https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zemedelci-muzou-aplikovat-jed-na-hrabose-na-80.000-ha
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jed na hraboše je možné aplikovat na 80.000 ha, nutné je ale získat výjimku od ochrany přírody Aktualizováno

27.3.2020 00:20 (ČTK)
Pracovníci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského zkontrolovali zhruba 100.000 hektarů půdy, na 78.000 hektarech je kalamitní výskyt hrabošů. / Ilustrační foto
Pracovníci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského zkontrolovali zhruba 100.000 hektarů půdy, na 78.000 hektarech je kalamitní výskyt hrabošů. / Ilustrační foto
Pracovníci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského zkontrolovali zhruba 100.000 hektarů půdy, na 78.000 hektarech je kalamitní výskyt hrabošů. Včera to sdělila mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Zemědělci na nich můžou aplikovat prostředek na hubení hlodavců přímo na půdu. Jak uvádí Petr Stýblo z ČSOP, musí k tomu ale ještě získat od orgánu ochrany přírody o výjimku z ochrany zvláště ohrožených druhů vyskytujících se na daném pozemku.
 

V některých případech oznámil ústav mimořádná rostlinolékařská opatření, kterými přikázal zemědělcům s přemnoženými hraboši se vypořádat. Zemědělci si můžou vybrat, můžou využít rozhoz na půdu, použití většího množství rodenticidu do nor nebo například využít umístění berliček pro dravce. "Aktuálně máme nahlášených celkem 669 aplikací. Z toho 108 rozhozem, 58 ve zvýšené dávce do nor. Stále platí, že zemědělci nejvíce využívají aplikací v dávce 'pouze' 2kg/ha, celkem ve 503 případech," uvedla Kršková.

Populace hrabošů se v únoru v ČR zmenšila. V lednu bylo v průměru 1133 aktivních nor na hektar, v únoru se jejich počet snížil o 56 procent na 655. Situace je tak nyní podobná jako loni na jaře, kdy byl průměr 625 aktivních východů z nor na hektar, uvedla již dříve Kršková. I tak ale počty hrabošů v průměru dosahovaly 13násobku tzv. prahu škodlivosti. Populace se nejvíce zvětšovala na Vysočině.

Ústav loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly.

V lednu se objevily informace, že ve Slezské nemocnici v Opavě se za posledního půl roku léčilo šest pacientů s nebezpečnou krvácivou horečkou. Obvykle to byl jeden až dva případy za rok. Závažné virové onemocnění přenášejí na člověka jen drobní hlodavci.


reklama

 
Další informace |
Zpráva byla opravena a doplněna 27.3.2020 v 11:10.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

27.3.2020 08:47
Vývoj pokračuje přesně tak, jak jsem si myslel. Pokud se dalo zasáhnout v jednotlivých případech, tak kvůli řevu omezenců se stáhli a teď dokonce budou nařizovat. Ode zdi ke zdi.
Odpovědět
JS

Jiří S

27.3.2020 08:57
Chtěl bych poprosit, aby už jednou a provždy lidé přestali šířit lži o uhynulé zvěři u Brna.
1) plošně (rozmetadlem) tam jed aplikován nebyl, byli najatí ukrajinci, kteří jed rozhazovali ručně a vytvořili tím kupičky, tzn. pochybení u aplikace, což s přesností rozmetadla nemá nic společného
2) zajíců tam nenašli 80, ale asi 30, přičemž nejspíš myslivci sesbírali po okrese všechny přejeté zajíce. Bylo to zhruba na 30 ha bloku, kde by se tam 80 respektive 30 zajíců vzalo.
3) Jed, tedy reziduum fosfan byl nalezen jen u jednoho zajíce, což potvrdila veterinární správa. Vzhledem ale k množství rezidua nedokázali potvrdit, jestli tento zajíc sežral dostatek granulí, aby uhynul jen na Stutox II. Tedy spíš uhnynul na kombinaci nějaké nemoci jako tularémie (oslabený) a Stutoxu II, takový zajíc by stejně přes zimu uhynul.

Chtěl bych položit dotaz do diskuze. U nás v podniku, jsme aplikovali jak do nor, tak plošně (130 ha). Přípravek Stutox byl vytvořen právě za účelem povrchové aplikace rozmetadlem (šíří se další lež, že byl vytvořen do nor, což je psáno nyní na etiketě, ale jen kvůli tlaku ekoorganizací). Všichni se bojí sekundárních otrav hlavně dravců, jako cenné složky v přírodě, která by nebyla po otravě schopna obnovovat své populace. Otázka zní tedy takto, jak je možné, že když se aplikuje do nor, naleznete velké množství mrtvých hrabošů na povrchu. Kdežto když se aplikuje na povrch, nenaleznete ani jednoho. Ano doslova můžeme říct, ty pozemky jsme pečlivě procházeli (je to povinnost nařízená ukzuzem a již na nás byly poslány 3 kontroly během 3 měsíců kvůli Stutoxu - bez pochybení), nebyl na 130 ha nalezen jediný hraboš, čísly 0 ks.
Otázkou je tedy, pokud odborníci vymysleli Stutox, aby byl aplikován na povrch a na povrchu právě rozhozem ti hraboši nehynou, není to bezpečnější aplikace pro přírodu? Připadá mi, že jednou ekologické organizace se zase snažili zavést něco (aplikaci do nor) a má to zcela opačný efekt. Způsobili zvýšené riziko sekundárních otrav právě pro organismy, které chtějí tak chránit.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist