Pandemie přivedla k oboru květinářství nové lidi

Pandemie koronaviru přivedla k oboru květinářství nové lidi. Svaz květinářů a floristů odhaduje, že nemusel skončit žádný prodejce květin. Vznikala nová zahradní centra, rozmach zažívá prodej přes e-shopy. Stabilnější ceny zůstaly u hrnkových květin, které se pěstují v ČR. Řezané květiny zdražily, podle průzkumu svazu vzrostla cena od dvaceti do čtyřiceti procent. ČTK to v Děčíně, kde se konalo mistrovství floristů, řekl předseda Svazu květinářů a floristů ČR Jiří Horák.

Česká republika podle něj doplatila při pandemii na to, že se tu nepěstují téměř žádné květiny k řezu. "Dodávky hlavně ze začátku byly hodně složité a bojím se, že i v následujícím období to bude komplikované. Máme signály o tom, že řada pěstitelů v zahraničí omezila výrobu řezaných květin a i rozmnožovacího materiálu," uvedl Horák. Ceny tak vzrostly nejvíce právě u řezaných kytek. "Záleží vždy na druhu. Dělali jsme si průzkum a z něho vyplynulo, že zdražení je v průměru dvacet procent, maximálně do čtyřiceti," řekl Horák.

U hrnkových květin je situace stabilnější. Na trh čeští pěstitelé dodávají primule, dvouletky, balkonové květiny, chryzantémy, bramboříky a vánoční hvězdy. "V cenách se odráží i to, že je nedostatek substrátů, květináčů a dodací lhůty jsou velmi dlouhé. Dostat květináč za tři měsíce, když potřebuje zahradník vysazovat, je problém. Ceny vstupního materiálu šly dost výrazně nahoru," uvedl.

Prodejen květin a zahradních center podle Horáka přibylo. Rozmach zažívají e-shopy. "Neznám jediné květinářství, které by zavřelo, spíše naopak vznikala nová. Bohužel e-shopy nedělají vždy dobré jméno našemu oboru. Objevují se stížnosti na podobu dodané kytice, která se výrazně liší od té na obrázku e-shopu," uvedl Horák.

Zájem je také o studium zahradnického oboru. ČTK to řekl ředitel děčínské zahradnické školy Libor Kunte. "Jediné, co mladé lidi od tohoto oboru odrazuje, je to, že se utápí ve virtuálním světě a manuální práce je hodně hluboko v žebříčku jejich hodnot," uvedl. Rozmach zažívají komunitní zahrady. "V 90. letech chtěli lidé na zahradě lenošit, teď si tam chtějí vypěstovat celer a rajče, ne protože to bude levnější, ale protože ví, jak se o to starali. A je to i prostředek ke společenskému životu, setkávání," řekl Kunte.

Květináři se od počátku epidemie podle Horáka snažili být pozitivním místem pro občany. "Bylo nám podsouváno, že jsme zůstali otevřeni jen kvůli tomu, že zemřelo více lidí, bylo více pohřbů. To odmítáme, my jsme se od začátku snažili šířit v tom průšvihu květinami dobrou náladu," dodal předseda svazu.

Autor: ČTK