Průměrný americký piják kávy zaplatí v letošním roce za latté okolo pěti dolarů. Farmáři, kteří kávová semena pěstují, i přes to opouštějí plantáže a hledají jiné plodiny na pěstování, jinou práci nebo dokonce azyl v jiné zemi.
Světový kávový průmysl je v krizi. V květnu letošního roku ceny kávy klesly na nejnižší bod za desetiletí – na 0,88 dolaru (19,5 Kč) za přibližně 450 gramů. Tento pokles je z velké části způsoben dvouletým přebytkem Brazílie, která je největším výrobcem kávy na světě. Přebytek vážně ovlivnili pěstitelé po celém světě, protože se na trh tlačí miliony kilogramů semen.
Od poloviny července se tržní ceny přiblížily k hodnotě kolem jednoho dolaru (22 Kč), ale stále nejsou daleko od nejnižší ceny, kterou průmysl zaznamenal v posledním desetiletí. Spotřebitelé v USA a Spojeném království ale platí za latté rok od roku více.
Zemědělci a jejich nízké příjmy
Celosvětově žije z kávy přes 21 milionů rodin. Z plantáží obecně sklízejí jednou do roka. Střídají se období, kdy káva stojí více a kdy méně. V sezoně 2018/2019 ale výrobní cena kávových semen klesla k historickým minimům. Aby byli zemědělci rentabilní, musí prodat 450 gramů kávy za více než 1 dolar. To se ale mnohým z nich nedaří.
Novináři BBC se dozvěděli od řady středoamerických zemědělců, kteří cestovali s karavanem do USA, že v kávovém průmyslu panuje krize, která je donutila opustit své farmy a pokusit se získat azyl v USA. O krizi v kávovém odvětví vypovídají i údaje Specialty Coffee Association of America. Podle té trápila během sklizňového cyklu v posledních deseti letech více než 60 procent zemědělců v Guatemale, Nikaragui, Salvadoru a Mexiku značná nejistota.
José Sette je výkonným ředitelem Mezinárodní organizace pro kávu (ICO), která byla založena v roce 1963 s podporou Organizace spojených národů, aby řešila udržitelnost na komoditním trhu s kávou. Sette sdělil BBC, že tento současný nízký cyklus trápí kvůli dramatickým dopadům celé odvětví.
“Pokud dnešní situace zemědělce odradí, přestanou vysazovat nové rostliny a starat se o své stromy. To bude velmi špatné pro budoucnost, protože poptávka po kávě ročně roste o dvě procenta,“ vysvětlil Sette. Sette dodává, že zatímco světový kávový průmysl utrží ročně přes 200 miliard dolarů, do producentských zemí se dostane sotva 20 miliard dolarů a méně než 10 procent z toho se dostane k pěstitelům.
“Současná úroveň cen nutí průmysl se nad sebou zamyslet a pokusit se v rámci sdílené odpovědnosti najít způsoby, jak zvýšit počet pěstitelů kávy. Zejména pak těch nejmenších farem,“ upozorňuje Sette.
Nejvíce na krizi doplatí afričtí pěstitelé
Pro Afriku, kde trh z velké části tvoří právě tyto menší samozásobitelské farmy, je tento cyklus mimořádně náročný. „Afrika bude pravděpodobně trpět mnohem více než kterákoliv jiná země, protože naše výnosy jsou poměrně nízké,“ řekl BBC generální tajemník Mezinárodní africké organizace pro kávu (IACO) Fred Kawuma.
“Množství kávy, které afričtí farmáři ze své farmy získají, je ve srovnání například s indickými nebo vietnamskými pěstiteli značně omezené,“ upozorňuje Kawuma. Klesající ceny kávy proto pro již tak chudé zemědělce znamenají, že nebudou mít na některé ze základních potřeb, jako je škola pro děti nebo zdravotní péče.
Kawuma upozorňuje, že jeho organizace zaznamenala v letošním roce nepříjemný trend. Mnozí zemědělci, kteří se potýkají s problémy, vyměňují kávu za jiné, výnosnější plodiny. Jednou ze zemí, kde zemědělci trpí nejvíce, je Pobřeží slonoviny nebo menší výrobci jako Libérie a Sierra Leone. Mnozí si nejsou jistí, jestli budou v oboru pokračovat.
Náklady pekáren a kaváren
Chuck Jones zná toto odvětví z obou stran: vlastní pekárnu a kavárny v Pasadeně v Kalifornii. Přibližně polovina jeho kávových semen pochází z jeho rodinných farem v Guatemale. Vlastní je společně se dvěma bratranci. Na konci července ale očekává, že jeden z jeho bratranců v Guatemale svou farmu ztratí. „Vývozce, který má dluh kvůli dvěma ztrátovým sklizním, ztratí farmu, protože nezaplatil,“ říká Jones.
