Šťastnější slepice bez klecí mohou zvednout cenu vajec, míní producenti

Když před několika lety ochránci zvířat tajně pronikli do areálů, kde se chovaly slepice v tehdy standardních klecích, ty fotografie a video záběry pobouřily veřejnost. Zákazníci měli možnost poprvé bez příkras vidět, v jak hrozných podmínkách tato zvířata mnohdy musí žít. 

13 fotografií

Mezi vypelichanými nosnicemi, které takřka nemají možnost se hýbat, jak jsou namačkané na sebe, se povalovaly mrtvoly zvířat, jež tento způsob života nepřečkala. Lidé tehdy ve velkém začali volat po zrušení této formy chovu, a to i přesto, že z nich pochází většina nejlevnějších vajec. 

Obránci zvířat ukázali veřejnosti, odkud pocházejí levná vajíčka a jak žijí slepice v klecových chovech:

Na kritiku zareagovala postupně většina prodejních řetězců, které vyhlásily, že z vlastní iniciativy do konce roku 2025 vejce z klecových chovů přestanou prodávat. Mnohé instituce začaly tlačit i na politiky a po letech jednání je výsledkem zákaz klecového chovu na území Česka od roku 2027, který po Poslanecké sněmovně schválil v půlce listopadu také Senát.

7 z 10 vajec je z klece

Nosnic – tedy slepic chovaných pro vejce – je v Česku zhruba 10 milionů. Přibližně polovinu si Češi chovají v domácích kurnících. Jde zhruba o jeden milion z celkových asi čtyř milionů domácností v Česku. 

Praktický návod, jak doma chovat slepice

Druhá půlka připadá na velkochovy v zemědělských podnicích, kde stále dominují kritizované klece, ve kterých je Česko v rámci Evropy na špici – sedm vajec z deseti z velkochovů pochází z klecí. V supermarketech jsou taková vejce označena číslem 3, dvojku má chov na podestýlce, jedničku volný výběh, nulu pak bio chov.

Ve videu praktická ukázka, jak vyčíst z kódu na vajíčku, odkud pochází a v jakém typu chovu bylo vyprodukováno: 

Na kvalitu vajec z klecových chovů existuje mnoho názorů. Jedni tvrdí, že jsou stejně kvalitní jako od slepic z chovů volných. Jiní zase, že podle selského rozumu stresovaná slepice v kleci nemůže mít kvalitní vejce.

Říkají, že vejce z domácího chovu jsou hezčí, žlutější, chutnější a srovnávají to s masem, které má u stresovaných zvířat objektivně horší kvalitu než maso zvířat žijících v určité pohodě. Navzdory všem argumentům ale zaznamenávají obchody o vejce z klecí mezi zákazníky velký zájem, jsou totiž nejlevnější.

Uzákonění zákazu pro zemědělce znamená, že do sedmi let musejí přestavět většinu svých chovů, což je bude stát dle Českomoravské drůbežářské unie zhruba čtyři miliardy korun. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by se mělo od klecového chovu ustupovat postupně. Jinak díru na českém trhu, jak uvedl pro server iDNES.cz, zaplaví klecová vejce z Polska. 

Týdeník 5plus2 Každý pátek zdarma Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

Zatímco tato vejce stojí pár „kaček“, ta z podestýlky podle Agrární komory stojí zhruba 8 korun, z volného výběhu pak ještě o čtyři koruny víc. Nabízí se tedy předpoklad, že po zákazu klecového chovu se cena tuzemských vajec zvýší. Jak ovšem ukázala praxe, nemusí to být tak dramatické.

Už zmiňovaný tlak veřejnosti zásadně uspíšil postupný ústup vajec z klecových chovů na trhu. „Vyřadit klecová vejce a zákazníkům nabídnout pouze dražší alternativu ve chvíli, kdy u nás nakupuje i dost seniorů nebo matek samoživitelek, nepřicházelo v úvahu. Nakonec jsme dokázali sami zajistit vajíčka z podestýlky za cenu klecových,“ říká pro 5plus2 mluvčí online obchodu Košík.cz František Brož.

Lákadlo akčních nabídek

Vejce z klecových chovů přestávají prodávat i řetězce jako Kaufland, Lidl, Globus, Albert a další, produktu se chtějí zbavit do roku 2025. 

