Etické mléko? Poněkud nákladné dočasné řešení
S hospodářskými velkochovy mléčného skotu se pojí tři kontroverze, které dost silně trápí ochránce práv zvířat. Za prvé to, že prakticky hned po telení (porodu) často dochází k zabíjení narozených samců. Přeci jen, pro efektivní inseminaci potřebujete méně plemenných býků než krav a z býků žádné mléko nekouká. Pro hospodáře jsou tedy navíc.
Za druhé je tu záležitost welfare a to, zda a jak a jestli vůbec mají krávy mít umožněný přístup na pastvu. Pokud tedy vůbec, spousta chovů si vystačí s umělým stelivem a upraveným krmivem.
A za třetí je tu bolestná otázka oddělování čerstvě narozených telat od matek, obvykle do čtyřiadvaceti hodin od narození. Protože původně mláďatům určené mléko se dojí pro lidskou spotřebu, zatímco telata dostanou syntetickou náhražku.
Normou je tele odstavit
Zmíněné tři kontroverze představují mainstream produkce mléka. Takže ano, velmi pravděpodobně si pochutnáváte na zdravém mléce, které nedostalo čerstvě narozené tele (které bylo odstaveno od matky, a v případě, že to byl mladý býček, bylo rovnou usmrceno). Taková je realita, jejíž alternativou je zhruba 400 chovů napříč Evropou, Asií a Austrálií. Tady naopak v praxi testují, jak dalece je možné ponechávat telata u krav a jak se to odrazí na dalším hospodaření zemědělských farem.
Aktuální výstupy tohoto srovnání pak nabízí společná studie zoologů a veterinářů z univerzit v Torontu, Guelphu a Readingu, osobní zkušenosti chovatelů pak nabízí zajímavý článek uveřejněný v žurnálu Guardian, který popisuje úskalí produkce „etického mléka“. Nejprve pojďme na ty dobré zprávy.
Máma má tele…
Ponechání telat s krávami prokazatelně snížilo mortalitu mláďat. Telata přirůstala do váhy výrazně rychleji, když měla celodenní přístup k mateřskému mléku a nebyla jen na syntetické náhražce. „Kojící“ krávy byly výrazně méně náchylné k mastitidě, zánětu vemene. Pokud byla telata ponechána s krávami, nebyla zapotřebí taková aplikace jinak nezbytných doprovodných antibiotik.
Odrostlejší telata pak byla srovnatelně méně náchylná ke stresu a v jejich pozdějším sociálním chování bylo méně odchylek od normálu.
Tady už ale musíme přistoupit k těm méně pozitivním zprávám.
Je to jenom jako
A v první řadě si uvědomit, že chovy produkující „etické mléko“ stejně jako průmyslové mlékařské velkochovy, jen různou měrou imitují přirozenost, aniž by se o ni skutečně pokoušely. Ani v etických chovech nezůstanou mláďata s matkami napořád. Oddělena budou stejně, po třech, pěti nebo sedmi měsících. V době, kdy už je mezi nimi vytvořený intenzivní vztah matka-mládě. Což, jak potvrzují výzkumníci a nakonec i chovatelé, je pro zúčastněné mnohem více stresující a s trvalejšími následky, než odstavení do čtyřiadvaceti hodin, po kterém trvá stres kratší dobu.
Problematická je také kontrola příjmu potravy. Dospělá kráva neváhá odtlačit od žlabu vlastní tele. V kombinovaném chlévě pro krávu a tele je těžké poznat, kdo a kolik jí, znesnadňuje se i manipulace, aplikace léčiv, kontrola zdravotního stavu. V kombinovaném chovu se zvyšují rizika výskytu nemocí, které se mohou snadno přenést na celé stádo. Častější mohou být i zranění, zlomeniny. Spojení krav s telaty se promítá do vyšší spotřeby krmiv, do většího záboru prostoru pro chlévy. Nákladnější není jen vedení takového etického chovu, ale prodražuje se i sama produkce.
Ztráty peněz, které doplatíme
Britští chovatelé zmiňují ztrátu okolo 2000 litrů na krávu (mléko pro tele), z toho plynoucí ztrátu přibližně 500 liber (cca 15 000 korun), které dostávají jako dotaci na produkci mléka, několikaměsíční výpadek nebo drastické omezení produkce mléka (po dobu, kdy se kráva o tele stará) a fakt, že mléko nadojené od „plně kojící“ krávy je v podstatě polotučné, protože tuk matka zadržuje pro výživu mláděte. Litr etického mléka jde přitom v Británii do prodeje za 90-120 korun (1,49 až 2,50 £), v Indii kolem 95 Kč, v Austrálii mezi 80-100 Kč. Což jsou zhruba dvou až čtyřnásobky ceny konvenční produkce.
Klidné svědomí není zadarmo
I proto se zemědělci, kteří etické mléko neprodukují, vyjadřují o celém konceptu jako o důsledku „ignorantství měšťáků, kteří nikdy neviděli krávu, na jejichž nevědomosti se s chutí přiživí výrobci mléka, kteří ztrátu v produkci dorovnají vyšší tržní cenou“. Podporovatelé idejí etického mléka zase kontrují s tím, že pokud se dnes vytvoří dostatečně robustní poptávka po etickém mléce, stane se jejich přístup do třiceti let normou.
Jen pozor, nálepka etického produktu na krabici mléka může, ale také nemusí znamenat, že jsou řešeny i zbývající dvě podstatné kontroverze (zabíjení býčků, nemožnost volné pastvy). A k odloučení matek od mláďat, krav od telat, při něm stejně dojde. A je drastičtější. Což potvrzují zoologové i veterináři. Je to tedy jen dočasné řešení, které osud krav v etických chovech dalece nemění. A celé to vyjde o dost dráž.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Karel Zvářal
19.7.2019 07:06Hunter
19.7.2019 09:38Oni se telata - býčci nedávají na výkrm????? Asi nějaká moderní změna v zemědělském hospodaření :-).