https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pole-s-vetsi-rozmanitosti-rostlin-potrebuji-mene-pesticidu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pole s větší rozmanitostí rostlin potřebují méně pesticidů

1.12.2020 06:13 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vysvětlení je prosté: v pestřejších společenstvech rostlin je menší šance, že škůdce narazí na jím preferovanou plodinu.
Vysvětlení je prosté: v pestřejších společenstvech rostlin je menší šance, že škůdce narazí na jím preferovanou plodinu.
Přirozeně bohaté společenstvo rostlin nabízí větší prostor k životu predátorům a současně méně potravy pro býložravce. Tento simultánní efekt vede k tomu, že druhově bohaté louky nevyžadují takovou kontrolu zvenčí. Převedeno na podmínky klasické polní monokultury: více druhů znamená méně pesticidů. Píše o tom Phys.org.
 

Zjištění, že zvýšení druhové rozmanitosti rostlinných společenstev může fungovat jako přirozená prevence výskytu škůdců, je hlavním závěrem studie, realizované německým Centrem pro integrativní výzkum biodiverzity. Dokládají to na příkladu dvou dvouletých experimentů, které realizovali v Německu a Spojených státech amerických. Na obou kontinentech se závěry potvrdily: v případě zemědělských systémů se zvýšení diverzity rostlin přímo promítlo do zvýšení biologické kontroly a nižší spotřeby pesticidů.

Síla tohoto sdělení vychází z informace, že v současnosti je 18-26 % celosvětové zemědělské úrody každoročně promarněno tím, že slouží jako potrava škůdcům. Bojovat s nimi se jeví jako prvořadý úkol intenzivního zemědělství, jenže tenhle zápas přináší značné vedlejší dopady na životní prostředí. Úrodu ale potřebujeme, takže nemůžeme nebojovat. Než ale každý rok podstupovat toto nákladné utkání, je možná příhodnější změnit bitevní pole. Proměnou osevního plánu, který preferuje jednodruhové pěstování.

Ve vysoce rozmanitých pokusných společenstvech totiž pokleslo množství zkonzumované vegetace. Přepočítáno na gram biomasy bylo o 44 % nižší než v monokulturách.

„Což znamená, že v biologicky nekontrolovaných monokulturách jsou škůdci schopni zkrmit okolo poloviny biomasy produkčních rostlin,“ říká Andrew Barnes, hlavní autor studie. Výsledkem je pak nižší než očekávaný výnos. U vícedruhových směsí plodin ale aktivita škůdců klesala. „Takže v konečném důsledku z jedné rostliny v pestré směsi výsevu získáte vyšší úrodu, než z rostliny pěstované v monokultuře,“ dodává Barnes.

Vysvětlení je prosté: v pestřejších společenstvech rostlin je menší šance, že škůdce narazí na jím preferovanou plodinu. Škůdci se sem nestahují tolik jako na jedno monokulturní pole. Zajímavostí je, že v pestřejší vícedruhové směsi jednotlivé rostliny tolik neinvestují do rozvoje zelených částí. Obecně je v jejich tkáních zabudováno méně dusíku, a tak jsou i pro býložravce a škůdce méně výživné.

Každé pro ale má i své proti a platí to i pro pole oseté vícedruhovou směsí. Výrazně se tu zvýšila i diverzita škůdců, byť jen v absolutních číslech druhů, nikoliv početnosti. Pestřejší nabídku potenciální potravy prostě vyhledávalo více druhů možných škůdců. Ani tak se ale jejich přítomnost neprojevila zásadně negativním způsobem. Vícedruhové směsi plodin totiž výrazně více lákaly i predátory takových škůdců.

„Jinými slovy, rozmanitější rostlinná společenstva představují pro býložravé škůdce dvojitý problém,“ říká Barnes. „Více predátorů, méně preferované potravy, navíc ne tolik vydatné. Obojí přitom může velmi přirozeným způsobem redukovat aktivitu škůdců.“ Podpora biodiverzity na polích se tak může stát originálních přístupem, jak zemědělství znovu učinit ekologickým: druhově bohaté, výnosné, bez postřiků a škůdců.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

1.12.2020 14:14
Z článku mi není jasné, zda jde o setí směsí plodin nebo pole rozdělené do mnoha částí s různými plodinami. V prvním případě by šlo skutečně o minoritu, spíše raritní způsob pěstování, s mnoha dalšími problémy, v tom druhém by to bylo prostě jen rozmělnění pole.Samozřejmě, že určitým způsobem škůdci můžou poklesnout, ale jak je již v článku uvedeno, zvyšuje se i druhová početnost škůdců, což je logické, protože každá plodina má toho svého. Z dvouletých pokusů není možné usuzovat vůbec na nic a je s podivem, že to prezentují. I základní diplomová práce, alespoň za mých let, musela být vedena po tři roky nejméně a usuzovat na něco se dá až z dlouholetých, minimálně deset let vedených pokusů. Pro zajímavost, v dřívější době byly některé pedologické a výživářské pokusy vedeny i čtyřicet let a toto má samozřejmě naprosto jinou váhu a vypovídací hodnotu.
Odpovědět
MG

Milan G

1.12.2020 14:43 Reaguje na pavel peregrin
To co teď napíšu není vůbec namířeno proti vám, není to osobní. Nakonec nikdy jsme neměli sporu. Vzpomněl jsem si na jednu takovou příhodu, evokovalo mi to těch čtyřicet let, jak jste zmínil.

Možná si pamatujete jak kdysi v dobách komunismu dělal zemědělské zprávy v Československé televizi reportér David Maťašovský, byl to Slovák. U něj a jak bylo tehdy normální stál na prvním místě Sovětský svaz. Živočišná a rostlinná výroba v SSSR byla podle toho reportéra nejlepší na světě a dost možná by byl schopen obhajovat i Lysenka :-)).

No a tenhle David jednou hlásil tuhle reportáž: Sovětští vědci po usilovném čtyřicetiletém zkoumání a bádání, přišli na to, že pro co nejlepší kvalitu masa a mléka u skotu je nejlepší venkovní pastva! Úplně se zalykal štěstím jací jsou to koumáci v tom SSSR. Tehdy na koukal i můj strýc, starý sedlák, a komentoval to asi takhle: Kdyby se ti koumáci zeptali tady u nás kdejakýho starýho sedláka, tak by jim to řekl hned a mohli se těch čtyřicet let věnovat něčemu užitečnějšímu.
On samozřejmě použil trochu expresivnější slovník.

Tak jen pro pobavení a také poznatek, že čtyřicet let je prostě čtyřicet let :-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.12.2020 07:20 Reaguje na Milan G
To je v pohodě. Já měl na mysli třeba dlouholeté výživářské pokusy Duchoně, Baiera apod. Ostatně i dnes je s podivem, co vše a jak dlouho se nechá zkoumat, s přínosem pro společnost minimálním.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

1.12.2020 16:32
Dokládají to na příkladu dvou dvouletých experimentů, které realizovali v Německu a Spojených státech amerických.
Pokud bychom v ČR či ve světě chteli publikovat dvouleté vysledky v renomovaných časopisech, tak by nám takovéto výsledky pro publikace nevzali!!!!!
Až to prokáží na 50 lokalitách po dobu 5 let zatleskám a smeknu.
Dva roky na dvou lokalitách je 0.0000 nic pro zavedení do praxe.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.12.2020 07:21 Reaguje na Tomáš Kvítek
Jsem rád, že i VŠ pracovník potvrzuje moje slova.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

4.12.2020 11:43 Reaguje na pavel peregrin
Střídání plodin a osevní plány zde byly známé už před devatenáctým stoletím. Není to výmysl ekologů a bytovkářů 21.století. Problém vidím v tom, že malokterý farmář se dnes bude vracet k jednoradličkové technice a honům o výměrách do 1 ha. At se nám to líbí nebo ne tak populace člověka na zeměkouli desetiletí od desetiletí vzrůstá, a potřeba toto množství uživit je prioritou přežití. Návrat k neobdělávané lademležící půdě za účelem turismu a ekoxxxx je cestou do yyyyy !
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

2.12.2020 08:26
Takový líbivý, ekologicko-populistický blábol. Až vymyslí, jak to ošetřovat, sklízet, vytřídit a komu prodat, tak ať to klidně prezentují. Každý druh rostlin má jiné nároky na hnojení, ošetření proti plevelům a chorobám by bylo v podstatě nemožné, sklizeň - každý druh dozrává v jinou dobu a potřebujete uzpůsobit kombajn, jak to vyčistíte od plevelů, když ve směsi budou semena různé velikosti a hmotnosti - některé potřebujete, jiné ne. A kdo to také koupí? Směs spousty semen? Pekaři budou jistě nadšení, že nemusí obilí míchat do směsi, ale mají ji rovnou z pole, že? To abychom spotřebitele začali připravovat na konzumaci ptačího zobu.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist