Farma roku 2018 - Morava versus Čechy 4:1

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Farma roku 2018, které se odehrálo dnes v podvečer v pražském Divadle ABC, ovládly v poměru 4:1 moravské rodinné farmy oproti českým. Emocemi nabitá atmosféra ale měla do prostředí sportovního utkání hodně daleko, namísto rivality vévodily akci ty nejpozitivnější pocity. Více než pětistovka přítomných sedláků a příznivců selského stavu, mezi kterými nechyběla řada významných hostů, totiž velmi dobře ví, že již samotná nominace je velké vítězství. A že v konečném důsledku vůbec nesejde na tom, odkud konkrétně pocházejí rodiny, jež se odhodlaly podělit se o svůj příběh zrodu úspěšné farmy se širokou veřejností.

Identita jednotlivých farem byla účastníkům slavnostního vyhlášení jako vždy odtajněna až v průběhu komponovaného večera, a to pomocí nominačních videoklipů. Na umístění pěti nominovaných, které určila odborná hodnotitelská komise dle pěti kritérií - celkového vzhledu farmy, organizace práce, ekonomických výsledků, zamýšleného rozvoje a zapojení rodiny do chodu farmy, si museli přítomní počkat až do poslední chvíle. Jaké tedy jsou nejlepší farmy roku 2018?

Vítězem 17. ročníku soutěže se staly Vinařství a farma rodiny Valihrachových z Krumvíře na Břeclavsku,které charakterizují rodinná symbióza, úcta k tradici a venkovské pospolitosti, ale i moderní podnikatelské plány. Rodina Valihrachových je již takřka tři desítky let známa pěstováním více než třicítky odrůd vinné révy na dvaceti hektarech půdy ve Velkopavlovické vinařské podoblasti a výrobou kvalitních přívlastkových vín, oceněných na nejprestižnějších mezinárodních soutěžích. Kromě Josefa Valihracha, předsedy Vinařské asociace ČR a trojnásobného držitele titulu Vinař roku, jsou hybnými silami hospodářství i další členové rodiny, kteří se s úspěchem zaměřili zejména na klasické zemědělství v podobě pěstování řady plodin na 100 hektarech půdy s důrazem na krajinotvorbu, a chov masného skotu za účelem produkce plemenných zvířat. 

Stříbro vybojoval statek rodiny Hatlákových z Meziboří na Žďársku. Stěžejní náplní zemědělské činnosti manželů Vlastimila a Jitky Hatlákových v této obci na rozhraní Vysočiny a Jihomoravského kraje jsou již více než dvacet let chov a šlechtění masného skotu plemene charolais s výsledky v podobě celé řady nejen výstavních úspěchů. Po celou tuto dobu se ovšem věnují také intenzivní přeměně původní usedlosti na velmi moderní hospodářství, pěstování krmných plodin, obilnin a konzumních brambor na celkem 140 hektarech okolních pozemků, ale hlavně výchově svých šesti dětí ve věku od tří do 21 let.  Starší synové, šikovní, ale i vzdělaní v oboru, jsou již v tuto chvíli zárukou dalšího pokračování rodinné tradice hospodaření, která čítá už sedm generací. 

Bronzovou příčku obsadila farma Pavla Vokála ze Strážného.Tamní ukázkové hospodářství s širokou škálou činností vhodně využívající podmínek horské přírody v bezprostřední blízkosti Národního parku Šumava je výsledkem dlouholeté a usilovné snahy Pavla Vokála a jeho partnerky Gabriely. Více než tisícovka hektarů luk a pastvin slouží pro potřeby chovu 850 kusů masného skotu několika plemen, srdeční záležitostí hospodáře je šlechtění jelenů a daňků, část pozemků spásá stovka ovcí. Součást farmy tvoří několik rybníků určených k chovu ryb, nově byla zřízena nadstandardní jatka s bourárnou, briketárna, peletkárna a pilnice. Milovníkům přírody je v rámci agroturistiky k dispozici stylová rybářská bašta, pečlivě zařízený lovecký srub a penzion se společenskou místností pro rodiny s dětmi. 

Jako čtvrtý se umístil Levandulový statek Bezděkovna Olomoucku. Lukáši Drlíkovi, jeho partnerce Veronice a dalším členům rodiny se v průběhu několika posledních let podařilo přeměnit jak původní statek na úpatí Zábřežské vrchoviny, tak i část obce Bezděkov doslova v levandulové království. Základ činnosti tvoří produkce levandule, kterou mají v plánu v brzké době pěstovat na pěti hektarech půdy, provozují i Levandulovou kavárnu v blízkém Zábřehu na Moravě, obchůdek s pestrým portfoliem výrobků z této rostliny, a galerii. Vyhlášený je jimi pořádaný letní Bezděkovský levandulový festival s několikatisícovou návštěvností, statek je i dějištěm mnoha svatebních obřadů, pracovních setkání, nechybí ani levandulová stezka kolem obce, která si díky těmto aktivitám rodiny získala velký věhlas. 

Na páté místo dosáhl Hermelín ranč z Nového Jičína. Svou vizi vybudovat z polorozpadlé zemědělské usedlosti na samém konci tohoto města jezdecký areál, začal velký milovník koní a schopný trenér Miroslav Vaníček realizovat těsně před koncem minulého režimu. A podařilo se. Zdejší sportovní stáj s třicítkou teplokrevných koní nejen ve zbarvení „hermelín“, které u nich zakladatel ranče šlechtil, poskytuje zázemí jezdcům, majitelům koní a díky jezdecké hale, venkovnímu pískovému kolbišti, ale i klubovně s občerstvením, také spoustě akcí. Ve šlépějích svého otce kráčí a vynikajících výsledků v parkuru a drezuře dosahuje i po jeho předčasné smrti na začátku letošního roku velký dříč a duše celého ranče - dcera Jana. Oporou a pomocníkem jí je v rámci svých časových možností také zbytek rodiny - maminka Zuzana a bratr Miroslav.

Tyto farmy se mezi oceněnými neocitly náhodou. Již roky totiž dokládají, že kvalita je lepší než kvantita a že i nevelká výměra opečovávaná spokojenou rodinou, která v obci žije, hospodaří a podílí se na různých aktivitách v ní, má pro venkov velmi významný přínos. A je jen dobře, že takové rodinné farmy můžeme představit v roce, kdy jejich stavovská organizace, Asociace soukromého zemědělství ČR, slaví dvacáté výročí svého vzniku.

„Neodmyslitelnou a neopominutelnou nevládní organizací se naše Asociace stala právě díky tisícům hodin práce našich členů. Příběh každého z nich je svým způsobem jedinečnou výpovědí o osudu selských rodin, o jejich postojích, podnikatelském duchu, úspěších i nenaplněných touhách. Jedno však mají společné -  obrovskou chuť vrátit prestiž komunisty téměř úplně zlikvidovanému selskému stavu, na který jsou hrdí, a najít své místo ve společenství podobně smýšlejících, podobně žijících a podobnými zkušenostmi poznamenaných kolegů sedláků. A to je síla, která nám všem dává nejen právo hrdě se ohlédnout zpět, ale také pohlížet s velkou nadějí do dalších let našeho selského fungování,“ říká předseda ASZ ČR Josef Stehlík.  

K pěti oceněným farmám se v letošním jubilejním roce přidalo ještě dalších osm. Jde o úspěšné účastníky prvního ročníku programu Asociace soukromého zemědělství ČR Pestrá krajina, který si klade za cíl ukazovat pozitivní příklady zemědělců, jež dobrovolně realizují různá opatření v krajině a hospodaří co nejšetrněji. O nich ale podrobněji v samostatném článku…

Šárka Gorgoňová, vedoucí mediálního oddělení ASZ ČR