejně, jako u oděvů, a to S, M, L, XL.

- Extra A jsou vejce do 9 dnů od snášky a Áčka pak do 21 dnů od snášky. Jen taková lze prodat zákazníkům. Neprodají-li se do té doby, pak je možné je do 28 dnů od snášky použít ve výrobě.