Podle dřívějších odhadů ministerstva životního prostředí (MŽP) by ale mohlo být poškozeno až 80 tisíc hektarů, na které ministerstvo vyčlenilo peníze na pomoc zemědělcům s pracemi s pokládáním jedu na hraboše do nor. Zda bude letošní řádění hrabošů největší v posledních desetiletích, rozhodne podle zemědělcům v následujících měsících počasí.
Podle mluvčího svazu Vladimíra Píchy údaje o škodách ještě určitě porostou, mnoho farmářů se ještě přes už sežrané obiloviny s vyčíslením neozvalo. „Největší škody jsou na pšenici a řepce a víceletých pícninách. U pšenice jde zatím zhruba o půl miliardy korun,“ uvedl Pícha. Zasažené jsou podle něj oblasti v okolí Brna, populace hlodavců ale přechází až na kraj Vysočiny, dále je pak velká ve středních Čechách a v Ústeckém kraji. „Nejhorší je to ale asi na střední Moravě, na Kroměřížsku,“ doplnil.
Stát letos povolil pouze cílenou aplikaci zvýšeného množství jedu do nor, nikoliv rozhozem na zem, jako tomu bylo před třemi až čtyřmi lety. Na to právě vyhlásilo MŽP dotační titul, aby kompenzovalo zvýšené náklady. Zemědělské obchodnídružstvo Rataje hospodaří právě na Kroměřížsku, podle jeho předsedy Josefa Sedláčka je kvůli tomuto omezení situace složitá.
„Záleží na tom, kolik těch nor na hektar je. Nám teď tady Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský spočítal, že máme 9000 nor na hektar, což je vlastně jedna nora na metr. Tam to prostě nemáte šanci udělat, potřebovali bychom plošnou aplikaci, ale to naráží na ochránce přírody,“ řekl předseda MF DNES.
Ministerstvo podpoří hubení hrabošů. Na položení jedu do nor dá 40 milionů |
Podnik hospodaří na 880 hektarech, podle Sedláčka tak není v lidských silách aplikovat jed do všech nor. Navíc hraboš podle něj musí sežrat tři až čtyři granule jedu, jinak ho přípravek prodávaný pod názvem Stutox II nezabije. V současné době, kdy se začínají pole pomalu zelenat, pak podle něj dávají hraboši už přednost právě čerstvým rostlinám. Navíc se jed neškodně rozkládá ve vodě, jakmile zaprší nebo je vlhko, je už nepoužitelný.
Samotná chemikálie podle něj pak také není levná. „Pomoc z MŽP nám vyjde zhruba tak na polovinu nákladů do přípravku, nikoliv do práce,“ dodal. Zda se bude kalamita zvětšovat, bude podle něj záviset hlavně na počasí. „V roce 2020 jich byla úplná hrůza. Pak přišel únor, všechno to pomřelo a najednou nebylo nic,“ uzavřel. Teplá zima s malými srážkami pak také stojí právě za přemnoženými hlodavci.
V budoucnu pokládání jedu pomocí dronů?
Ochránci přírody pak připomínají, že peníze můžou získat i farmáři, kteří se rozhodnou, že hraboše trávit vůbec nebudou. Od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR by měli získat od 2000 do 20 tisíc korun. Podle svazu s tím zemědělci počítají, zvlášť na Moravě, kde se vyskytují chránění syslové a křečci. Ornitologové pak upozorňují, že v ČR zbývá posledních zhruba 100 párů sýčka a jeho populace na pokraji vyhubení. Hraboši patří mezi jejich preferovanou potravu, proto je pro ně jejich hubení jedem nebezpečné.
Prodejci dronů pak poznamenávají, že kdyby byla legislativa pružnější, mohli by je zemědělci na cílenou aplikaci jedu do nor použít právě tato zařízení. „Na základě aplikační mapy, kdy detail nasnímaných dat je tak podrobný, že jsou i vidět díry v zemi od hrabošů, je dron schopen sypat granule pouze na postižená místa. Spotřeba přípravku tak může být několikanásobně menší proti plošné aplikaci. Pro aplikaci existuje dron s možností nést 35 kg granulátu,“ uvedl šéf firmy prodávající drony DJI Telink Jaroslav Řešátko. S tím ale zákony nepočítají, na házení jedu do nor se dívají jako na plošnou aplikaci.
