Hlavní obsah

Dnešní výroba potravin ničí planetu

Právo, Jiří Roškot

Způsob, jakým lidstvo vyrábí potraviny, a to, co jí, se musí radikálně změnit, aby se vyloučily miliony předčasných úmrtí a devastace planety. Varuje před tím studie 30členného vědeckého týmu zveřejněná britským lékařským týdeníkem Lancet.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Jsme v katastrofické situaci,“ citovala agentura AFO profesora Tima Langa z Londýnské univerzity, jenž 50stránkovou studii sestavil.

„Mít šanci uživit deset miliard lidí v roce 2050 v hranicích planety znamená osvojit si zdravé stravování, srazit plýtvání a investovat do technologií snižujících dopad na životní prostředí,“ zdůraznil Johan Rockstrom z Postupimského ústavu pro výzkum vlivu klimatických změn.

Do 2500 kalorií denně

Z nynějších asi 7,7 miliardy obyvatel Země trpí skoro miliarda hladem, zatímco další dvě se přejídají nebo konzumují nevhodné potraviny, podotýká studie. Výsledkem je kolem 11 milionů předčasných úmrtí ročně.

„Je to proveditelné, ale vyžádá si to globální revoluci v zemědělství,“ je přesvědčen Rockstrom. Za úhelný kámen takové změny označuje studie příjem potravin s energetickým obsahem do 2500 kalorií.

Zejména ve vyspělém světě to znamená výrazně snížit spotřebu masa a mléčných výrobků a naopak jíst jednou tolik rostlinné stravy, míní profesor Lang. Taková dieta podle studie povoluje asi sedm až 14 gramů červeného masa denně, zatímco v typickém hamburgeru je ho 125 až 150 gramů. Podobně jen 250 gramů mléka nebo ekvivalentu v sýrech a jogurtech a pouze dvě vejce týdně.

Za hlavního „viníka“ dokument označuje konzumaci hovězího masa.

Hovězí na pranýři

„Pokud jde o klima, jsou nejšpinavější fosilní paliva, v potravinách pak dobytek krmený obilninami,“ přiblížil problém Rockstrom.

Na jeden kilogram hovězího je potřeba pět kilogramů obilnin, přičemž asi 30 procent masa pak stejně končí v odpadkových koších. V zemích, jako je Brazílie, se na úkor rozšiřování pastvin kácí značné plochy pralesa.

Podle statistického portálu Statista činila loni celosvětová populace krav něco přes miliardu kusů. Zpráva Organizace OSN pro zemědělství (FAO) vypočetla, že hospodářská zvířata, tedy především krávy, produkují víc skleníkových plynů než doprava.

„Studie jde do extrému, aby upoutala maximální pozornost, ale děláme-li závažná stravovací doporučení, musíme být opatrní,“ ozval se však Alexander Anton, šéf Evropské asociace mléčných výrobců.

Richard Horton, šéfredaktor časopisu Lancet, přesto zdůraznil, že „poprvé ve 200tisíciletých dějinách lidstva jsme ve vážném nesouladu s planetou a přírodou“. Profesor Lang hodil do ringu otázku: „Dojde to až do krize, nebo pro to začneme něco plánovat už nyní?“

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám