„Největší mráz byl u nás v úterý, kdy teplota klesla na minus dva a půl až minus tři stupně. Podle předběžných odhadů máme poškozených třicet až padesát procent jabloní,“ informoval například šéf Pragerových sadů v Libině na Šumpersku Michal Horáček. Nejvíc podle něj utrpěly odrůdy Jonagold, Rubín a Bohemia.
V případě úrody hrušek je podle něj situace ještě horší. „Odhad škod je tak sedmdesát až osmdesát procent,“ vyčíslil.
S následky mrazů si mohou ovocné stromy přinejmenším zčásti poradit, sklizeň ale rozhodně příliš dobrá nebude. „I kdyby se něco alespoň částečně vzpamatovalo, na konci léta budou plody vinou mrazů poškozené a různě deformované, takže jejich uplatnění na trhu bude nulové,“ obává se Horáček.
Kolem padesáti procent poškozených stromů odhaduje také šéf sadů společnosti Úsovsko na Mohelnicku Ivan Neuman, byť firma nasazuje do boje s mrazem také stroje vytvářející ochrannou vodní mlhu.
„Je to trochu loterie. Už jsme také vyjeli s technikou, ale foukal vítr, takže nám zamlžování bylo k ničemu,“ popsal.
V noci na čtvrtek zase zemědělci mlžili, když se zdálo, že bude mráz, byť mrznout nemělo. „Je to vyloženě o pocitu. Je potřeba vyjet a začít mlžit už při plus třech stupních. Když mrzne, tak je pozdě,“ vysvětlil Neuman.
Nakonec se podle něj výjezd úsovským zemědělcům vyplatil, protože teplota klesla na minus jeden a půl stupně Celsia. „Snažíme se zachránit, co se dá, ale hodně nám toto opatření zvyšuje náklady a výsledek je nejistý,“ poznamenal Neuman.
Pěstitelé mohou žádat o náhradu škod
Škody zaznamenali i velcí pěstitelé jahod, například Farma Měšťánkovi podnikající u Bochoře na Přerovsku.
„Měli jsme jeden noční mráz kolem minus tří stupňů. Část plochy jsme zakryli, část jsme rosili a zapálili malé ohníčky, které vytvářely nad porosty dým. Škody se tak podařilo minimalizovat na nějakých dvacet procent,“ odhadl Jiří Měšťánek.
Kraj má po deštivé zimě doplněné zásoby vody. Jak dlouho vydrží, není jisté |
Ovocnáři mohou požádat o náhradu alespoň části škod. Ministerstvo zemědělství jim totiž podle mluvčího resortu Vojtěcha Bílého uvolní na pokrytí škod způsobených mrazem v celé České republice 70 až 100 milionů korun.
„Kolik z této sumy skončí na střední Moravě, je těžké říct, protože škody tam zdaleka nebyly takové jako v Čechách,“ podotkl Bílý. Upozornil, že výše podpory nemusí být konečná a může se ještě navýšit.
Nepříznivé počasí postihlo i regionální vinaře. Oldřich Palička z Odrlic na Olomoucku ztráty odhaduje na téměř polovinu celé plochy vinice.
„Teď nezbývá než si držet palce, protože některé odrůdy dokáží vyrašit znovu. To ale opozdí sklizeň i výrobu vína,“ vysvětlil Palička. Nejlépe podle něj odolala odrůda Bianca, která je velmi odolná. Používá ji do cuvée, tedy směsi několika odrůd.
Obilí a řepce chlad pomohl
Zatím žádné výrazné poškození nehlásí pěstitelé chmele ze Zemědělského družstva Kokory na Přerovsku, které patří k největším pěstitelům na Moravě.
„U nás nebyly mrazy nijak zničující. Vypadá to, že chmelnice přežily bez větší úhony,“ pochvaloval si předseda družstva Vladimír Lichnovský.
Komárů bude letos víc a vyletí dřív, Litovelské Pomoraví už předchází kalamitě |
Pozastavení vegetace naopak podle něj hodně pomůže třeba řepce. „Bude déle kvést, déle větvit, takže ve finále to znamená i větší úrodu,“ objasnil Lichnovský.
Podobně pozitivní dopad bude mít chladné počasí podle něj také na obiloviny. „Mráz jim nijak neublížil, naopak,“ doplnil.
Velmi náchylná na poškození mrazem je cukrovka. Zemědělci ale většinou odolali pokušení zasít ji s rekordně rychlým nástupem jara dříve. „Škody na cukrovce máme minimální,“ oznámil třeba hlavní agronom Zemědělského družstva Unčovice na Olomoucku Tomáš Raška.
Totéž potvrdil i předseda Zemědělského družstva Senice na Hané na Olomoucku Jaroslav Navrátil. „Bylo hodně lákavé využít mimořádně rychlého nástupu jara. Naštěstí jsme vyčkali a seli v období, kdy se má. Nějaké škody budou, ale nejsou plošné a zásadní,“ řekl.
26. dubna 2024 |
