Podle vědců v milovické rezervaci výrazně přibylo motýlů, důvodem je pastva koní

V přírodní rezervaci v Milovicích na Nymbursku podle vědců v posledních pěti letech výrazně přibylo motýlů, přičítají to pastvě divokých koní. Počet motýlů vzrostl z asi 4600 na 12.500 jedinců, tedy o 172 procent. Zásadně se zvýšily počty nejvzácnějšího motýla, modráska hořcového Rebelova, uvedla dnes ochranářská společnost Česká krajina v tiskové zprávě. Rezervace je v bývalém vojenském prostoru, velcí kopytníci zde pomáhají spásat některé druhy travin, aby se lépe dařilo ohroženým druhům.

"Proměna lokality i zvýšení počtu motýlů v posledních letech jsou tak viditelné, že je musel postřehnout i naprostý laik. Motýlů je zřetelně více než v době, kdy pastva začínala," uvedl entomolog David Ričl. Chráněný modrásek hořcový Rebelův se před pěti lety v lokalitě objevoval jen na několika místech, pode Ričla šlo o pět jedinců, letos bylo 90 pozorovaných jedinců ve 14 lokalitách. "Díky pastvě a potlačení agresivních druhů trav se obnovila populace hořce křížatého, který začal prosperovat i v dříve zarostlých partiích rezervace. S tím jde ruku v ruce rozšíření a posílení populace modráska hořcového," dodal Ričl.

V rezervaci se daří i dalším druhům, například soumračníkovi skořicovému, modráskovi hnědoskrvnnému či modráskovi vikvicovému. K nárůstu výskytu motýlů vedla proměna krajiny ovlivněná pastvou. "Když jsme začínali, byla lokalita zarostlá dominantní třtinou křovištní, ovsíkem a sveřepem. Od druhého až třetího roku pastvy začaly přibývat nektarodárné byliny včetně druhů typických pro kvalitní suché louky, jako například mateřídoušky," doplnil entomolog.

Právě kvůli vymírání motýlů v České republice projekt vznikl, uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků v roce 2015 založila ve spolupráci s vědci z Biologického centra Akademie věd a dalších odborných a univerzitních institucí. Motýli jsou podle vědců dobrým ukazatelem celkové kondice ekosystému, protože mají složité životní cykly, během kterých jejich jednotlivá životní stadia potřebují různá prostředí (slunná, zastíněná, s vegetací i bez), která jsou blízko u sebe, protože housenky nejsou při jejich hledání schopny dolézt více než několik metrů.

"Lze říci, že pokud se někde daří velkému počtu druhů motýlů, daří se na tomtéž místě i jiným volně žijícím opylovačům, třeba samotářským včelám a broukům. Ti zajišťují opylování nejen divokých bylin, ale také velké části zemědělských plodin od rajčat a okurek po řepku a veškerého ovoce. Je-li louka zdravá a funkční z hlediska výskytu opylovačů, je zajištěna i produkce hmyzem opylovaných plodin v okolí. Člověkem chovaná včelstva se v současnosti potýkají s různými nemocemi, které je ničí, a úloha divokých opylovačů je proto čím dál významnější," doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra AV. Podle něj je proto mnoho důvodů, proč je užitečné sledovat populace motýlů. Nejde jen o jejich význam pro ochranu přírody, ale také o zajištění produkce potravin.

Autor: ČTK