Moderní větrolamy pomůžou proti erozi i dalším vlivům změny klimatu
05.10.2022 | mendelu.cz
Životnost v minulosti zakládaných větrolamů se chýlí ke konci, jelikož kvůli rychlému dosažení protierozního efektu byly vysazovány rychle rostoucí ale poměrně krátkověké dřeviny. Proto je čas přistoupit k jejich obnově. „Na tuto potřebu reaguje projekt, který kromě primární protierozní funkce větrolamů cílí i na jejich funkci ekologickou, estetickou, mikroklimatickou a krajinotvornou,“ uvedla Středová. Včleňování dřevinné vegetace, tedy i větrolamů, do agrární krajiny spadá do fenoménu agrolesnictví, které kombinuje pěstování dřevin se zemědělskou produkcí na jednom pozemku.
Větrem unášené prachové částice přispívají kromě degradace půdy i ke zhoršování kvality ovzduší a s tím souvisejících zdravotních rizik. I proto vědci AF MENDELU v rámci dlouhodobého výzkumu větrné eroze vyvinuli a patentovali deflametr s aktivním lapačem půdních částic unášených větrem, který stanovuje jejich množství a zrnitostní složení. „Takto zachycené částice pak hodnotí v rámci projektu vyvinutý software. Krom toho byl na základě četných měření parametru větrného pole v okolí větrolamů sestaven nomogram definující protierozní účinnost v různých vzdálenostech od větrolamu ve vazbě na jeho hustotu a rychlost větru,“ popsala vědkyně. Tento nástroj umožňuje efektivně plánovat umístění větrolamů v krajině.
Aby stanovili funkčnost větrolamů proti větrné erozi v kritických obdobích, jejich vitalitu a hustotu jejich zapojení, budou vědci využívat možností dálkového průzkumu Země. Využijí i výsledky z experimentálních lokalit s různými typy větrolamů, kterými byly Dolní Dunajovice, Micmanice a Suchá Loz. Ty se nyní budou snažit zobecnit a spolu s celorepublikovými daty o struktuře a rozmístění větrolamů aplikovat na měřítko celého státu. Výsledky projektu poskytnou metodiku hodnocení větrolamů a budou využitelné při krajinném a územním plánování. Cílem je dosáhnout takové krajinné struktury, která bude schopna efektivně čelit různým nepříznivým vlivům, k nimž patří i větrná eroze. „Nedílnou součástí bude zasazení zmíněných proměnných do kontextu vývoje klimatu sofistikovanými analýzami dostupných unikátních fenologických a agrometeorologických řad. Celkové hodnocení bude výsledkem multikriteriální syntézy různých zdrojů dat – distančních, pozemních i obrazových,“ přiblížila vědkyně.
Větrolamy vznikaly na našem území přibližně v polovině minulého století, jejich hlavním cílem bylo omezovat erozní účinky větru. „Zakládání větrolamů souvisí s kolektivizací zemědělství, scelováním pozemků a centrálním plánováním struktury krajiny. Předtím plánování a optimalizace větrolamů v dnešním pojetí v podstatě nebylo potřeba, krajiny byla pestrá a členitá, jelikož odrážela vlastnické vztahy k pozemkům,“ vysvětlila Středová.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Hana Středová, Ph.D., tel.: +420 605 520 399, hana.stredova@mendelu.cz, Ústav aplikované a krajinné ekologie, Agronomická fakulty MENDELU
Další články v kategorii Zemědělství
- Digitalisation in fruit production in the Horizon Europe CODECS project (24.04.2024)
- Generali ČP: Mrazy způsobily škody na plodinách za více než 20 milionů korun (24.04.2024)
- Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně (24.04.2024)
- Digitalizace v ovocnářství v rámci projektu Horizon Europe CODECS (24.04.2024)
- Sociální podmíněnost přinese jen zbytečnou administrativu, byrokracii a nové sankce (24.04.2024)
- Expert: Mrazy ohrozí úrodu ovoce a vína, brambory budou později (24.04.2024)
- EP schválil prodloužení volného obchodu s Ukrajinou, budou platit omezení (24.04.2024)
- Plzeňské plantáže jahod spasily před mrazem ochranné plachty (23.04.2024)
- Svaz včelařů: Výnos medu může být letos oproti loňsku poloviční až třetinový (23.04.2024)
- Agrovoltaika by v Česku mohla vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy (23.04.2024)