Podle Jonese cykly vysokých a nízkých cen za kávu nespravedlivě poškodily pěstitele jako je jeho bratranec. Ten vydělával jen několikrát za desetiletí, a to jen díky přístupu k levnějším možnostem na komoditním trhu.
“Jako kupující mohu dodavatele snadno nahradit. Ale bolí to, protože je to můj bratranec a on kvůli tomu ztratí svůj příjem. Je ve středním věku a žije mimo farmu. I když je můj bratranec vysoce kvalifikovaný specialista přes kávu, ztratí farmu, protože má zavedený systém, který mu brání v tom, aby mohl uspět,“ vysvětluje Jones.
Jones si postěžoval, že vedoucí představitelé průmyslu poukazují na to, že pražírny musí platit více. Ale Jones, který podniká ve městě s vysokými životními náklady a vysokou cenou práce s minimální hodinovou mzdou 15 dolarů (333 Kč), nemá šanci být v tomto boji vítězem. V jeho velkoobchodní ceně 10 dolarů (222 Kč) je zahrnuta pražená káva, včetně lodní dopravy, skladovacích nákladů, práce, údržby strojů a další náklady.
Spotřebitelská cena
Jak přesně tedy cenu latté pro spotřebitele analyzovat? Sette z ICO vysvětluje, že maloobchodní cena kávy není příliš propojena s náklady fyzických pěstitelů. Částka, která se dostane k pěstiteli je 12 procent. Z toho ještě velká část padne na náklady na práci, marketing či nájemné.
Jones analyzoval cenu maloobchodní kávy ve svých kavárnách v Pasadeně. Náklady na latté za 4 dolary (89 Kč) činí pouhých 10 procent. V tom jsou zahrnuty i náklady na mléko, práci, šálky, víčka, kávové koření a ostatní faktory.
Ředitel kavárny Think Coffee Enrique Hernandez z New Yorku sdělil, že náklady na malé latté jsou 0,28 dolaru (6 Kč). Prodává se ovšem za 4,25 dolaru (94 Kč). „Tato cena se letos zvýší na 4,5 dolaru (100 Kč) kvůli vyššímu nájemnému a minimálním mzdovým nákladům,“ upozorňuje Hernandez.
Hledání řešení
Společnost ICO a další průmyslové organizace pracují na změnách, jako je diverzifikace příjmů malých zemědělských podniků, vyučování risk-managementu, zefektivňování výrobních řetězců a boj proti změně klimatu přijetím ekologicky šetrného zemědělství.
“Musíme také podporovat spotřebu kávy v zemích, kde se vyrábí a kde je často nízká. Slibným přístupem v odvětví speciální kávy je také podpora přímých vztahů mezi pěstiteli a pražírnami,“ dodává Sette z ICO. Příkladem jsou partnerství se společnostmi, které prodávají tzv. higher coffee, jako je Think Coffee a Intelligentsia.
Hernandez navštívil jednu z farem, kde Think Coffee nakupuje každé tři měsíce. Říká, že se společnost zaměřuje spíše na hledání „zranitelných“ farem než na nákup od bohatších vlastníků a vynakládá peníze na budování lepších životních podmínek pro zemědělské rodiny, se kterými spolupracují.
Intelligentsia, která má kavárny po celé zemi, používá podobné postupy pro zlepšení udržitelnosti, včetně přímého získávání semen ze Střední a Jižní Ameriky a Afriky. Pořádá také workshopy pro zemědělce.
Jiní odborníci v průmyslu vyzvali velké kupce, jako je Nestlé, aby platili spravedlivější ceny a nezaplavovali trh nízkými a levnými kávami. Společnost Nestle se ve svém prohlášení pro BBC obhajovala, že nabízí školení pro zemědělce a že žádná společnost nebo organizace nemůže tento problém vyřešit.
Na konferenci Světového fóra producentů kávy 2019 v Brazílii, která se konala tento týden, vyzval ekonom Columbijské univerzity Jeffrey Sachs ke zřízení každoročního celosvětového fondu pro kávu ve výši 10 miliard dolarů. Když přihlédneme k tomu,že celosvětový fond pro AIDS obdržel v letech 2017-2019 příspěvky ve výši přes 7 miliard dolarů, je to pořádná částka.
Jak ale říká Sette z ICO: „Pokud dnes neinvestujeme, v budoucnu možná nebudeme mít dostatek kávy.“
V lednu otevřeli ve Vietnamu muzeum kávy:
16. ledna 2019 |
