Peníze nejen do Agrofertu mají téct dál. Ministr přesvědčil kolegy z EU

Do Agrofertu a dalších velkých zemědělských podniků zřejmě potečou další miliony eur evropských dotací. Strop pro dotace velkým zemědělským komplexům by si měly určit jednotlivé země sami, navrhuje ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO). Konečné slovo bude mít Evropská komise.

Šanci na další přísun peněz z evropských dotací slibuje velkým českým zemědělským podnikům ministr Milek. Po návratu z pondělního jednání Rady pro zemědělství a rybolov v Bruselu řekl, že většina jeho resortních kolegů z ostatních členských zemí Evropské unie souhlasí s tím, aby si o plánovaném tzv. zastropování plateb pro velké zemědělské podniky rozhodovala každá členská země sama.

Méně peněz pro velké zemědělce by podle dosavadních informací měla přinést společná zemědělská politika EU po roce 2020.

Dobrovolnost zastropování by hrála do karet velkým agrokomplexům, jejichž zájmy Milek jakožto donedávna generální ředitel velké agrární společnosti a člen představenstva Agrární komory zastupuje. Patří k nim i společnosti z holdingu Agrofert, který premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenských fondů.

Při zastropování by velké podniky překračující určitou plochu již za další hektary nedostávaly dotace. Právě velké české společnosti by to zasáhlo nejvíce. Zatímco zemědělský podnik evropské osmadvacítky má v průměru 16 hektarů, ty české mají výměru v průměru 133 hektarů.

„Jsem rád, že většina ministrů přijala naše argumenty a shodla se, že je třeba členským státům ponechat nezbytnou flexibilitu,“ uvedl Milek. „Jedině tak může každá země zohlednit specifické vnitrostátní podmínky a potřeby,“ míní. Zemědělcům by podle něj pomohlo další zjednodušení pravidel a méně kontrol.

Možná je to však jen  zbožné přání. O konečném znění společné politiky bude rozhodovat Evropská komise. „Ani dobrovolné zastropování nemusí znamenat pro velké zemědělce v České republice výhru,“ řekl Deníku zemědělský analytik Petr Havel. „Evropská komise může povinně nastavit i jiné nástroje, kterými jim dotace zkrátí,“ vysvětlil.

Jednání o společné zemědělské politice jsou v plném proudu. Evropská komise své další připomínky oznámí zřejmě v květnu, definitivní slovo by mělo padnout v příštím roce. Příští setkání ministrů zemědělství kvůli modernizaci a zjednodušení budoucí evropské zemědělské politiky se uskuteční v červnu v Sofii.

Snížení plateb pro velké zemědělce by si přáli sedláci. „Statistiky OSN i EU konstatují, že zemědělská produkce ve světě i v EU stojí na rodinných farmách,“ uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Josef Stehlík. Větší podpora velkých agrokomplexů podle farmářů venkovu neprospívá – naopak klesá zejména živočišná produkce, půda je vlivem eroze a těžké zemědělské techniky stále méně kvalitní a český venkov se vylidňuje.

Tomu by podle farmářů zabránila větší podpora malým zemědělcům. „Sedláci mají a budují mezigenerační vazby a hospodářství přejatá od svých předků se snaží ve vlastním zájmu předat následující generaci pokud možno v lepším stavu, než v jakém je přejímali,“ dodal tajemník ASZ Jaroslav Šebek.

Autor: Jiří Janda