Sklizeň kmínu se v okolí Malče letos zpozdila, výnos a kvalita by měly být dobré

Zemědělské družstvo Maleč na Havlíčkobrodsku spustilo v letošní sezoně linku na čištění kmínu před dvěma týdny. Tradiční pěstitel tohoto koření začal zpracovávat kmín dovezený z polí podniků hospodařících v nižších polohách. Sklizeň kmínu v okolí Malče nabrala kvůli chladnému jaru a deštivému létu dvou až třítýdenní zpoždění, podobně jako u obilí a řepky. ČTK to řekl agronom Josef Linhart, který je zároveň předsedou spolku Český kmín sdružujícího pěstitele.

Družstvo spolu s dceřinými firmami hospodaří na více než 2600 hektarech zemědělské půdy. Pěstuje dvouletý kmín. Letos zrál na úpatí Železných hor na 74 hektarech polí, podobně jako minulé roky. Kombajny vjely do porostů s kmínem poprvé až tento pátek, zatímco dřív se tam kmín sklízel už v červenci.

"Úroda bude určitě lepší než vloni a předloni. Co se týče množství a kvality, bude asi mírně nadprůměrná," řekl Linhart. Očekává, že by se z hektaru mohlo tohoto koření sklidit okolo tuny, zatímco dlouhodobý průměr je kolem 700 kilogramů. Letošní kmín podle něj bude také v porovnání s minulým rokem obsahovat víc ceněných silic, což jsou éterické látky zajišťující typickou chuť a vůni tohoto koření.

Jedním z důležitých kritérií pro používání chráněného označení původu Český kmín, které stejnojmenné sdružení získalo v Bruselu v roce 2008, je obsah silic přes 2,8 procenta. Podle Linharta někteří pěstitelé kmínu letos mluví o obsahu těchto látek i kolem čtyř procent.

U Malče se kmín pěstuje od 70. let minulého století. "Kmín tady pěstujeme nepřetržitě a dál ho zpracováváme, takže s tím máme bohaté zkušenosti," řekl Linhart. Na dočištění vozí do Malče kmín například i pěstitelé od Příbrami, Kutné Hory a Přerova. Družstvo má v plánu vyčistit z tuzemské sklizně přes 600 tun kmínu. Výhodou jeho linky je podle Linharta v republikovém porovnání optický třídič vybavený mikrokamerami a vzduchovými tryskami. Z kmínu před jeho dodáním pekařům a dalším zpracovatelům odstraní i příměsi, které zůstanou po síťových čističkách.

Českému kmínu podle Linharta poslední dobou konkurují zahraniční pěstitelé, především z Finska a Pobaltí. "Zatímco v 80. letech se převážná část kmínu pěstovala v České republice a až 80 procent světové spotřeby byla produkce z Česka, dneska se sem kmín i dováží. Je to škoda," řekl.

Rozloha polí s kmínem se podle Českého statistického úřadu letos v ČR meziročně zvýšila o 15 procent na 3183 hektarů. Na Vysočině kmín rostl na 550 hektarech, víc ho měli zemědělci jen v Plzeňském kraji. Vloni byly výnosy kmínu v Česku nižší. Z 2755 hektarů pěstitelé sklidili 1092 tun, z hektaru měli v průměru 400 kilogramů kmínu.

Vedle dvouletých odrůd se na českých polích objevuje kmín se zkrácenou vegetační dobou, který se dá vypěstovat za rok. Tento kmín má podle Linharta zpravidla méně silic, jejich obsah se pohybuje okolo dvou procent.

Autor: ČTK