Moderní větrolamy pomůžou proti erozi i dalším vlivům změny klimatu
05.10.2022 | mendelu.cz
Životnost v minulosti zakládaných větrolamů se chýlí ke konci, jelikož kvůli rychlému dosažení protierozního efektu byly vysazovány rychle rostoucí ale poměrně krátkověké dřeviny. Proto je čas přistoupit k jejich obnově. „Na tuto potřebu reaguje projekt, který kromě primární protierozní funkce větrolamů cílí i na jejich funkci ekologickou, estetickou, mikroklimatickou a krajinotvornou,“ uvedla Středová. Včleňování dřevinné vegetace, tedy i větrolamů, do agrární krajiny spadá do fenoménu agrolesnictví, které kombinuje pěstování dřevin se zemědělskou produkcí na jednom pozemku.
Větrem unášené prachové částice přispívají kromě degradace půdy i ke zhoršování kvality ovzduší a s tím souvisejících zdravotních rizik. I proto vědci AF MENDELU v rámci dlouhodobého výzkumu větrné eroze vyvinuli a patentovali deflametr s aktivním lapačem půdních částic unášených větrem, který stanovuje jejich množství a zrnitostní složení. „Takto zachycené částice pak hodnotí v rámci projektu vyvinutý software. Krom toho byl na základě četných měření parametru větrného pole v okolí větrolamů sestaven nomogram definující protierozní účinnost v různých vzdálenostech od větrolamu ve vazbě na jeho hustotu a rychlost větru,“ popsala vědkyně. Tento nástroj umožňuje efektivně plánovat umístění větrolamů v krajině.
Aby stanovili funkčnost větrolamů proti větrné erozi v kritických obdobích, jejich vitalitu a hustotu jejich zapojení, budou vědci využívat možností dálkového průzkumu Země. Využijí i výsledky z experimentálních lokalit s různými typy větrolamů, kterými byly Dolní Dunajovice, Micmanice a Suchá Loz. Ty se nyní budou snažit zobecnit a spolu s celorepublikovými daty o struktuře a rozmístění větrolamů aplikovat na měřítko celého státu. Výsledky projektu poskytnou metodiku hodnocení větrolamů a budou využitelné při krajinném a územním plánování. Cílem je dosáhnout takové krajinné struktury, která bude schopna efektivně čelit různým nepříznivým vlivům, k nimž patří i větrná eroze. „Nedílnou součástí bude zasazení zmíněných proměnných do kontextu vývoje klimatu sofistikovanými analýzami dostupných unikátních fenologických a agrometeorologických řad. Celkové hodnocení bude výsledkem multikriteriální syntézy různých zdrojů dat – distančních, pozemních i obrazových,“ přiblížila vědkyně.
Větrolamy vznikaly na našem území přibližně v polovině minulého století, jejich hlavním cílem bylo omezovat erozní účinky větru. „Zakládání větrolamů souvisí s kolektivizací zemědělství, scelováním pozemků a centrálním plánováním struktury krajiny. Předtím plánování a optimalizace větrolamů v dnešním pojetí v podstatě nebylo potřeba, krajiny byla pestrá a členitá, jelikož odrážela vlastnické vztahy k pozemkům,“ vysvětlila Středová.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Hana Středová, Ph.D., tel.: +420 605 520 399, hana.stredova@mendelu.cz, Ústav aplikované a krajinné ekologie, Agronomická fakulty MENDELU
Další články v kategorii Zemědělství
- SVS loni v Olomouckém kraji kvůli možnému týrání zvířat provedla 250 kontrol (28.03.2024)
- Státy EU se shodly na prodloužení volného obchodu s Ukrajinou, platí ale omezení (28.03.2024)
- Kontrolní ústav: Vinaři letos znovu nevyčerpají kvótu pro výsadbu vinic (28.03.2024)
- Protesty zemědělců přímo souvisí se změnami klimatu, říká architekt Pařížské dohody (27.03.2024)
- V Česku začalo sázení brambor dřív než obvykle, plocha by se neměla zmenšit (27.03.2024)
- V drůbežárně u Dobříše se objevila salmonela, veterináři utratí 17.000 slepic (27.03.2024)
- Zástupci členských států EU schválili návrhy Evropské komise týkající se zemědělců (27.03.2024)
- Kamery na jatkách a možnost zastřelení skotu na pastvě. Novelu posoudí vláda (26.03.2024)
- Ovocnář z Bojkovic hledá a navrací prastaré odrůdy do zahrad a sadů (26.03.2024)
- Vinařská unie: Kvůli klesajícímu prodeji i změnám klimatu se vysadí méně vinic (26.03.2024)