Šizené potraviny z pultů nemizí. Mohou přitom škodit zdraví

Cihlový prášek namísto chili koření, rozemleté kakaové slupky namísto kakaa nebo obarvené vepřové maso, které je následně vydáváno za maso hovězí. Takové jsou falšované potraviny nabízené v českých obchodech. Zjistila to firma Bureau Veritas, která výrobky testuje i pro české řetězce.

Jen za posledních šest měsíců vložila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na své webové stránky Potraviny na pranýři.cz 102 nových položek v sekci falšované potraviny, v archivu má dalších 255 takových výrobků, které tam byly přidány před více než šesti měsíci.

„Množství falšovaných potravin, které SZPI zjišťuje při kontrole, je na hladině, která není uspokojivá,“ říká mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Újma, která koupí takových potravin zákazníkům vzniká, nemusí být jen finanční, ale i zdravotní. Potravinoví auditoři narazili kupříkladu na barvivo Sudan, které se vedle cihlového prášku objevilo v koření chili. Patří do skupiny průmyslových barviv a potenciálně tak může být karcinogenní a genotoxickou látkou.

Podle potravinové auditorky Jitky Vokounové ze společnosti Bureau Veritas jsou nejčastěji falšovány exkluzivní potraviny jako lihoviny, koření a víno a také potraviny prodávané ve velkém množství, jako jsou masné výrobky, oleje, káva, kakao a ovocné šťávy.

Chemické látky v přírodních produktech

Dalším způsobem falšování potravin jsou případy, kdy do nich výrobce přidá některou chemickou látku, přestože má jít o produkt čistě přírodní.

Velmi překvapivé bylo nedávné zjištění Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) v příbramském masážním Siam centru. Instantní káva pro pány na podporu erekce dovezená z Thajska měla obsahovat jen kávu, hroznový cukr, doplňkový vápník a extrakt z ženšenu a zázvoru, ale ve skutečnosti obsahovala i látku sildenafil. Ta se využívá v léčivech na podporu erekce a v potravinářství není její užívání povoleno. Káva se proto objevila v kategorii nebezpečných potravin.

„Nevědomé požití této látky může způsobit zdravotní komplikace kardiakům a lidem s vysokým krevním tlakem,“ upozorňuje SZPI na stránkách Potravinynapranýři.cz. Falšované potraviny obsahují jiné látky a v jiném množství, než výrobce uvádí na etiketě. Výrobce například napíše, že produkt obsahuje jahody, ty v něm ale ve skutečnosti nejsou. „Hodně se pak podvádí v mylném uvedení poměrných částí. Například výrobci tvrdí, že sušenka má 20 procent kakaa, ale ve skutečnosti je to jen patnáct procent,“ říká Vokounová.

Bezprostřední zdravotní újma v takovém případě nemusí hrozit, není-li surovina nahrazena některou z nebezpečných látek, jakou je už zmíněné barvivo Sudan. „Ubírá-li výrobce maso, musí ho něčím nahradit. Pravděpodobně půjde o nějaká aditiva, tedy takzvaná ‚éčka‘.

Člověk by jich ale musel sníst opravdu velké množství, aby ho to poškodilo,“ říká specialista na výživu Petr Havlíček. Problém podle něj ale může nastat například ve chvíli, kdy je v potravině vyšší množství soli, což může ublížit lidem s vysokým krevním tlakem.

Nekvalitní potraviny přispívají k nadváze

Šizení potravin ale může způsobit potíže lidem, kteří bojují s nadváhou. „Nedostatek živin vede k tomu, že se lidé následně tzv. dojídají, protože je přepadá hlad, což může vést k přejídání a přibývání na váze,“ dodává Havlíček.

Pokud SZPI zjistí pochybení, nařizuje kontrolovaným osobám, aby šarže potravin, které neodpovídají požadavkům jakosti a bezpečnosti, neprodleně stáhly z maloobchodní sítě. „Následně se s tím, kdo potravinu uvádí do oběhu, zahajuje správní řízení o uložení sankce,“ vysvětluje Kopřiva.

Po nedávné aféře, kdy hovězí maso bylo v některých výrobcích nahrazeno masem koňským, provedla většina v tuzemsku působících řetězců rozsáhlé kontroly.

Například Billa tehdy prověřila 50 výrobků, koňská DNA se neobjevila v žádném z nich. Všechny oslovené řetězce ale tvrdí, že kontroly probíhají neustále a jejich intenzitu kvůli podobným kauzám není třeba zvyšovat.