Slovenské úřady se při likvidaci ohnisek slintavky a kulhavky rozhodly kromě utrácení všech vnímavých zvířat v ohnisku a v jeho těsné blízkosti vydat také cestou nařízení nouzové vakcinace. Nevakcinují však zřejmě kusy z nárazníkového pásma, ale očkují zvířata v postižených chovech. Vakcína slouží zejména ke snížení vylučování viru slintavky a kulhavky a částečně k nabuzení imunitního systému u infikovaných zvířat, což však nastává nejdříve po 1 týdnu. Vakcinace tak nezastaví šíření viru a není tedy řešením složité situace. S medializací informace o nouzové vakcinaci u našich sousedů se začínají i mezi českými chovateli ozývat hlasy, zda by Česká republika neměla přistoupit k preventivní vakcinaci. Odpověď je jednoznačná: neměla! Na otázky proč vakcinace není řešením a proč se musí všechna vnímavá zvířata v ohnisku utratit odpovídá následující text.

Proč vakcinace není řešení situace kolem SLAK?

1. Skrytý přenos viru: Vakcinovaná zvířata mohou být infikována virem SLAK, aniž by vykazovala klinické příznaky, což ztěžuje identifikaci a kontrolu nákazy. To může vést k dalšímu šíření viru.
2. Obchodní omezení: Země, které praktikují preventivní vakcinaci, čelí obchodním bariérám, protože status "bez výskytu SLAK bez vakcinace" je mezinárodně uznáván a preferován. Jinými slovy, zemím s výskytem SLAK a aplikujícím vakcinaci je znemožněn vývoz živých zvířat a živočišných produktů.
3. Komplikace při diagnostice: Vakcinace může interferovat s diagnostickými testy, což ztěžuje odlišení mezi infikovanými a pouze vakcinovanými zvířaty. Vakcinace může komplikovat detekci skutečně infikovaných zvířat, protože sérologické testy nemusí odlišit protilátky vzniklé po vakcinaci od protilátek vzniklých po infekci. To ztěžuje monitorování a kontrolu nákazy.
4. Chráněnost po vakcíně až za 1-3 týdny: Při vakcinaci v nárazníkových zónách (kolem ohniska) dochází k chráněnosti zvířat proti viru až po 1-3 týdnech po aplikaci vakcíny
5. Vakcína musí být vyrobena na konkrétní sérotyp viru (existuje 7 sérotypů)
6. Ekonomické analýzy, stejně tak historické zkušenosti ukázaly, že metoda stamping out (tj. utracení všech vnímavých zvířat v ohnisku a v jeho těsné blízkosti) byla úspěšná při rychlé eradikaci nákazy, zatímco vakcinace často vedla k prodloužení přítomnosti viru v populaci a následným dlouhodobým obchodním omezením.
7. Preventivní očkování je zakázáno v celé EU od roku 1992. Pouze ve výjimečných případech při vzniku ohniska a nebezpečí rychlého šíření nákazy je povolena nouzová vakcinace zdravých zvířat kolem ohniska.

Vakcinace zvířat versus bezvakcinační strategie

V 80. letech byla na žádost komisařů tehdejší EU vypracována analýza, jež měla za cíl porovnat dvě varianty boje proti SLAK: vakcinace zvířat versus bezvakcinační strategie (tzv. bezvakcinační politika). Bezvakcinační politika byla založena na principu velmi důsledné kontroly importů a exportů zvířat a živočišných produktů, úplném zákazu očkování a to i v případě vzniku ohniska, dále pak na razantních opatřeních v případě propuknutí nemoci a její eradikaci metodou stamping-out (tj. utracení všech vnímavých zvířat v ohnisku a v jeho těsné blízkosti). Zavedení bezvakcinační politiky bylo podpořeno několika argumenty. V prvé řadě bylo území Evropské unie v roce 1989 již 10 let prosté SLAK. Kromě toho z celkového počtu primárních ohnisek potvrzených v Evropě v letech 1977–1987 plných 13 vzniklo buď na základě úniku viru FMDV z laboratoře nebo použitím očkovacích látek s nedostatečně inaktivovaným virem (tzn., že ohnisko vzniklo přímo v důsledku vakcinace). Při rozhodování hrálo důležitou roli i ekonomické hledisko. Podle prognostických odhadů odborníků se v horizontu 10 let předpokládalo v rámci bezvakcinační politiky propuknutí 13 primárních ohnisek, v nejhorším případě až 1 963 ohnisek SLAK v EU. Likvidace těchto ohnisek by přišla na 0,36 miliónů, maximálně na 955 miliónů EUR.

Naproti tomu v případě plošné vakcinace v celé EU by náklady činily 1,135 miliardy EUR (pouze náklady za vakcínu). Plošné očkování navíc omezuje obchod (export zvířat a živočišných produktů) se zeměmi, které jsou SLAK prosté a nevakcinují. Finanční ztráty v tomto případě mohou dosahovat až 1,3 biliónů liber ročně. Další důležitou skutečností je neexistence jedné univerzální vakcíny, jež by chránila před všemi kmeny viru slintavky a kulhavky. Z epidemiologického hlediska je významný i fakt, že při infekci očkovaných zvířat vysokou dávkou viru, může docházet u velké části jedinců k vironosičství a permanentnímu vylučování viru do prostředí. Z výše jmenovaných důvodů se proto upustilo od očkování dobytka v EU a bezvakcinační politika byla následně zakomponována do Rozhodnutí komise č. 90/423/EC z 24. června 1990, ve které byl stanoven termín 1. ledna 1992 jakožto datum úplného zákazu vakcinace proti slintavce a kulhavce. Toto usnesení akceptovaly a přijaly za své také všechny tehdy ještě nečlenské země EU včetně Česka.

Po zavedení bezvakcinační politiky se v Evropě do roku 2000 objevilo pár sporadických ohnisek bez větších následků. Zlom nastal teprve v roce 2001, kdy Velkou Británii a Západní Evropu postihla obrovská epidemie SLAK. Tato epidemie měla dopad nejen na britské zemědělství, ale dotkla se i běžných občanů Spojeného království a potažmo celé Evropy. Od února 2001 do září 2001 bylo evidováno 2 060 ohnisek, přičemž 2 030 ohnisek se nacházelo na území Velké Británie. Katastrofa měla i sociálně-politickou odezvu. Po zdolání epidemie se opět otevřela mezi odborníky diskuze o boji proti slintavce a zejména o tom, zda vakcinovat či nevakcinovat.

Zdroj: Wikipedia

Související články:

• SLAK zasáhla další slovenský chov
• Kvůli SLAK platí zákaz importu a exportu do a z ČR
• Zásady biosekurity proti zavlečení SLAK
• Závažné podezření na výskyt SLAK na Slovensku
• Ohnisko slintavky a kulhavky v Maďarsku
• V Maďarsku potvrzen výskyt slintavky a kulhavky
• Aktuální informace k výskytu slintavky a kulhavky
• Co je SLAK a jak se projevuje a přenáší
• Ohnisko slintavky a kulhavky v německém Braniborsku
• Slintavka a kulhavka na Balkáně
• Slintavka a kulhavka v Bulharsku
• Británii zasáhla slintavka