Jak začal příběh pěstování lanýžů v České republice?

Příběh začal před dvanácti lety, kdy jsme ještě ani netušili, že u nás rostou lanýže. Manželka a já jsme pracovali jako vrcholoví manažeři ve finančním sektoru. Naše kariéry nás zaměstnávaly natolik, že jsme neměli čas na rodinu ani na osobní život. Rozhodli jsme se radikálně změnit naše životní priority a opustili jsme svět byznysu. Psal se rok 2013.

Následně jsem náhodou narazil na starý spisek, který zmiňoval, že se lanýže v Čechách tradičně pěstují na lísce obecné. To nás zaujalo a začali jsme hledat více informací. Zjistili jsme, že v archivech je z přelomu 19. a 20. stol. o lanýžích opravdu velké množství zpráv. Dokonce se prý prodávaly i na trzích v Praze a Brně.

To vás vedlo k záměru založit lanýžárnu?

Ano, s manželkou jsme milovníci lanýžů a myšlenka mít vlastní lanýžárnu, kde bychom si mohli užívat klid a vychutnávat vlastní lanýže, nás nadchla. V roce 2016 jsme se rozhodli tento sen uskutečnit.

Při ohlédnutí zpět musím ocenit, jak jsou cesty osudu úsměvné. Tehdy jsme totiž absolutně netušili, že pro zhmotnění našeho snu budeme muset založit výzkumnou laboratoř, kde mám tu čest, že je mým společníkem jeden z nejlepších vědců na lanýže v celosvětovém měřítku,

že strávíme tisíce a tisíce hodin výzkumem lanýžů v ČR i studiemi lanýžů po celé lanýžové Evropě,

že naše laboratoř vyvineme hned tři zásadní inovace, které máme jako jediní na světě,

že založíme Asociaci Českého lanýže, prosadíme legislativní změnu a lanýže se v roce 2023 stanou oficiální zemědělskou plodinou ČR,

že budeme zakládat středoevropský lanýžový trh a založíme lanýžový festival Praha lanýžová,

že v Národním zemědělském muzeu uspořádáme lanýžovou výstavu, kterou navštíví 30 000 lidí.

Rovněž jsme netušili, že do nového roku 2025 vyjdeme s tím, že se naší asociaci podařilo prosadit lanýžové kultury i mezi agrosolární plodiny.

A už vůbec jsme netušili to, že současná laboratoř nám již bude malá a zahájíme výstavbu dalších laboratoří, protože čím více o lanýžích víme, tím více jsou zajímavé a ukazují, jak obrovský mají potenciál, a to nejen jako potravina.

Jaké byly vaše první kroky při realizaci tohoto projektu?

Naše cesta začala výzkumem a studiem. Světové lanýžářství se vyznačuje tím, že objektivní informace prakticky neexistují. Cestovali jsme po celé lanýžové Evropě, abychom viděli praxi.

Během našich cest jsme zjistili, že pěstování lanýžů není jen doménou zemědělců a vinařů, ale přitahuje rovněž lidi, kteří milují přírodu a spojují prostřednictvím lanýžů příjemné s výdělečným, ale i profesionální investory, kteří oceňují, že pěstování lanýžů stojí mimo ekonomické cykly. O lanýže, bez ohledu na to, zda je finanční krize, klesají trhy, nebo stoupají, je stále obrovský zájem.

Druhou fascinující věcí je, že když se lanýžárna povede, je to nikoli rodinné stříbro, ale spíše přímo rodinné zlato, které má potenciál živit celé generace potomků původního zakladatele lanýžárny. Uvědomili jsme si, že úspěšná lanýžárna může být nejen velmi poetická záležitost, ale i velmi výnosná investice.

Nicméně rovněž je třeba být i opatrný. Po Evropě je řada lanýžáren, které se nepovedly a nikdy nic neurodily. U lanýžů platí stejné pravidlo jako u všech investic, kde je vysoký výnos, je i vysoké riziko.

Pro představu, když se lanýžárna burgundského lanýže podaří, dle francouzských zdrojů se výnos na 1 ha může pohybovat ročně okolo 1 750 000 Kč. Bylo zřejmé, že kdyby za těchto podmínek bylo pěstování snadné, dělal by to každý, a tak to samozřejmě není. Nicméně například Francie dosáhla rovnováhy, dle tamních zdrojů se tam zakládá každý rok mezi 1000 ha – 1500 ha nových lanýžáren. Pro nás je dobré, že vzhledem k oteplování se naprostá většina týká teplomilného lanýže, který je k našemu burgundskému v téměř nekonkurenčním vztahu.

Zmiňujete rizika, podařilo se vám zjistit, jaká jsou rizika spojená s pěstováním lanýžů?

To byl velký oříšek. V lanýžářství neexistují data obvyklá v jiných oborech. Vše je zahaleno tajemstvím. Začali jsme tedy postupně hledat a pojmenovávat rizika spojená s pěstováním lanýžů. Následně jsme hledali možnosti, jak tato rizika snížit nebo odstranit za pomoci nejmodernější vědy.

Hned první riziko bylo velmi zásadní. Kde nakoupit kvalitní lanýžové sazenice?!  Mezi pěstiteli v tradičních lanýžových zemích je kvalita sazenic obrovské téma. Řada z nich projevovala značnou nespokojenost a podezření, že sazenice nejsou dobře očkované lanýžem.

Toto varování jsme vzali velmi vážně. Požádali jsme o pomoc pana profesora Milana Gryndlera, jednoho z předních světových vědců na lanýže. V letech 2010 - 2015 například vedl grantový výzkum České republiky na téma ekologie lanýžů v ČR, který měl úžasné výsledky. Tehdy vedl laboratoř v Akademii věd a jezdili tam za ním až z Francie. Nakoupili jsme vzorky lanýžových sazenic po Evropě a následně je pan profesor v laboratoři genetikou otestoval, zda jsou dobře očkované lanýžem. Obavy se potvrdily – překvapivě mnoho sazenic nemělo s lanýžem nic společného. Proces navázání spolupráce mezi lanýžem a sazenicí je totiž velmi složitý. To je zjednodušeně i jeden z důvodů, proč v přírodě nenacházíme lanýže na každém kroku.

Jak jste postupovali dál?

Bylo zřejmé, že cesta, jak být v pěstování lanýžů úspěšný, nevede přes přebírání lanýžových pověstí, ale přes vědu. Když to zkrátím, zjistili jsme, že dobrodružství objevování záhad lanýžů nás nesmírně baví. Mám tu čest, že jsme s panem profesorem Gryndlerem v roce 2017 založili laboratoř zaměřenou na výzkum pěstování lanýžů v ČR - Český lanýž servis.

Hned první úspěch naší laboratoře byl zásadní. Zdá se, že jsme vyřešili dilema pěstitelů lanýžů, kteří po celém světě uvažují, jestli právě ty jejich sazenice, co zasadili do své lanýžárny, byly dobře očkované.

Vyvinuli jsme specializovaný genetický test přímo pro lanýžové sazenice. Laboratoř Českého lanýže jako jediná na světě nyní geneticky testuje každou jednotlivou sazenici lanýže burgundského, což našim klientům, rovněž jako jediným na světě, poskytuje jistotu, že do půdy vysazují špičkové lanýžové sazenice, které skutečně mají šanci plodit lanýže.

Proč se sazenice běžně ve světě geneticky netestují?

Genetické testování, jaké je dnes k dispozici v laboratořích, je velmi nákladné. Cena jedné sazenice by se tak pohybovala kolem čtyř tisíc korun. Vzhledem k tomu, že na hektar je potřeba asi tisíc sazenic, znamenalo by to obrovské finanční náklady. Laboratoři Českého lanýže se po vysoké finanční i časové investici podařilo vyvinout test, kde sazenice očkovaná lanýžem burgundským, včetně genetického testu, stojí přibližně čtvrtinu této částky. Zbytek světa zatím „zůstal“ v minulém století. V lepším případě dělají pouze mikroskopický test, v horším případě netestují vůbec.

Dají se odhadnout rizika jednotlivých metod testování?

Samozřejmě jsme po tom pátrali. U netestovaných sazenic některé zdroje uvádí, že až u 90 % netestovaných sazenic se očkování nepodaří, tuto kategorii jsme tak pro nás zcela vyloučili.

Právě zřejmě nespolehlivost netestovaných sazenic vedla francouzské vědce někdy v 70. – 80. letech minulého století k zavedení mikroskopického testu. Tehdy to byl skvělý počin. Z pohledu dnešní vědy, která je o půl století dál, má však mikroskopický test značné limity. Pozor, posuďte sami:

• Fyzicky se testuje pouze 1 – 5 % sazenic.
• Testuje se destruktivně – testované sazenice jsou při testu zničeny.
• Výsledky testování mohou být subjektivní, protože jsou prováděny fyzickou osobou pod mikroskopem.
• Zbylých 95 – 99 % sazenic není fyzicky testováno a do prodeje jde pouze na základě teoretické pravděpodobnosti.

Tyto informace se však běžně nedozvíte. Nám trvalo velmi dlouho, než jsme je získali. Shodou okolností jsou právě aktualizované přímo od francouzského zdroje.

Když se to takto sepíše, člověku je z toho až úzko. Zřejmě proto se někteří prodejci sazenic schovávají za marketing a zdůrazňují, že sazenice jsou testované nezávislými agenturami. To je pravda a tyto agentury testování dělají skutečně nejlépe, jak mohou, ale podle této metodiky. Prodejci zřejmě proto podrobnosti o tom, jak jsou sazenice testovány, většinou neuvádí. Ty méně korektní prodejci navrch přidávají ještě pohádky jako například: „Každý stromek zaručuje kvalitu a výnosnost“ atd. Takovéto tvrzení jsme bohužel zaznamenali již i na českém trhu.

Jak tedy spolehlivě určit o jak testovanou sazenici se jedná?

Orientace je poměrně velmi snadná. Jediné geneticky testované sazenice lanýže burgundského má Český lanýž, všechny ostatní sazenice na evropském i světovém trhu jsou dle dostupných informací zatím stále pouze netestované nebo testované mikroskopicky a je třeba u nich počítat s výše uvedenými riziky.

Jaké jsou výhody genetického testu?

Genetické testování je o 50 let dál a představuje nejvyšší současný standard v ověřování kvality sazenic. Tento postup zásadně snižuje rizika spojená s kvalitou očkování:

• Laboratoř Českého lanýže testuje 100 % sazenic každé šarže – každou sazenici jednotlivě.
• Testování je nedestruktivní.
• Do testu nezasahují žádné subjektivní úsudky, genetika je nesmlouvavá a přesná.
• Do prodeje se dostávají pouze sazenice, které úspěšně prošly genetickým testem.
• Test ze své podstaty automaticky vyřazuje negativní sazenice, na kterých se prosadily konkurenční houby a vytěsnily nebo zabily lanýže.
• Naši klienti jako jediní na světě mají jistotu, že do půdy sází skutečně kvalitně očkované sazenice, které mají šanci plodit lanýže.

Je nějaký odhad, na kolika mikroskopicky testovaných sazenicích se očkování nepovedlo?

V tom máme asi jedinečný přehled. Laboratoř Českého lanýže genetickým testem přetestovala mikroskopicky testované sazenice již v řádu desítek tisíc kusů. Dovážíme totiž mikroskopicky testované sazenice od absolutních francouzských pěstitelských špiček, které je testují mikroskopicky právě u nezávislých agentur. Můžeme tedy směle říci, že za základ máme to nejlepší z lanýžového světa. A nyní pozor! Tam kde lanýžový svět končí, my skutečně teprve začínáme. Jak jsem popisoval, všechny tyto dovezené sazenice totiž u nás podrobujeme genetickému testu, každou jedinou! Na základě zkušeností získala naše laboratoř následující poznatky:

• Kvalita není stabilní: Kvalita sazenic se liší v závislosti na konkrétní šarži a způsobu očkování konkrétního producenta sazenic.
• Výsledky genetického přetestování: nikdy nebyly všechny sazenice úspěšné, genetika vždy vyřazuje jako nevyhovující minimálně 2 % až 40 % přetestovaných mikroskopických sazenic.
• Konkurenční houby: Na vyřazených sazenicích jsou často přítomná konkurenční mycelia hub, která právě mohou stát za neúspěchem očkování a v případě, že by se dostaly do lanýžárny, mohou s vysokou pravděpodobností ohrozit její produkci.

To je významné procento a konkurenční houby jsou pravděpodobně velký problém?

Když jsme zjistili, že na genetikou vyřazených sazenicích pro nepřítomnost lanýže jsou jiné houby, velmi nás to zaujalo. V laboratoři jsme je rozpěstovali a pak je přidali do společnosti lanýžového mycelia a nestačili jsme se divit. Často se k lanýži chovaly agresivně a velmi rychle se rozrůstaly. V případě, že by se takováto konkurenční houba dostala do lanýžárny, je velmi pravděpodobné, že bude dělat to samé co v laboratoři – půjde obrazně lanýži po krku. Je to fascinující. Náš výzkum stále pokračuje, ale již nyní je jasné, že po celém světě si lanýžáři sází do lanýžáren část sazenic, které nikdy nemohou rodit lanýže, ale co je horší, pravděpodobně si do lanýžáren na těchto sazenicích sami sází velmi agresivní konkurenční houby, které ohrožují výnosnost jejich lanýžárny a připravují se tak nevědomky o příjmy.

Můžete to přiblížit?

Když se to pokusíme jen pro představu a velmi nepřesně odhadnout v číslech, potenciál jednoho stromu v lanýžárně se za životnost lanýžárny může pohybovat okolo 50 000 Kč vytvořeného příjmu. Jedna špatně očkovaná sazenice pěstitele tedy nepřipraví pouze o cenu, kterou dal za sazenici, ale i o tento potenciál. Jestliže konkurenční houby na nekvalitní sazenici napadnou pouze čtyři sousední stromy po výsadbě do lanýžárny, škoda je již 250 000 Kč z jedné takové sazenice. Na pouhém jednom hektaru tak ona výše uvedená minimální 2 % nekvalitně očkovaných sazenic představují škodu 5 000 000 Kč, 20 % špatně očkovaných sazenic by v tomto případě již znamenalo zničení celé lanýžárny. My jsme se při testování setkali i se 40 % negativních mikroskopicky testovaných sazenic…

Ve světě se stále daří prodávat netestované nebo mikroskopicky testované sazenice, je za tím malá informovanost pěstitelů?

Zřejmě ano.  Pro představu, o ty naše geneticky testované sazenice je obrovský zájem a často jsou na několik měsíců vyprodané. V roce 2021 jsme proto jako alternativu pro nedočkavé zařadili do naší nabídky i ty mikroskopické, které jsou levnější a víceméně stále k dispozici, ale zároveň jsme korektně informovali o jejich rizicích. Od roku 2021 se mikroskopicky testovaných sazenic u nás prodalo pouze několik jednotlivých kusů, zatímco geneticky testovaných se za stejnou dobu prodalo několik desítek tisíc kusů. To asi mluví za vše.

Genetika tak má zřejmě v lanýžářství velký potenciál?

Jednoznačně. V současnosti je to dle našeho názoru jediná skutečně přesná metoda umožňující testovat každou sazenici. Je evidentní, že genetické testování přináší obrovské snížení rizikovosti v pěstování lanýžů.

Genetika nám dává i skvělé možnosti dalšího výzkumu. Každá sazenice, která testem projde, získává od laboratoře Českého lanýže své jedinečné rodné číslo, pod kterým k ní evidujeme veškeré informace. Každý pěstitel se tak může svým pozorováním podílet na našem společném výzkumu. Jelikož bezpečně víme, že sazenice byla kvalitně očkovaná, můžeme při vyhodnocování výzkumu vyloučit chybu očkování a sledovat tak efektivně faktický vliv místních podmínek na stupeň produkce lanýžů.

V tento okamžik již mají naši klienti zasazeny desítky tisíc geneticky testovaných sazenic v nejrůznějších částech ČR. Jsme tak společně tvůrci asi největšího lanýžového výzkumu na světě, kde máme šanci výrazně urychlovat další vývoj metod pěstování lanýžů v ČR. Získané poznatky z výzkumu jsou pak účastníkům k dispozici pro další zvyšování úspěšnosti jejich pěstování.

A obráceně, celý náš výzkum hradíme výhradně z našich prostředků. Nevyužíváme k němu žádné dotace, protože u nich schvalování každého kroku a spojené papírování velmi zpomaluje. To je jeden z důvodů proč se nám daří ve výzkumu postupovat tak rychle a efektivně. A právě prodej lanýžových sazenic i služby naší laboratoře pro veřejnost nám pomáhají výzkum financovat.

Uvažujete o tom, že byste vstoupili i na zahraniční trhy?

Byznysově by to bylo určitě velmi zajímavé, ale takové ambice v tento okamžik nemáme. Jak jsem říkal, nestačíme zásobovat domácí trh. Například nyní se již objednávají geneticky testované sazenice pro podzim, jaro je vyprodané. To je i jeden z důvodů, proč jsme se pustili do výstavby další laboratoře. Umožní nám to zásadně zvednout kapacitu.

Druhým důvodem je, že budoucnost je v České republice. Klimatická změna již nyní způsobuje v tradičních lanýžových zemích pěstitelům velké problémy, zatímco u nás se podmínky stále vylepšují. Za poslední dva roky se teplotní podmínky v tuzemsku již blížily ideálu lanýže burgundského. Hlavní prioritou je pro nás tak i nadále výzkum lanýžů specializovaný na podmínky ČR.

Zmiňoval jste, že se vaší laboratoři podařily již tři inovace?

Ano, další inovací je náš půdní test před založením lanýžárny, kde půdu testuje sám lanýž. To je rovněž celosvětové lanýžářské unikum.

V zemědělství se používá asi 60 druhů antimykotických látek, které mohou růst lanýžů přibrzdit nebo úplně zastavit. V okamžiku výsadby sazenic na pole jsme tak stáli před otázkou, zda v naší půdě není něco takového přítomno. Souhrnný test na škodliviny v půdě neexistoval, takže jsme ho vytvořili.

Půdní vzorek sterilizujeme gama zářením a pak rozpěstujeme kulturu lanýže. Test trvá dva měsíce, kdy nám sám lanýž svou reakcí na půdu ukáže, zda půda neobsahuje pro něj škodlivé látky. Díky tomu je to nejkomplexnější a nejpřesnější možný test. To že ho máme pravděpodobně jako jediní na světě, zřejmě souvisí s tím, že udržet mycelium lanýže burgundského naživu v laboratorních podmínkách je velmi složité.

U našich klientů je test velmi oblíbený, protože jim již ušetřil hodně peněz. Pro představu zhruba 25 % testované půdy v ČR obsahuje látky, které poškozují růst lanýže a pro založení lanýžárny jsou tedy naprosto nevhodné.

To že si s lanýžem můžeme takto „povídat“, využíváme i v dalším výzkumu. Shromáždili jsme tak již další informace, jak lanýž reaguje na konkrétní podměty, které následně promítáme do poradenství našim klientům pří zakládání jejich lanýžáren.

A třetí inovace?

Třetí inovace se týká mikrobiologie půdy. Tam jsme pootevřeli dveře do půdního kosmosu. Mikrobiologie půdy se nedá plošně testovat, může se měnit v podstatě na každém centimetru lanýžárny. Během výzkumu jsme objevili v půdě i bakterie, které jsou vůči lanýžovému podhoubí velmi agresivní. To bylo pro nás zásadní zjištění. Začali jsme hledat mikrobiologický preparát, který by přidal do půdy preventivně přátelské bakterie, aby i v případě výsadby do mikrobiologicky nepřátelského prostředí lanýž dostal šanci. Nikde jsme však takový preparát nenašli. Tak jsme ho vyvinuli sami. Po několika letech intenzivního pátrání jsme objevili tři kmeny bakterií, které lanýže v přírodě doprovázejí a v laboratorních podmínkách urychlují růst mycelia až o 500 %. Ve volné půdě je efekt samozřejmě menší, ale dává lanýžům značně vyšší šanci na úspěšný růst i v méně příznivých mikrobiologických podmínkách. Podle dostupných informací máme i tuto inovaci stále jako jediní na světě.

