Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Dole ryby, nahoře zelenina. Akvaponické farmaření láká firmy i nadšence

  6:00
Sen o symbióze zahradničení a chovu ryb v jedné vodě se v Česku zatím nedaří ekonomicky rozchodit. Přesto se noví zájemci vrhají do spolupráce s firmami, které jim slibují postavit farmu na klíč. Akvaponie je tak byznys především pro dodavatele. Ne pro farmáře.
Spolumajitel firmy Flenexa plus Michal Netolický.

Spolumajitel firmy Flenexa plus Michal Netolický. | foto: Michal Netolický

Firma Flenexa plus sídlí na okraji Přáslavic u Olomouce v bývalém vojenském areálu. Součástí pozemku je čtyřpatrový podzemní bunkr o deseti tisících metrech čtverečních. „Když jsme zvažovali jeho využití, narazili jsme na akvaponii,“ říká spolumajitel Michal Netolický.

Komerčně využívá ale jen zlomek plochy – místnost o zhruba 50 metrech čtverečních. Pod umělým osvětlením tu v obdélníkových bazéncích ve stojanech nad sebou plují v polystyrenu a plastových košíčcích saláty a bylinky.

„Jsme dnes nejdéle kontinuálně provozovanou komerční akvaponickou farmou, byť malou. Dodáváme do obchodů pět set salátů měsíčně,“ uvádí Netolický. Nezabývá se ledovými saláty, v konkurenci s tradičním zemědělstvím dává smysl pěstovat jen speciální druhy – saláty dubáček či batavia.

Chované pstruhy a jesetery zatím majitelé spotřebovávají sami. Deseticentimetrové rybičky zakoupené na sádkách do konzumní velikosti vykrmí během půl roku.

O Flenexe mluví jako o biotechnologické firmě, která se zabývá akvaponickým výzkumem. Pořádá školení pro budoucí akvaponisty, nabízí poradenství s technickým nastavením systému a také stavbu akvaponických farem na zakázku.

Co je akvaponie

„Není to o nákupu hardwaru, ale o sestavení funkčních technologií jako celku. Klíčové jsou znalosti biologie, chemie a biotechnologie a procesů, které se odehrávají v systému,“ zdůrazňuje. „Do vývoje v tuto chvíli investujeme z dalších firemních činností,“ dodává vystudovaný ekonom Netolický.

Růžové sny, šedá realita

Akvaponické farmy v Česku působí i po letech jako slepá ulička. „Pochybuji, že tu dnes někdo má funkční farmu. Aby to mohlo ekonomicky fungovat, musejí to být dvě nezávislé farmy – jedna na chov ryb a druhá hydroponický skleník,“ říká Jan Mráz, z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ten spolupracuje s akvaponisty, kteří se kvůli nespolehlivému dodavateli dostali do slepé uličky – konkrétně s farmou v Lánově a v Řisutech, které měl kompletně vybavit podnikatel Bohuslav Škoda.

Akvaponie podle Škody

O podnikání Bohuslava Škody a jeho nespokojených klientech psala MF DNES loni v červnu. Na jeho firmu Aquaponické farmy byl mezitím vyhlášen konkurz, věřitelům dluží téměř osm milionů. Není to přitom jeho první konkurz. Škodou řízený podnik „Farma pro všechny“ a další firmy zaměřené na akvaponii jsou psané na jeho matku. Loni s MF DNES komunikoval, letos to odmítl. „Majitelka firmy mi zakázala mluvit s novináři, a to jak ojejí české firmě, tak o dalších pobočkách,“ napsal.

Přestavba Ekofarmy 88 Krkonoše z Lánova u Vrchlabí stála stovky tisíc korun, než začala fungovat. „Zatím se prodejem moc nezabýváme, ale na podzim chceme otevřít kamenný obchod ve Vrchlabí s chladicím prodejním automatem na maso. Na farmářském trhu plánujeme mít dvakrát týdně stánek s čerstvou zeleninou,“ říká její jednatel Jaroslav Hampl. Ve skleníku s plochou 200 metrů čtverečních pěstuje rajčata, okurky, papriky, jahody, saláty a bylinky.

Tereze Moravcové, majitelce Aquaponic Park z Řisut u Slaného, dluží dodavatel Škoda podle insolvenčního rejstříku 3,4 milionu korun za nedodané vybavení. Hotovou farmu nepředal. „Byla jsem v zoufalé situaci, hledala jsem odborníka a obrátila jsem se na Jihočeskou univerzitu,“ vysvětluje. Nejdřív hodlá chovat ryby a do kombinace s pěstováním rostlin se pustí, až tato část bude fungovat.

Metodou pokus–omyl podle svých slov buduje akvaponickou farmu ve Rtyni v Podkrkonoší Pavel Adamů, majitel zemědělské firmy A-taurus. Také začínal se Škodou. „Potřebuje jen něco prodat, předvést to a jít na další investory. V začátku to dva až tři měsíce funguje,“ říká. Nejhorší podle něj je, že propagátoři vykreslují sklizně v růžových barvách, kdežto v realitě se ne všechno povede.

Zatím se mu daří chov sumečka afrického, kterého dodává do místní restaurace a lokálním zájemcům. Listovou zeleninu má zatím jen pro potřeby rodiny. „Nejsme žádní odborníci, plácáme se v tom. Chci přijít na to, jak by to mohlo fungovat,“ říká odhodlaně.

Megaplány za stovky milionů

Mráz má za to, že řada akvaponických farem v Česku jde nesprávnou cestou. „V komerčním pěstování nemůže voda fungovat v jedné smyčce, jak si to zřejmě původní dodavatel načetl na internetu v článcích o hobby akvaponických systémech,“ tvrdí. Další chybou bývá poddimenzované nastavení technologií – filtrace u ryb, vzduchování nebo průtoků vody.