Penny dokonce už za tři roky. „Již od začátku letošního roku nenabízíme v rámci standardní nabídky žádná vejce z klecových chovů. Jejich prodej zcela ukončíme, tedy i v rámci akčních nabídek, nejpozději do konce roku 2023,“ říká mluvčí Penny Tomáš Kubík. 

Podobně je na tom Globus. „Od února 2020 nabízíme zákazníkům pouze vejce z neklecových chovů, všechna jsou od chovatelů z ČR. Výjimkou jsou pouze akční nabídky přibližně jednou za měsíc,“ reaguje mluvčí Globusu Lutfia Volfová. 

Řetězec Lidl zase usiluje o to, aby klecová vejce nebyla ani v jeho produktech. „To platí u výrobků, kde jsou vejce jednou z nejdůležitějších surovin, jako jsou vaječné vafle, třený řez s čokoládovou polevou či croissanty s oříškovo-nugátovou náplní. Další budou následovat,“ uvedl mluvčí Tomáš Myler.  

Není kde brát

Bez vajec z klecí se od roku 2025 obejde i oblíbený český dort medovník, při jehož přípravě výrobce používá vaječnou melanž čili tekutá vejce. Zatím to však není možné, protože adekvátní náhrady není dost.

„Nejsou nám lhostejné životní podmínky zvířat. Dosud ovšem využíváme vaječnou melanž vyrobenou z vajec z klecových chovů, neboť žádná jiná není v požadovaném množství k dispozici,“ vysvětluje Jiří Černý, ředitel společnosti Vizard, která medovník vyrábí. 

Podobnou politiku uplatňuje obchodní značka Šmakoun. „Využíváme sušený vaječný bílek. Tato surovina aktuálně pochází s převahou z vajec klecových, neboť dosud nemáme nabídku na dodávky sušeného vaječného bílku výhradně z bezklecových chovů,“ vysvětluje za firmu Jiří Plánička. 

Klecová vejce už nenajdete v kuchyních restaurací na pražském Letišti Václava Havla nebo v síti luxusních hotelů Four Seasons. „Již v roce 2018 jsme dobrovolně začali odebírat vejce pouze od dodavatelů, kteří klecové chovy nevyužívají. Změna neměla vzhledem k celkovým nákladům významnější ekonomické dopady,“ podotýká mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková. „Všechny hotely v Severní Americe a Evropě přestaly používat vejce z klecového chovu do konce roku 2019, to platí i v Praze. Bylo to správné rozhodnutí,“ reaguje za FourSeasons Veronika Tamchynová. 

První zákaz ve Švýcarsku

Zatímco slepice „na dvorku“ chovají lidé od nepaměti, v Evropě někdy od 7. století př. n. l., moderní klecový chov nepřečkal ani jedno století. Velkochovy se mohly rozrůst až počátkem 20. století zejména díky objevu a syntetizaci vitamínu D, bez kterého se kuřatům v zimě kvůli nedostatku slunečního světla příliš nedařilo. Chovatelé postupně zvyšovali efektivitu chovu využíváním antibiotik či v současnosti již zakázaných hormonů. Růstu i snášce napomohly krmné směsi i šlechtění.

Zatímco ještě v roce 1900 snášela slepice v USA průměrně kolem 83 vajec za rok, o 70 let později to bylo 300 vajec. Jedny z prvních klecových chovů se zrodily právě ve Spojených státech v 50. letech, ve chvíli, kdy cena vajec výrazně klesla. Chovatelé na to reagovali tak, že do klece pro jednu slepici doslova narvali slepice tři.

Naopak první zemí na světě, kde klecové chovy zakázali, bylo v roce 1992 Švýcarsko. Postupně se připojují další země, například Německo a Rakousko, dále Kanada, Nový Zéland, ale třeba i část Indie.

Mimochodem, české slovo slepice či slípka znal už Josef Jungmann v 18. století. Vzniklo prý od „mhourání očima, jako slepý činívá“. Slepice vznikla ze slova slepý proto, že zvíře za šera téměř nevidí. Chybí mu totiž zrakový purpur, takzvaný rhodopsin – oční pigment citlivý na světlo popsaný v Německu v roce 1851.