Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ má změnit evropské zemědělství k lepšímu

© Pixabay

Jak chce Evropská unie „ozelenit“ zemědělství? Horkým tématem je omezování chemických pesticidů. Schvalování nových předpisů se však zřejmě protáhne.

Článek původně vyšel v magazínu Zemědělec.

Snaha snížit emise skleníkových plynů a nastartovat udržitelnější ekonomický rozvoj se dotýká všech odvětví, včetně zemědělství. Pro tento sektor připravila Evropská unie speciální strategii. Zatímco v angličtině je známá pod pojmem „Farm to Fork“, v češtině se oficiálně překládá jako „Od zemědělce ke spotřebiteli“.

Název strategie jasně odkazuje na potřebu zkracovat dodavatelské řetězce v zemědělství. Jinými slovy, cesta produktů z farem ke konzumentům má být co nejkratší, a tedy i co nejekologičtější. V současné době je to totiž právě naopak. Podle zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu, který sdružuje vědce z celého světa, pochází přibližně třetina globálních emisí skleníkových plynů právě z potravinových systémů.

Evropská unie to chce nyní změnit. Pomoci k tomu má zmiňovaná strategie a její jednotlivá opatření. Ta se týkají nejen dodavatelských řetězců, ale i dalších aspektů zemědělství.

Vzniku strategie předcházela veřejná konzultace, které se mohli účastnit zástupci zemědělců, obchodníků, spotřebitelů, neziskových organizací a dalších subjektů, včetně obyčejných lidí. Evropská komise skrze konzultaci sesbírala celkem 655 připomínek, z toho 90 pocházelo z České republiky. Z připomínek mimo jiné vyplynulo, že zemědělství musí být vůči klimatu a životnímu prostředí ohleduplnější.

Evropa musí zůstat šampionem

Evropská komise představila strategii v květnu 2020, tedy v časech probíhající pandemie covidu-19. Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ je v podstatě Green Dealem pro zemědělství, jejím cílem je totiž přispět k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Reflektuje navíc zkušenosti Evropy z pandemie, která zpřetrhala globální dodavatelské řetězce.

Strategie má zajistit, že potraviny budou cenově dostupné, kvalitní a že jejich produkce bude respektovat možnosti planety Země. Co se týče konkrétních opatření, debaty budí například cíl snížit o polovinu používání pesticidů a hnojiv. O 50 % by se měl snížit také prodej antimikrobiálních látek.

Dalším bodem strategie je rozšíření ekologického zemědělství, které by se mělo provozovat minimálně na čtvrtině zemědělské půdy v EU. Dokument také slibuje podporu udržitelnější spotřeby potravin a omezení plýtvání. Unie chce také díky nové strategii lépe bojovat proti podvodům v dodavatelském řetězci a zlepšit životní podmínky hospodářských zvířat.

„Všichni víme, že evropské zemědělství již v posledních letech dosáhlo značného pokroku v oblasti udržitelnější produkce. Evropa je světovým šampionem, pokud jde o její zemědělský systém a kvalitu a bezpečnost potravin. Úspěchy minulosti nás ale nezbavují odpovědnosti za budoucnost,“ komentoval unijní zemědělské plány evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski.

Strategie Od zemědělce ke spotřebiteli by podle něj měla zajistit, že systém dodávek potravin bude udržitelnější a zároveň zajistí zemědělcům ekonomickou návratnost.

Potravinová soběstačnost Česka je chiméra, říká zemědělec Daniel Pitek

Vláda v říjnu schválila plán zemědělských dotací. Právě jím podle zemědělce Daniela Pitka končí hegemonie velkých podniků a rodinné farmy i malé a střední podniky se dočkaly větší pomoci.

Unie si došlápne hlavně na pesticidy

Evropská komise začala po zveřejnění strategie pracovat na jednotlivých opatřeních. Tím stěžejním je omezení používání chemických pesticidů. To ostatně po EU požadují i občané. Tzv. Konference o budoucnosti Evropy, které se zúčastnili náhodně vybraní občané ze všech členských států EU, přinesla jasný závěr – lidé vyzvali EU ke snížení používání chemických pesticidů a hnojiv s tím, že musí zároveň zachovat potravinovou bezpečnost. Unie by podle doporučení lidí měla podporovat výzkum a vývoj v této oblasti tak, aby mohli zemědělci využívat moderní technologie a produkovat velké množství kvalitních potravin bez využívání přírodě nebezpečných látek.

Výsledkem strategie, konzultací a volání lidí po ekologičtějším zemědělství je návrh Evropské komise z června 2022. Podle něj by se mělo používání a riziko chemických a nebezpečnějších pesticidů v EU snížit o 50 % do roku 2030. Komise přitom uznává, že způsob využívání pesticidů se v jednotlivých státech liší a země by proto měly mít volnější ruku v tom, jak pesticidy omezí. Všechny státy, včetně České republiky, nicméně budou muset dle návrhu připravit své vlastní cíle pro omezení pesticidů do roku 2030. Klíčovým pojmem je přitom intenzita používání pesticidů, která má být při stanovování národních cílů zohledněna.

„Intenzita používání chemických pesticidů, a to zejména nebezpečnějších pesticidů, souvisí s větší závislostí na chemických pesticidech, většími riziky pro zdraví lidí a životní prostředí a méně udržitelnými zemědělskými postupy,“ uvádí Komise ve svém loňském návrhu.

A co si pod takovou intenzitou mohou zemědělci představit? „Intenzita používání se nejlépe vypočítá tak, že se celkové množství účinných látek, které byly uvedeny na trh, a tudíž použity, v konkrétním členském státě ve formě přípravků na ochranu rostlin vydělí plochou oblasti, na kterou byly tyto účinné látky aplikovány,“ vysvětluje Komise.

V některých oblastech by pak používání pesticidů mělo být zakázáno úplně. „Vodní prostředí a zásoby pitné vody jsou vůči přípravkům na ochranu rostlin zvláště citlivé. V zájmu ochrany vodního prostředí by proto mělo být používání přípravků na ochranu rostlin v oblastech povrchových vod a okolo těchto oblastí zakázáno,“ píše se v návrhu.

Česká republika patří k zemím, kde využívání pesticidů v posledních letech zásadně kleslo, a to pod průměr Evropské unie. Vyplývá to z dat evropského statistického úřadu Eurostat. Podle něj mezi lety 2011 a 2020 v ČR poklesl prodej pesticidů o 38 %, což je nejvíce v celé EU. Pro srovnání – v Rakousku vzrostl prodej ve stejném období o 61 %. Podle dat mezinárodní Organizace pro výživu a zemědělství se v ČR aktuálně používá zhruba 1,39 kilogramu účinné látky na hektar, zatímco třeba v Nizozemsku je to 10,82 kilogramu.

„Jsem na naše zemědělce hrdý, že jsou příkladem pro své evropské kolegy,“ komentoval data zveřejněná koncem loňského roku český ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Reportáž: Zemědělství se od vstupu ČR do EU posunulo hodně kupředu, říká farmář Němec

Provozní náklady zemědělské produkce raketově vzrostly, farmář František Němec přesto nechce zdražovat. Stát sice zemědělcům může pomáhat dotacemi, hlavní řešení ale podle něj leží na bedrech zemědělců.

Ekologové varují před odkladem legislativy

Omezení pesticidů v EU má zatím formu legislativního návrhu, který je nyní projednáván poslanci Evropského parlamentu a zástupci členských států. Jak ale upozornila ekologická organizace Hnutí DUHA, ministři členských zemí EU se koncem loňského roku rozhodli požádat EU o nové hodnocení dopadů návrhu. Hodnocení by mělo reflektovat především aktuální vývoj na zemědělských trzích a dopady války na Ukrajině.

Příprava hodnocení však může zabrat několik měsíců a ekologické organizace se obávají, že se projednávání zasekne na mrtvém bodě. Evropská komise má na to celkem šest měsíců.

„Pokud tato zásadní legislativa o snižování negativních dopadů pesticidů spadne kvůli nedostatku času pod stůl, bude to i nemalou vinou ministra Nekuly. Proto by měl teď udělat vše pro to, aby jednání rychle a konstruktivně pokračovala, místo toho, aby hledal další zástupné důvody, jak jednání zdržovat,“ kritizoval rozhodnutí ministrů Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA.

„Právě úbytek biodiverzity, zničená půda a dopady klimatických změn mohou v dlouhodobém, ale stále častěji již i v krátkodobém pohledu ohrozit naši schopnost vypěstovat dostatek potravin. Proto potřebujeme silnou legislativu v oblasti pesticidů a potřebujeme ji rychle,“ apeloval Rexa.

Strategie se dostane do praxe i díky nové zemědělské politice

Od ledna 2023 funguje v EU nová společná zemědělská politika. Zelená strategie je do ní přímo zakomponována – respektive je obsažena ve strategických zemědělských plánech, které musí jednotlivé země mít. Česká republika má svůj plán již schválený Evropskou komisí.

Součástí nové zemědělské politiky a strategických plánů je princip, že zemědělství nesmí v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí přispívat ke zhoršování současné situace. Zelené ambice odráží i rozpočet společné zemědělské politiky. Celkem 32 % veškerých finančních prostředků této politiky je věnováno opatřením, která jsou přínosná pro klima, vodu, půdu, ovzduší, biologickou rozmanitost a dobré životní podmínky zvířat.

Plány mimo jiné mají motivovat zemědělce k tomu, aby se podíleli na pohlcování skleníkových plynů. Uhlíkové emise mohou být ukládány v půdě a biomase a sami zemědělci se podle nové politiky mají snažit snížit emise, které při své činnosti produkují. Evropská politika je bude zároveň odměňovat za to, že hospodaří zodpovědně vůči klimatu a životnímu prostředí – očekává se, že například budou střídat plodiny na zhruba 85 % orné půdy. Očekává se také, že zemědělci budou využívat evropské dotace na pořizování vlastních obnovitelných zdrojů energie.

„V uplynulých letech jsme úzce spolupracovali na vypracování vhodných strategií. Nyní je načase začít je provádět. Díky nové společné zemědělské politice bude EU lépe připravena řešit výzvy, kterým naše zemědělství a zemědělci v současné době čelí v hospodářské, environmentální a sociální oblasti. Na našem hlavním cíli, kterým je přispět k potravinové bezpečnosti, se nic nemění. Zachováváme rovněž rovné podmínky a zároveň řešíme specifické potřeby a různou situaci na vnitrostátní i regionální úrovni,“ uzavřel eurokomisař Wojciechowski.

Protierozní opatření mohou znamenat stopku pro pěstování brambor, varují zemědělci z Vysočiny

Čeští zemědělci bojují s erozí. Nová pravidla jim přitom mohou hospodaření ještě zkomplikovat, počítají totiž s přísnějšími opatřeními. Zemědělci varují, že příliš náročné podmínky by mohly vyústit v konec pěstování brambor na Vysočině.

Komunikační partner

Measure co-financed by the European Union