Některým se nelíbil ani způsob, jakým ochránci zvířat záběry získali. Sestřih zachycující například kopání do telat či šlapání po jejich hlavách totiž ochránci pořídili skrytými kamerami na farmách. Jak je tam dostali, k tomu se nechtěli blíže vyjádřit. „Záběry pocházejí od investigativního týmu, který se touto problematikou zabývá,“ uvedl pouze Lukáš Vincour ze spolku Zvířata nejíme.
„Týrání jakýchkoli zvířat je nepřijatelné. Neoprávněné vniknutí cizích osob do stáje je také nepřijatelné. Obojí musí být prověřeno a potrestáno,“ uvedl ve stanovisku Asociace soukromého zemědělství ČR její předseda Jaroslav Šebek.
Skryté kamery bez trestu
„Jako zemědělce mne ty záběry samozřejmě taky pobouřily, tak se ke zvířatům nechová. To je neomluvitelné. Na druhou stranu, jak je možné, že v dnešní době někdo může beztrestně vzniknout na cizí pozemek, do cizího objektu, umístit tam skrytou kameru a pak záznamy zveřejnit?“ rozhněval se odborník na zemědělství František Havlát, který se zároveň ptá: „Co na to policie nebo Úřad pro ochranu osobních údajů?“
Z dvanácti farem, na nichž spolek tajně natáčel, je devět z Moravskoslezského kraje. Žádná z nich však zatím trestní oznámení nepodala. „V této věci neevidujeme žádný podnět ani oznámení,“ uvedla policejní mluvčí Kateřina Kubzová.
Kopance, šlapání. Na farmách dodávajících Mlékárně Kunín týrali zvířata, ukazují videa |
Stejné je to i u Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), ani ten v tomto případě nedostal žádnou stížnost. „Mohu ovšem potvrdit, že se v minulosti náš úřad takovou stížností, tedy zveřejnění videozáznamů ze skrytých kamer spolku Zvířata nejíme na YouTube neznámou osobou, zabýval, a to v roce 2020,“ sdělil mluvčí ÚOOÚ Milan Řepka.
Tehdy úřad zveřejnění záznamu posoudil jako jednání, proti kterému je možné se bránit formou občanskoprávní žaloby s využitím ustanovení zákona na ochranu osobnosti.
Sehnat kvalitní lidi je často složité
Podle Havláta je videosestřih se záběry týrání manipulativní a tendenční. „To, co je tady lidem prezentováno, není žádná norma. Pracuji v zemědělství desítky let, vím, že to není běžné,“ podotkl.
Pokud k podobným excesům dojde, jedná se podle jeho slov o systémový problém. „Zemědělství je dlouhodobě podhodnoceno. Je to fyzicky i psychicky náročná práce, která je ale špatně placená. Sehnat za takových podmínek kvalitní vyškolené lidi je velmi obtížné,“ nastínil Havlát.
„Co se týká přístupu ke zvířatům, dám ruku do ohně za 99 procent našich zaměstnanců. Případy, kdy je ale někdo bez dohledu při práci sám a bude se chovat hrubě, se mohou bohužel stát, když však na podobné zkraty přijdeme, ihned je řešíme. V naprosté většině se jedná o nové zaměstnance, s nimiž pak v takovém případě rozvážeme pracovní smlouvu,“ řekl například Petr Ficbauer, ředitel živočišné výroby suchdolské společnosti Agrosumak. Za výjimečné označuje týrání zvířat také mluvčí Zemědělského svazu České republiky Michal Procházka.
„To, co jsme na videozáznamech viděli, je pro nás nepřípustné chování. Na druhou stranu jde v naprosté většině o případy, které se staly už před mnoha měsíci či lety. V mnoha případech byli pachateli noví pracovníci, které kolektiv poté, co sám zjistil, jak se ke zvířatům chovají, z farmy vypudil, nebo dal podnět k jejich vyhození. Takže prakticky tito lidé u zvířat vydrželi pracovat v řádu pár týdnů,“ řekl Procházka.
Upozornil rovněž na to, že v českém zemědělství ročně chybí několik tisíc pracovníků, zejména odborných profesí. „Zemědělská populace také stárne, přitom jen 20 procent absolventů středních zemědělských škol jde pracovat do oboru,“ zmínil Procházka.
5. března 2025 |