Jak celkově hodnotíte tyto inovace vaší laboratoře?

Zdá se, že se nám podařilo v porovnání s „tradičními“ metodami zásadním způsobem snížit množství rizik spojených s pěstováním lanýžů. Nicméně ani tak bychom si netroufli tvrdit, že každá lanýžárna bude úspěšná. A ono je to asi dobře. Kdyby se lanýže pěstovaly stejně úspěšně jako například brambory, jejich cena by byla jako u brambor. Pro představu my v naší ekonomice jsme konzervativní a počítáme kilo lanýže burgundského za 15 000 Kč, což představuje na 1 ha úspěšné lanážárny zmiňovaný přínos přibližně 1 750 000 Kč za rok, ale viděl jsem u překupníka, který dováží do tuzemska tyto lanýže za cenu 42 000 Kč za kilogram.

Jak probíhá zakládání lanýžárny v praxi?

Nám to u našich prvních ploch trvalo dva roky. V současnosti je to pro našeho klienta již velmi jednoduché a rychlé.

První krok je odběr půdních vzorků z budoucí lanýžárny a zaslání do naší laboratoře. Test na případné škodliviny trvá dva měsíce. Zároveň se dělá malý test na obsah volného vápníku, pH a organiky. Jestliže hlavní test vyjde dobře, dle hodnot malého testu se dá naprostá většina půd přiblížit optimálním parametrům pro lanýže.

Při výzkumu jsme zjistili, že v republice máme lokality, kde se lanýži burgundskému skutečně výborně daří. Máme tak „nakalibrované“ metody měření i přístroje v laboratoři dle těchto lokalit. To nám umožňuje velmi přesně ladit půdy zakládaných lanýžáren na tyto, naší tuzemskou přírodou osvědčené hodnoty.

Ladění pH a vápníku se dělá prostřednictvím navážky vápence z některého z tuzemských lomů. Je to asi poslední levná věc, protože tuna stojí okolo 400 Kč. Organika se pak ideálně ladí navážkou štěpky z listnáčů, ale osvědčilo se i například shnilé seno.

Do dubna je třeba u nás objednat geneticky testované sazenice, abychom mohli garantovat jejich dodání na podzim 2025. Přes léto je pak ideální zvážit možnost oplocení a určitě si připravit ochranu proti okusu sazenic zvěří i ochranu kořenů před hryzci, na které se výborně osvědčilo nezinkované králičí pletivo. V případě, že by se vám to nechtělo dělat, je v tuzemsku firma, která umí dělat ochrany na zakázku.

Ideální je, aby pozemek měl možnost zálivky formou studny, povrchového zdroje nebo na první roky bohatě stačí i občasný dovoz vody v nějaké nádržce. Začátkem října pak může klient začít výsadbu. K sazenicím od nás dostává ještě další zásadní věc. Již zmiňovaný mikrobiologický roztok, kterým naočkuje do půdy pro lanýže příznivé bakterie.

V případě, že by lanýžárna byla na nějakém exponovaném místě, naší asociaci se podařilo vyjednat pro pěstitele i možnost pojištění lanýžových kultur.

Po celou dobu přípravy a samozřejmě i poté se na nás klienti mohou bezplatně obracet se svými dotazy. Dokonce je v tom velmi podporujeme, abychom měli jistotu, že při zakládání lanýžárny proběhne vše správně.

 Jaký je současný stav pěstování lanýžů v České republice?

Po několikaletém úsilí naší Asociace Českého lanýže se nám podařilo domluvit legislativní změnu a lanýž se od 1. března 2023 stal oficiální zemědělskou plodinou. Velké poděkování patří paní poslankyni Margitě Balaštíkové, která nám pomohla domluvit klíčová jednání. Další poděkování patří za velmi otevřený přístup Ministerstvu zemědělství. Jmenovitě pak veliké poděkování patří za obrovské nasazení a velmi profesionální přístup paní ředitelce Jitce Götzové, která měla na ministerstvu legislativní změnu na starosti.

