Africký mor prasat nám může zlámat vaz, říkají chovatelé. Odkázáni jsou na úřady

Africký mor se nepřenáší na člověka a na rozdíl například od Aujezkyho choroby není přenosný ani na psy a další zvířata. Pro prasata však nákaza pravděpodobně znamená stoprocentní smrt. Proto se chovatelé prasat se na výskyt nákazy u nás připravují soustavně a za nemalé náklady. Pracují na pevnějších oploceních, dezinfekci celých areálů a také zavádí opatření vůči zaměstnancům.

Africký mor prasat je v Polsku a Německu. Blíží se k českým hranicím

„Některé provozy například vyřadily z jídelníčku v kantýnách pokrmy z vepřového masa nebo uzeniny. Zní to úsměvně, ale k zavlečení viru do provozů dochází zejména přes potraviny. Vir zůstává živý několik dní a je potřeba vysoká teplota pro jeho zahubení, které se třeba při přípravě uzených klobás nedosahuje,“ popisuje Jan Stibal, předseda Svazu chovatelů prasat. Další provozy apelují na zaměstnance, aby se vyhnuly pobytům v lese a do zaměstnání nepřijímají myslivce. Nákazu mohou zavléct i na botách nebo oblečení.

Na druhou stranu ani prevence, kterou samy dělají, nemusí být nic platná. S primárním přenašečem nákazy, divokými prasaty, nic nezmůžou. Stát ale podle nic mohl dělat víc. „Od roku 2016 kdy udeřila nákaza na Zlínsku jsme vedli mnoho jednání, ale ten základní požadavek, aby stát mohl více regulovat odlov černé zvěře a tlačit na snížení jejich stavů, se nenaplnil,“ konstatuje Stibal. Svaz vkládal naději do novely zákona o myslivosti, která měla umožnit úředníkům do plánování odlovu a stavů více promlouvat, ta ale po kritice ze strany myslivců a dalších subjektů ale nakonec přijata nebyla.

Čtrnáct kilometrů od hranic

Africký mor prasat je už v podstatě „za bukem“. „ Nejbližší výskyt AMP od české hranice u prasat divokých v Polsku činí již pouze 14 kilometrů. V Německu je to 25 kilometrů,“ vypočítává Petr Vorlíček, mluvčí Státní veterinární správy. V Libereckém a Ústeckém kraji už začaly fungovat nákazové komise, ve kterých spolupracuje IZS a krajské veteriny. Myslivci v této zóně intenzivně loví. „V období od 16. 11. 2020 do 3. 10. 2021 zažádali lovci v oblasti s intenzivním odlovem o zástřelné za 3 912 prasat divokých,“ doplňuje Vorlíček.

Hospodářství hrůzy skrývalo ve chlívech přes 70 utýraných prasat a ovcí

Pokud nákaza propukne, mohou, podobně jako u ptačí chřipky, začít platit preventivní pravidla i pro chovy domácích prasat. Včetně vytyčení pásma, ve kterém může přijít příkaz kompletní likvidace. V případě nutnosti vybít chov kryje zemědělce pojištění, existují ale také situace, kdy přijdou o výdělek, na kompenzaci ale zatím nárok nemají. Při výskytu ohniska vzniknou pomyslné zóny, ze kterých přestože v nich nákaza neřádí, maso odchází na jatka jinak označené. „Na Zlínsku se pak skutečně stalo, že maso nikdo odebírat nechtěl, bylo neprodejné. Přestože bylo zdravé,“ popisuje Jan Stibal. Tuzemský chov prasat čelí dlouhodobě problémům, zejména s výrazným propadem cen vepřového. Na odbyt navíc kvůli pandemii a zavřeným restauracím vloni příliš nešlo a některé chovy ukončily činnost. Svaz nevylučuje, že africký mor prasat může být pro řadu provozů poslední ranou.