Ohlédnutí za Valnou hromadou Asociace s Jaroslavem Šebkem v týdeníku Zemědělec

Valná hromada je příležitostí k ohlédnutí se za uplynulým obdobím. Co se podařilo a v čem byly rezervy? Jaké dopady měla dosavadní opatření proti šíření koronaviru do života farem? Posunulo se nějak řešení definice rodinných farem? Na tyto a další otázky odpovídal týdeníku Zemědělec předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Na co se soustředila letošní valná hromada?

Vzhledem k tomu, že nešlo o volební valnou hromadu, byly hlavní náplní našeho republikového setkání především zhodnocení dosavadních kroků a diskuse o současných aktuálních problémech, týkajících se sedláků. Důležitým tématem byla proto budoucí Společná zemědělská politika EU a dopady Green Deal na zemědělské podnikání, představili jsme také zeširoka význam ukotvení pojmu „rodinná farma“ a způsoby řešení jeho možného zapracování v naší legislativě a přínosy takového kroku nejen pro sedláky, ale i pro stát, pro krajinu a spotřebitele. Cenné byly v tomto směru aktuální zkušenosti ze Slovenska, které představil předseda výboru Národní rady Slovenské republiky pro zemědělství a životní prostředí Jaroslav Karahuta, jenž byl hostem valné hromady. Slovensko má podporu rodinných farem v programovém prohlášení vlády a v legislativním procesu je definice pojmu rodinný podnik jako samostatná statistická jednotka. Valná hromada se mimo jiné také zabývala situací v lesích, kůrovcovou kalamitou a možnostmi, jak pomoci vlastníkům lesů a lesnictví v ČR v budoucnosti a jak významně na sedláky dopadá nezvládnuté myslivecké hospodaření prostřednictvím, které se projevuje zejména narůstajícími škodami zvěří.

Valná hromada je příležitostí k ohlédnutí se za uplynulým obdobím. Co se podařilo a v čem byly rezervy?

ASZ ČR se v uplynulém období určitě hodně zviditelnila na politické, odborné i mezinárodní scéně. Naši zástupci se aktivně účastnili demonstrací organizovaných spolkem Milion chvilek pro demokracii, kde prezentovali základní hodnoty sedláků v naší zemi – svobodu a udržení demokratického vývoje v ČR. Významná byla i loňská říjnová mezinárodní konference v Telči na téma rodinných farem za účasti představitelů Polska, Maďarska, Rakouska a Slovenska i letošní konference Pestrá krajina na České zemědělské univerzitě v Praze. Tradičně velké množství práce odvedla Antibyrokratická komise napravující řadu úřednických nesmyslů, úspěšní jsme byli ale také v připomínkách k tuzemské legislativě, kde se nám podařilo přispět k rozumné a kompromisní dohodě v pojetí protierozní vyhlášky nebo možnosti operativněji reagovat na kalamity škůdců, například na přemnožené hraboše. Nepodařilo se naopak vyjednat náhrady za tyto škody a nejsme také spokojeni s nasměrováním dotací v rámci 10. kola Programu rozvoje venkova a celé řady dalších dotačních titulů. Zejména nám vadí, že vládní zemědělská politika u nás je dlouhodobě prostoupena ryzím nezájmem o menší subjekty, o lokální úroveň, o rodinné farmy a bez systému podpor a podmínek z EU by byla situace ještě mnohem horší. Veškerá strategická opatření se tu bohužel činí ve víře v průmyslové zemědělství a kvůli zájmům velkých podniků.

Jaké dopady měla dosavadní opatření proti šíření koronaviru do života farem?

Opatření a celá koronakrize samozřejmě negativně dopadla především na jiné obory života a podnikání a zapůsobila tam opravdu fatálně. V zemědělství se tato věc projevila dvěma způsoby – jednak určitě velmi negativně na ty, kteří mají svou činnost nějak navázanou třeba na turistický ruch či nějaké služby, na živočišnou výrobu spojenou s prodejem třeba do restaurací a hotelů, na potřebu zahraničních zaměstnanců, kteří se nedostávali. Ale na druhou stranu se ukázalo, že veřejnost zvýšila svůj zájem o lokální producenty a naši kolegové hlásili zvýšený zájem o produkty z farem, kterým se tak naopak zvýšily tržby. Potvrzuje se tak naše konstatování, že v těchto situacích je právě tento typ malých ale plošně rozprostřených farem důležitý, aby skutečně reálně naplňoval potravinovou bezpečnost, neboť tu budou i navzdory karanténním opatřením, která například zavřou velké a centralizované provozy. Nehledě ani na vysokou kvalitu a v souladu se spotřebitelskými trendy jasně identifikovanou potravinářskou produkci.

Posunulo se nějak řešení definice rodinných farem?

Na valné hromadě byl prezentován rozsáhlý materiál poukazující na přínosy definice rodinných farem, a přestože se účastníci valné hromady shodli na tom, že prosazení tohoto pojmu do legislativy nebude úplně snadná cesta, vyslovili přítomní delegáti s touto myšlenkou jednoznačný souhlas. V ASZ se tímto tématem dlouhodobě zabýváme jednak již proto, že jde o náš nosný model hospodaření. Pracujeme intenzivně s odborníky na různých analýzách a máme přehled o tom, jak je to jinde ve světě a systematicky sbíráme a vyhodnocujeme kladné i záporné argumenty. V brzké době budeme tento náš návrh prezentovat širší veřejnosti a to zejména té politické.

ASZ začala také spolupracovat s některými ekologickými i dalšími nevládními organizacemi. V čem nacházíte, či chcete najít společné postoje?

ASZ ČR si uvědomuje, že je velmi potřebné a důležité s ekologickými organizacemi komunikovat, vysvětlovat si vzájemné postoje a tím také obhajovat zájmy rodinných farem a zemědělství vůbec. Právě tak lze dosáhnout společných postojů k ochraně krajiny, ke zlepšení stavu životního prostředí, ale nesmí to být za cenu další byrokracie a fatálního omezení podmínek k zemědělskému podnikání. Že je shoda na řadě témat možná, lze demonstrovat na společném stanovisku osmi nevládních organizací k novele mysliveckého zákona, které spoluiniciovala ASZ ČR, což je důkazem možné další úspěšné spolupráce s ekologickými organizacemi a také možností, jak hodnoty a priority ASZ ČR prosazovat se společensky i politicky vyšší silou.

Jak ASZ hodnotí svoje působení v COPA-COGECA?

Vzhledem k tomu, že se ASZ ČR dlouhodobě necítí být na poli evropského zemědělství tímto sdružením náležitě zastoupena, zaslala organizaci COPA k 31. 8. 2020 předběžné oznámení o ukončení svého členství. Konečné rozhodnutí o dalším pokračování v této organizaci padne zřejmě letos listopadu na Radě ASZ ČR. Tento týden proběhly volby nových zástupců v této evropské organizaci, tak ještě uvidíme, ale rozhodně se nám nelíbí, že namísto důsledné obhajoby zájmů klasických rodinných farem, COPA kategoricky odmítá změny v současném zcela neudržitelném nastavení přímých plateb (například odmítá zastropování) a nevadí ji rostoucí podpora supervelkým farmám a tudíž přispívá k další koncentraci zemědělských podniků. To my naopak vnímáme jako zásadně negativní trend s mnoha důsledky, které nás i celou společnost kvůli tomu čekají.

Vyšlo v týdeníku Zemědělec č. 40/2020

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info