Tento úspěch je totiž naprosto klíčový. Umožňuje každému, kdo má zájem, pěstovat lanýže a tyto kulturně pěstované lanýže i sklízet, přesněji lovit.

Kdy se dají očekávat první lanýže?

Naše výzkumné plochy z roku 2018 jsou zřejmě nejstarší novodobé plochy v ČR. Genetikou si na nich každý rok kontrolujeme přítomnost lanýžového mycelia. Tomu se tam evidentně líbí a úspěšně se rozrůstá. To považujeme za klíčový úspěch.

Teoreticky bychom tak již mohli lanýže začít očekávat, prakticky si však asi ještě počkáme. Jako nezkušení jsme první plochy založili bez ochrany kořenů a za dva roky poté nás navštívili hryzci. Prakticky všechny sazenice byly nějak postiženy. Naprostá většina sazenic to zvládla, ale je o něco opožděná v rychlosti růstu. Všechno špatné je pro něco dobré. Většina našich klientů po našich zkušenostech dává na kořeny ochranu a zatím to funguje na 100 %.

Dá se odhadnout kolik je v ČR lanýžáren?

Ano, k podzimu to bylo přes 30 hektarů. Od legislativní změny začalo zakládání lanýžáren nabírat na dynamice. Do pěti, sedmi let je tak již šance na první masivnější českou produkci lanýžů. Rostou i rozměry lanýžáren. V tento okamžik mají nově plánované lanýžárny v tuzemsku rozměr nejčastěji mezi 1 ha – 5 ha. Jeden náš zákazník má ovšem ambice podstatně větší a již delší dobu pro něj sháníme plochu okolo 160 ha. Nicméně sehnat tuto plochu v jednom kuse, je v ČR opravdu problém. Plocha 160 ha se nám zdála být až nepředstavitelně velké číslo, ale asi je to jen věc zvyku. Loni v zimě jsme pokračovali v natáčení našeho dokumentárního filmu o lanýžích a ve španělských horách jsme objevili schovanou asi největší lanýžárnu světa. Měří přes 600 ha a najednou zjistíte, že těch 160 ha není zas až tak velkých. Pro představu - na té španělské lanýžárně prý byl rekordní úlovek lanýžů za jeden jediný den, v přepočtu za dva miliony korun. Zdá se tedy, že v lanýžích žádné omezení neexistuje. Můžete úspěšně pěstovat pár stromů na zahrádce, stejně jako založit nadnárodní byznys ve stovkách hektarů, jako to udělali Španělé.

Zmiňoval jste zakládání středoevropského lanýžového trhu a festival Praha lanýžová, řeknete nám nějaké podrobnosti?

Když to vezmeme v pořadí vývoje, hned v roce 2016 jsme si domluvili kontrakt na možnost, že od nás Francouzi budou vypěstované lanýže vykupovat. Byli nadšení a přislíbili, že v případě naší potřeby vykoupí jakékoli množství. Při našich cestách po lanýžové Evropě jsme však postupně zjistili, že lanýže se tam v důsledku klimatické změny dostávají do problémů a vše se posouvá na sever.

Je vysoce reálný předpoklad, že v lanýži burgundském by se mohla Česká republika stát středoevropským lídrem. Koneckonců lanýž burgundský přirozeně roste i přímo v Praze, která je tak zřejmě jedinou metropolí světa s takovýmto unikátem.

Proto jsme vytvořili projekt lanýžového festivalu s názvem Praha lanýžová. Cílem našeho snažení je vrátit lanýže na tuzemské trhy i do restaurací, pro domácí pěstitele vytvořit domácí odbytiště a postupně naučit i evropskou klientelu jezdit za burgundským lanýžem do ČR.

