Aktuální plochy chmelnic v České republice

Sklizňová plocha chmelnic se oproti loňskému roku snížila o necelých 29 hektarů. K datu 20. 8. 2022 eviduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) 4943 hektarů chmelnic v České republice.

Každoročně k datu 20. 8. provádí ÚKZÚZ konečný stop stav sklizňových ploch podle odrůd i podle chmelařských oblastí. Tyto podklady pak slouží i pro výpočet průměrné sklizně.   V letošním roce evidujeme snížení sklizňové plochy o 0,58 %, na konečných 4942,6 hektaru (v roce 2021 sklizňová plocha činila 4971,2 hektaru). 

Chmel se na našem území pěstuje u 121 pěstitelů ve třech chmelařských oblastech – Žatecko, Úštěcko a Tršicko. 

Největší plochu již tradičně zaujímá Žatecká chmelařská oblast, ve které se chmel pěstuje na 3800,7 hektaru, což představuje 76,9 % výměry chmelnic v České republice.  Úštěcká chmelařská oblast zaujímá 520,4 hektaru sklizňové plochy, která činí 10,5 % všech chmelnic. V Tršické chmelařské oblasti se pěstuje chmel na 621,4 hektaru, tj. 12,6 % ploch chmelnic v ČR. 

Opětovně došlo k nárůstu plochy odrůdy Sládek, o 23,6 hektaru na současných 397,4 hektaru. Plocha odrůdy Premiant se snížila o 4,1 hektaru na současných 212,8 hektaru a plocha odrůdy Agnus se zvýšila o 10,1 hektaru na aktuálních 70,5 hektaru. Nově byla vysázena odrůda Most na ploše 1 hektaru. 

V případě jemného aromatického chmele Žateckého poloraného červeňáku, který zaujímá největší plochu v ČR, došlo ke snížení sklizňové plochy o 48 hektarů, na 4135,6 hektaru. To představuje meziroční úbytek v rámci všech chmelařských oblastí o 1,2 % (v roce 2021 tato odrůda zaujímala plochu 4183,6 hektaru). 

Výsazy nových chmelnic za Českou republiku činí celkem 260 hektarů, což představuje 5,3 % ze součtu sklizňových ploch ČR. Oproti loňskému roku se jedná o snížení plochy nových výsadeb o 28,6 hektaru. Z nově vysazených ploch zaujímá největší výměru Žatecký poloraný červeňák, a to 199,2 hektaru.  

Ivana Kršková, tisková mluvčí, 737 267 642