Genomické techniky šlechtění pomohou s produkcí potravin i adaptací na klimatické změny, tvrdí vědci

© Pixabay

Jak uživit rostoucí světovou populaci v časech klimatických změn? Vědecká komunita tvrdí, že součástí řešení by mohlo být rozšíření tzv. genomických technik. Na odblokování přísné evropské regulace tlačí odborníci i politici, frakce evropských Zelených se však staví proti. 

Zakrslý chmel s vlastnostmi elitních odrůd. Čekanka s obsahem inulinu, který podporuje zdraví střev. Brambory bez nežádoucích druhů škrobu. Nebo odrůda vína Sangiovese s vyšší odolností vůči chorobám. Právě tak mohou vypadat výsledky genomických úprav plodin, které provádějí vědci napříč evropskými hranicemi.

Výsledky jejich práce však farmáři ani spotřebitelé zatím pocítit nemohou. Genomické techniky jsou totiž – podle vědců neoprávněně – házeny „do jednoho pytle“ s genetickou modifikací (GMO), která je v EU přísně regulována.

Vědecká komunita již dlouhodobě upozorňuje, že stávají přístup EU ke genomické úpravě je zastaralý. Debata o regulaci se nyní znovu otevírá v souvislosti s blížící se revizí legislativy a také v návaznosti na válku na Ukrajině a její dopad na potravinovou bezpečnost některých regionů.

„Legislativní nastavení v EU je dominantním faktorem současného stavu, kdy genomické techniky nemohou naplnit svůj potenciál v EU,“ uvádí se v nové studii odborníků z EU-SAGE (European Sustainable Agriculture Through Genome Editing) a Akademie věd ČR.

O výsledcích studie debatovali hosté u kulatého stolu v Bruselu, který v polovině listopadu zorganizovala poslankyně Evropského parlamentu Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP). Ta je také zadavatelkou zmiňované expertní studie.

Publikace se zabývá především metodou CRISPR, která spočívá v cílené úpravě genomů pomocí přesného šlechtění. Do upravovaných plodin se tak nedostávají žádné cizí geny a metoda je podle vědců bezpečná stejně tak jako klasické techniky šlechtění.

„Nové techniky editace genomu (NGT) nám mohou pomoci vyřešit jednu z geopolitických a klimatických výzev, kterým v současnosti čelíme: zajistit potravinovou bezpečnost pro lidi v EU i mimo ni způsobem šetrným k životnímu prostředí a zároveň splnit požadavky na dobré zemědělské a environmentální podmínky,“ uvedla Šojdrová.

„Jejich použití v EU ale není možné kvůli velmi přísným právním předpisům. Abychom to změnili, musíme usnadnit komunikaci na téma NGTs s občany a zvláštními zájmovými skupinami,“ dodala poslankyně.

Šojdrová: EU by měla povolit techniky genomického šlechtění, pomůže zemědělcům i spotřebitelům

Evropská legislativa musí zohlednit vědecké poznatky a povolit využívání genomických technik šlechtění, říká v rozhovoru česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). S novými pravidly by mohla Evropská komise přijít již v příštím roce.

Metody genetického šlechtění se dnes ve světě již využívají. Studie poukazuje například na Spojené státy, Anglii, Kanadu či Austrálii, kde je regulace mnohem volnější než na území EU. Evropští zemědělci jsou tak podle poslankyně Šojdrové v jisté nevýhodě, NGT totiž na rozdíl od svých kolegů z těchto zemí používat nemohou.

Genomickými technikami se v uplynulých letech zabýval i Soudní dvůr EU. Ten přitom v roce 2018 rozhodl, že tyto nové metody spadají do kategorie genetické modifikace (GMO).

Zelení bojují proti genomickým technikám

Diskuse o povolení genomických technik na území EU však bude ještě náročná. Evropská komise by měla přijít s návrhem nové legislativy v první polovině roku 2023. Na evropské úrovni se však již formuje odboj vůči povolení technik v EU, a to zejména ze strany frakce Zelených v Evropském parlamentu.

„Plánovaná deregulace některých genetických modifikací není cestou vpřed. Místo toho požadujeme plnou implementaci rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2018 napříč Evropskou unií,“ uvedla skupina Zelení/ESA ve svém stanovisku, kde upozorňují na tlak korporací, jako jsou Corteva či Bayer.

Na stranu úpravy stávající regulace genomických technik se však dnes staví i Evropská komise. Ta na základě svých studií uznala, že NGTs mohou přispět k naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu.

Upravené plodiny by totiž měly být odolnější vůči změnám klimatu i chorobám, zemědělci by tak při jejich pěstování neměli zapotřebí používat tolik chemických látek, jako je tomu v současné době. Genomická úprava může vést také k tomu, že plodiny budou nutričně hodnotnější a zdravější.

Nová studie mimo jiné doporučuje, aby se o výhodách i rizicích spojených s genetickým inženýrstvím otevřeně debatovalo, a to i s veřejností. Ta by přitom měla mít k dispozici transparentní informace o tom, jak nové metody fungují a kde konkrétně jsou využívány.

Vědci také navrhují, aby se evropští regulátoři zaměřili na zkušenosti třetích zemí a sledovali, jaký efekt u nich povolení genomických technik vyvolává. Obecně se však staví za to, že současný status quo je pro EU nadále nevhodný.

Evropské zemědělství čelí ruské palbě. Potravin je dost, krmení a hnojiva chybí

Statistiky prozatím evidují 40 tisíc ovcí, 92 tisíc kusů dobytka, 258 tisíc prasat a 5,7 milionu drůbeže. Právě tolik zvířat bylo zabito na Ukrajině od počátku války – nikoliv však kvůli produkci masa. Ruské rakety a bomby totiž dopadají nejen na ukrajinská města, ale i na vesnice a místní farmy.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Michaely Šojdrové (Evropská lidová strana). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 

Kalendář