„Pěstební výměry brambor klesají na úkor plodin, jakými jsou řepka či obilí. Roli přitom hraje finanční náročnost pěstování, nejistota výsledku, složitá přeprava i skladování. Mění se také chování zákazníků, kteří upřednostňují menší balení nebo hotové výrobky z brambor namísto dříve častého nákupu brambor na celou zimu,“ říká místopředseda Českého bramborářského svazu Vlastimil Rasocha.

Brambory, cibule i česnek přitom patří mezi plodiny, jež jsou vhodné pro zdejší klimatické podmínky, ovšem přesto se stále více dovážejí.

Samosběr jablek ve Srbeni, 17. září 2022
Samosběr jablek ve Skrbeni táhne. Kvůli cenám energií bude letos i jinde

Klesá však i spotřeba brambor, když za poslední půlstoletí se množství brambor zkonzumovaných na hlavu snížilo na polovinu – v roce 2020 to bylo podle ČSÚ 65,1 kg. Zato pokud jde o maso, ve stejném roce šlo o 84,0 kg.

Nový trend – z farmy na talíř

Současnou situaci chce změnit nová iniciativa „České pole“. Kromě Ministerstva zemědělství ČR a Českého bramborářského svazu se zakládajícím členem stal také Český gastronomický institut a velkoobchod Makro ČR. Prvním společným krokem byl zářijový podpis memoranda, v němž se zavázali podporovat a rozvíjet pěstování tradiční produktů českého zemědělství.

Podpis memoranda, kterým vznikla nová iniciativa České polePodpis memoranda, kterým vznikla nová iniciativa České poleZdroj: se svolením Českého bramborářského svazu

„Cením si závazku, který bude dlouhodobě podporovat naší zemědělskou produkci. Pro pěstitele je naprosto zásadní, aby měli zajištěný odbyt. Jedině tak má pro ně pěstování brambor smysl. Navíc tím podpoříme potravinovou bezpečnost naší země,“ uvedl k podpisu memoranda ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula.

Pestřejší nabídku produktů českého zemědělství by do jídelních lístků rády zařazovaly také restaurace i instituce jako školy, nemocnice a další. „Poptávka ze strany zákazníků po tradičních českých plodinách a mase existuje. Trend „z farmy na talíř“ je trvale populární.

Záběry ze společnosti Montano Valtr
Zahradnická společnost sleduje trendy. Za jednu z priorit považuje roboty

Vyššímu zastoupení na talířích však mnohdy brání nedostatečná distribuce, vhodný výběr, velikost balení, různost druhů i zpracování. Gastronomie a farmy by si měly jít maximálně naproti, jako všude na světě, ale klíčová je nabídka a distribuce. Problematická je i cena, kdy dovážené produkty jsou velmi často levnější než české,“ říká zakladatel Českého gastronomického institutu Filip Sajler.

V první fázi se iniciativa zaměří na brambory. „Ve spolupráci se společností EURO AGRAS jsme přijali konkrétní závazek – deset milionů korun obratu syrových brambor na hranolky prodaných v síti prodejen Makro a v současnosti dovážených z Holandska změníme na deset milionů Kč obratu brambor odrůdy Agria vypěstovaných v České republice,“ vysvětluje Jan Jindra ze společnosti Makro ČR.

Následovat bude česnek, zelí, cibule i křen

Bramborami však úsilí iniciativy určitě nekončí. Další důležitou plodinou je česnek. V současnosti pochází z dovozu až 70 procent česneku zkonzumovaného v České republice. Zbylých třicet procent je sice česnek vypěstovaný v tuzemsku, ale jde o zahraniční odrůdy.

„V obchodech momentálně není celoročně dostupná česká odrůda česneku. Naší snahou je nabídnout gastronomii a spotřebitelům tradiční, v ČR vypěstovanou odrůdu česneku, a do dvou let zajistit její dostupnost po celý rok. Ještě letos zasadíme přibližně tunu vybrané české odrůdy,“ doplňuje Jan Jindra.

Záběr z tiskové konferenceZáběr z tiskové konferenceZdroj: se svolením Českého bramborářského svazu

Dílčích projektů a splněných cílů má v rámci iniciativy „České pole“ postupně přibývat s tím, jak se k myšlence rozvoje domácího zemědělství budou přidávat další partneři z řad producentů, velkoobchodníků, prodejců i spotřebitelů. Dlouhodobým cílem zakladatelů iniciativy je vyšší potravinová soběstačnost a v neposlední řadě také vyšší kvalita domácí produkce, kterou zákazníci na jídelním lístku jistě ocení. Později by k podporovaným plodinám mělo přibýt také zelí a křen.

Půjde o vzdělávání podnikatelů i konečných spotřebitelů směrem k propagaci tradič-ních českých potravin oproti dováženým, stejně jako o poskytování záruk domácího původu plodin prostřednictvím nové značky České pole. Iniciativa se dále zaměří na výměnu zkušeností v oblasti pěstování, zpracovávání a využívání zemědělských produktů i s odborníky ze zahraničí s cílem zavádět i v ČR vhodné nové agrotechnické postupy, samotné odrůdy i plemena.

Věděli jste, že…?
· Brambory k nám byly dovezeny v 16. století z Jižní Ameriky. Trvalo však ještě dalších 150 let, než se tu udomácnily. Řada charakteristik potvrzuje značný význam brambor pro zdravou a vyrovnanou stravu.

· Vařené a pečené brambory prakticky neobsahují tuk, zato však oplývají sacharidy (ve formě škrobu), které jsou pro lidský organizmus důležitým zdrojem energie.

· Je ovšem nezbytné vyvarovat se konzumace zeleně zbarvené slupky. Takové skvrny obsahují ve zvýšené míře škodlivé glykoalkaloidy.

· Brambory jsou zdroje vitamínu C i různých druhů vitaminu B, stejně jako draslíku a železa.

· Obsah živin se liší v závislosti na způsobu přípravy. Vaření brambor ve slupce (po uvaření se mohou oloupat a jíst bez slupky) nutriční ztráty podstatně snižuje. V tomto ohledu je důležité i vhodné skladování úrody.

· Brambory neobsahují lepek, proto jsou vhodné i pro osoby, které musí dodržovat bezlepkovou dietu.

Zdroj: Český bramborářský svaz