Výzkumný ústav bramborářský zkouší i netradiční plodiny jakon, jam či melok

Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě se zabývá také pěstováním topinamburu a prověřuje možnosti uplatnění netradičních rostlin - jakonu, batátů, meloku nebo jamu čínského. Podle výzkumníků by tyto rostliny mohly v Česku pomoci zpestřit jídelníček o látky prospívající lidskému zdraví, které se v běžně pěstovaných plodinách v tuzemsku tolik nevyskytují. Na mouku z jakonu, pocházejícího z Jižní Ameriky, teď ústav zahájil patentové řízení. Po přidání této mouky se už pečivo nemusí sladit cukrem.

Topinambury se výzkumný ústav zabývá už tři desetiletí a u jakonu navázal na pokusy z 90. let. Batáty pěstuje tři roky a od letoška má na pokusných záhonech pracoviště ve Valečově u Okrouhlice také jihoamerický melok a jam čínský. "Jsou to všechno hlíznaté plodiny, podobně jako brambory. Bramborám se podobá i technologie jejich pěstování," řekl ČTK vedoucí oddělení pěstebních technologií ústavu Pavel Kasal.

"Jakon je typická rostlina andských vrchů. Píše se, že staří Inkové ji používali spíše jako léčivou rostlinu, samozřejmě i ke konzumaci," řekla Andrea Svobodová, která má pěstování netradičních plodin na starosti. Jakon dorůstá do výšky 1,5 metru. Jeho hlízy obsahují polysacharid inulin, který nezvedá hladinu cukru v krvi a pomáhá obnovit střevní mikroflóru. "Jako sladidlo má nízkou kalorickou hodnotu," doplnila. Inulin obsahují také hlízy topinamburu. Obě plodiny jsou podle výzkumného ústavu vhodné například i pro diabetiky nebo lidi na redukčních dietách.

Melok, pocházející také z jihoamerických And, podle Svobodové obsahuje podobné látky jako červená řepa. Konzumovat se dají i jeho křehké listy. Lidskému zdraví může být prospěšný rovněž jam čínský, jemuž se také říká světelný kořen. "U těchto plodin jsme v začátcích, s malým spektrem rostlinek. Ale doufáme, že se jich podaří napěstovat víc," uvedla Svobodová. Podotkla, že první rostliny jamu sháněla dva roky.

Topinambury na polích u Valečova zabírají půldruhého hektaru, porosty jsou vysoké okolo tří metrů. Hlízy se sklízejí na podzim nebo brzo zjara, při pěstování se používá stejná technika jako u brambor. "V současné době máme sbírku 15 odrůd, z toho čtyři odrůdy jsou ve vlastnictví Výzkumného ústavu bramborářského," řekl Kasal. Uvedl, že široké využití mají hlízy i zelená nadzemní část topinamburu. Hlízy se mohou jíst syrové i použít k přípravě teplých pokrmů. Nadzemní část může sloužit jako krmivo. Výzkumný ústav prověřuje možnosti využití i pro energetické účely, v bioplynových stanicích či po slisování na topení.

Pro topinambury podle Kasala hodně jezdí například myslivci. Sázejí je na svá políčka, aby zvěři zajistili v zimě úkryt a potravu. Jednu odrůdu topinamburů mají rádi také včelaři. Má velké žluté květy a bohatě kvete v pozdním létě, když už včely nemají jinou pastvu.

Výzkumný ústav bramborářský funguje od 20. let minulého století. Kromě výzkumu a šlechtění rovněž pečuje o národní genobanku brambor.

Autor: ČTK