Moderní větrolamy pomůžou proti erozi i dalším vlivům změny klimatu
05.10.2022 | mendelu.cz
Životnost v minulosti zakládaných větrolamů se chýlí ke konci, jelikož kvůli rychlému dosažení protierozního efektu byly vysazovány rychle rostoucí ale poměrně krátkověké dřeviny. Proto je čas přistoupit k jejich obnově. „Na tuto potřebu reaguje projekt, který kromě primární protierozní funkce větrolamů cílí i na jejich funkci ekologickou, estetickou, mikroklimatickou a krajinotvornou,“ uvedla Středová. Včleňování dřevinné vegetace, tedy i větrolamů, do agrární krajiny spadá do fenoménu agrolesnictví, které kombinuje pěstování dřevin se zemědělskou produkcí na jednom pozemku.
Větrem unášené prachové částice přispívají kromě degradace půdy i ke zhoršování kvality ovzduší a s tím souvisejících zdravotních rizik. I proto vědci AF MENDELU v rámci dlouhodobého výzkumu větrné eroze vyvinuli a patentovali deflametr s aktivním lapačem půdních částic unášených větrem, který stanovuje jejich množství a zrnitostní složení. „Takto zachycené částice pak hodnotí v rámci projektu vyvinutý software. Krom toho byl na základě četných měření parametru větrného pole v okolí větrolamů sestaven nomogram definující protierozní účinnost v různých vzdálenostech od větrolamu ve vazbě na jeho hustotu a rychlost větru,“ popsala vědkyně. Tento nástroj umožňuje efektivně plánovat umístění větrolamů v krajině.
Aby stanovili funkčnost větrolamů proti větrné erozi v kritických obdobích, jejich vitalitu a hustotu jejich zapojení, budou vědci využívat možností dálkového průzkumu Země. Využijí i výsledky z experimentálních lokalit s různými typy větrolamů, kterými byly Dolní Dunajovice, Micmanice a Suchá Loz. Ty se nyní budou snažit zobecnit a spolu s celorepublikovými daty o struktuře a rozmístění větrolamů aplikovat na měřítko celého státu. Výsledky projektu poskytnou metodiku hodnocení větrolamů a budou využitelné při krajinném a územním plánování. Cílem je dosáhnout takové krajinné struktury, která bude schopna efektivně čelit různým nepříznivým vlivům, k nimž patří i větrná eroze. „Nedílnou součástí bude zasazení zmíněných proměnných do kontextu vývoje klimatu sofistikovanými analýzami dostupných unikátních fenologických a agrometeorologických řad. Celkové hodnocení bude výsledkem multikriteriální syntézy různých zdrojů dat – distančních, pozemních i obrazových,“ přiblížila vědkyně.
Větrolamy vznikaly na našem území přibližně v polovině minulého století, jejich hlavním cílem bylo omezovat erozní účinky větru. „Zakládání větrolamů souvisí s kolektivizací zemědělství, scelováním pozemků a centrálním plánováním struktury krajiny. Předtím plánování a optimalizace větrolamů v dnešním pojetí v podstatě nebylo potřeba, krajiny byla pestrá a členitá, jelikož odrážela vlastnické vztahy k pozemkům,“ vysvětlila Středová.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Hana Středová, Ph.D., tel.: +420 605 520 399, hana.stredova@mendelu.cz, Ústav aplikované a krajinné ekologie, Agronomická fakulty MENDELU
Další články v kategorii Zemědělství
- Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích (19.04.2024)
- ASZ ČR odmítá návrhy poslanců ANO a SPD na omezení svobody vlastníků půdy (18.04.2024)
- Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě (18.04.2024)
- Ceny v průmyslu se v březnu meziročně nezměnily, v zemědělství opět klesly (18.04.2024)
- Mladý zemědělec ve Znojmě: Do finále postupují Ondřej Němec a Petr Rebro (17.04.2024)
- Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody (17.04.2024)
- Odborníci v Lysicích registrují nové odrůdy ovoce a udržují živou kolekci (17.04.2024)
- ASZ ČR se vymezuje proti lžím Zemědělského svazu ČR (17.04.2024)
- Přírodní pastva vede k ukládání uhlíku do půdy (17.04.2024)
- Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 15 (16.04.2024)