U farem v Řisutech a v Lánově proto Mráz rozpojil oběh vody mezi rybami a rostlinami. Voda putuje od ryb k rostlinám, kde slouží jako pěstební roztok, ale zpátky k rybám už nejde.

Jednou z firem, která nechce jít cestou uzavřeného okruhu, je Taneco ze severu Moravy, za kterou stál loni zesnulý senátor František Čuba. Ta už od roku 2014 mluví o výstavbě megafarmy s izraelskými a finskými dodavateli akvaponických technologií.

„Budeme mít dvouokruhový systém – oddělený chov ryb a pěstování zeleniny, společná bude voda obohacená živinami. U rostlin to cirkuluje do vyčerpání živin, pak se to přes čističku vypustí,“ líčí Miroslav Škrabal, předseda představenstva Taneco.

Projekt v Třemešné na Bruntálsku chce začít stavět v polovině příštího roku. Farma má stát 750 milionů korun a produkovat 600 tun ryb a 405 tun zeleniny.

Stavbu komerčních megafarem avizuje také Michal Fojtík, který ještě loni pracoval pro Bohuslava Škodu. Nepohodli se však. Nyní má vlastní firmu Future Farming a sám nabízí stavbu farem na klíč.

Na webu prezentuje tři farmy v různém stupni výstavby. Obří projekty mají mít tisíce až desítky tisíc metrů čtverečních plochy a mají stát desítky až nízké stovky milionů korun. Peníze mají poskytnout soukromí investoři a banka.

Chov ryb má na farmách začít fungovat nejdřív, rostlinná část by se měla rozjet následující rok. „Produkty zatím neprodáváme, čekáme na kolaudaci první farmy v Kalech u Brna. Farma je schopna při plném provozu ročně vyprodukovat 45 tun zeleniny a 54 tun pstruha,“ líčí. Zájemcům o investování do oboru nabízí své dluhopisy. „V dluhopisech jsou proinvestovány nižší desítky milionů korun,“ uvádí.

Neodolatelná akvaponie

Podle Netolického je jedním z důvodů, proč akvaponie přitahuje, možnost pěstování na nezemědělské půdě. „V podstatě všechny větší projekty, které v tuto chvíli řešíme, mají tento charakter – stará JZD, průmyslové haly nebo sklárna, a to jak v obcích, tak ve městech,“ říká. Vyzdvihuje také úsporu vody, která cirkuluje a neodpařuje se tolik jako v tradičním zemědělství.

V malém by akvaponii chtěl vyzkoušet také Michal Kříž, který se s partou mladých lidí chystá vybudovat komunitní zahradu na pražském Žižkově. „Je to něco nového, inovativního, proč to nezkusit?“ uvádí s tím, že se chystá na prohlídku do Přáslavic.

Autor:

Francouzští pekaři upekli rekordní bagetu, snědli ji bezdomovci

  • Nejčtenější

Rusové se vrací. Putin propagandisticky slaví a těží z toho i tamní ekonomika

3. května 2024

Počátek války na Ukrajině vyvolal mezi některými Rusy už v únoru roku 2022 velké obavy. Během...

Z prodejen mizí košíky do ruky. Hodily se na malý nákup, skuhrají zákazníci

1. května 2024

Z českých obchodů začínají mizet malé příruční nákupní košíky. Zákazníci se tak často musí spokojit...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kofola, fidorky, polévka z pytlíku. České potraviny nabízí Amazon i za tisíce korun

7. května 2024

Na americkém internetovém obchodu Amazonu prodává ostravská firma výhradně české výrobky. V nabídce...

KOMENTÁŘ: Stanjurova další daň je prohrou pravicové politiky

3. května 2024

Premium Po zklamání z chabého výnosu windfall tax ministr financí plánuje, jak si na banky posvítit jinak –...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KOMENTÁŘ: Po solárním tunelu je tu další. Možná ještě větší

2. května 2024

Premium Čeští solární lobbisté otevírají šampaňské, protože se otevřela cesta k dalšímu solárnímu Klondiku,...

USA tlačí na prodej TikToku, jinak ho zakážou. Nejsme agenti Číny, hájí se firma

8. května 2024

Zákonodárci mnoha zemí vyjádřili obavy, že TikTok, který vlastní čínská společnost ByteDance, může...

V Česku nenašla vhodného investora, tak si staví lázně v Emirátech

8. května 2024

Česká podnikatelka Helena Neumannová expanduje se svým byznysem založeným na pěstování levandule do...

Čínská síť desetitisíců falešných e-shopů tahala z lidí peníze i data

8. května 2024  14:53

Více než 800 tisíc lidí v Evropě a USA se podle zahraničních médií stalo obětí podvodu čínských...

Mazlení krav v ohrožení. Oblíbenou zábavu milovníků zvířat kazí ptačí chřipka

8. května 2024

Platit farmářům za to, že se přitulí k půltunovým jalovicím, je ve Spojených státech díky sociálním...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Titěrné sukně i míčky na podpatcích. Zendaya vzkřísila trend tenniscore

S nadsázkou bychom mohli říct, že největší tenisovou událostí tohoto roku je premiéra snímku Rivalové. Aspoň co se módy...

Zpěvačka Tereza Kerndlová měla autonehodu. Poslala vzkaz ze záchranky

Tereza Kerndlová (37) a její manžel René Mayer (53) měli v úterý ráno autonehodu. Na mokré vozovce do nich zezadu...

První světová válka zničila část Francie natolik, že tu stále řádí smrt

Řídkým rozvolněným lesem pokrytá pahorkatina u francouzského Soissons, Compiégne, Lens či Cambrai přirozeně svádí k...