Je to však velmi časově náročné. Například jen příprava lanýžové výstavy nás s manželkou stála 1300 hodin příprav. Když připočteme práci kolegů a ostatních lidí, jsme hodně přes 2000 hodin, a to už vůbec nepočítám ty roky, po které jsme uvedené informace na výstavě shromažďovali. Odhadujeme tak, že vytvoření trhu bude trvat právě oněch pět až sedm let, za kterých se dá očekávat masivnější domácí produkce a první tuzemští velkopěstitelé tak budou mít připravený domácí odbyt.

Na podzim jste uspořádali velkou výstavu o lanýžích v Národním zemědělském muzeu…

Ano, podařil se nám na střední Evropu až neuvěřitelný úspěch. V rámci prvního ročníku festivalu Praha lanýžová jsme od 1. 10. do 31. 12. 2024 pořádali i výstavu ve velkém sále Národního zemědělského muzea. Odhadem jí navštívilo 30 000 návštěvníků. Pravděpodobně to byla vůbec historicky první výstava o lanýžích v tuzemsku. Na jednom místě se nám podařilo shromáždit největší množství informací o lanýžích v češtině vůbec. U návštěvníků měla výstava veliký úspěch.

Dokonce až takový, že jsme se domluvili s Národním zemědělským muzeem, že v rámci festivalu Praha lanýžová 2025 uspořádáme u nich i další pokračování této výstavy. Tentokrát se budeme hodně věnovat historii lanýžů. Když trochu předběhnu, podle našich výzkumů se překvapivě řádíme mezi evropské země s velmi starou lanýžovou historií.

Veliké poděkování patří za fantastickou podporu projektu Ministerstvu zemědělství. Rovněž velmi děkujeme Národnímu zemědělskému muzeu za zapůjčení prestižních prostor a pomoc s instalací výstavy.

Vaše asociace pracuje i na lanýžové osvětě odborné veřejnosti…

Intenzivně spolupracujeme s Asociací kuchařů a cukrářů ČR na osvětě odborné veřejnosti v oblasti kulinářské přípravy lanýžů. Postupně bychom tak i české kulinářství chtěli připravit na domácí produkci lanýžů. Na toto téma proběhly v rámci podzimní Prahy lanýžové již první workshopy. Národní tým této asociace, který reprezentuje naši republiku na světových kulinářských soutěžích, se ujal i přípravy fantastického lanýžového menu pro účastníky vernisáže naší výstavy a sklidil velký úspěch.

Navázali jsme spolupráci s Gastronomickou školou u Krbu, která se velmi osvíceně snaží s lanýži seznámit již nastupující generaci kuchařů. Rovněž spolupracujeme i s Vinařským fondem a jejich národní someliérkou. Ukazuje se, že v tuzemsku máme skvělá vína, která se výborně hodí k lanýži burgundskému. V odborné sféře se výborně rozvíjí spolupráce s Českou zemědělskou univerzitou v Praze-Suchdole.

V propagaci projektu Prahy lanýžové jsme navázali spolupráci s agenturou Czech Tourism. K uvedenému ještě natáčíme s Viliamem Poltikovičem zmiňovaný filmový dokument o lanýžích. Spolupracujeme rovněž s několika zemědělskými organizacemi. V této sféře však pociťujeme, že máme k zemědělcům informační dluh, který bychom letos rádi vyrovnali. Proto velmi děkujeme vašemu časopisu za prostor, který nám dal.

Aktuální novinkou z 1. 1. 2025 je, že lanýžové kultury byly zařazeny mezi agrosolární plodiny, jaký mají lanýže v tomto směru potenciál?

Potenciál je opravdu velký. Než jsme se tímto směrem vydali, požádala Asociace Českého lanýže odborníky z celého trhu o jejich názor. V této souvislosti velmi děkuji Vaší asociaci, konkrétně Jaroslavu Šebkovi za možnost toto téma konzultovat. Celkově byla zpětná vazba velmi pozitivní, tak jsme se do toho dali.

Zásadní poděkování za zařazení lanýžových kultur mezi agrosolární plodiny pak patří Ministerstvu zemědělství, konkrétně pak Jitce Götzové a Vlastimilu Zedkovi, se kterými jsme vše konzultovali a kteří nás v naší snaze podpořili. Zdá se totiž, že lanýžárny jsou téměř ideální kombinací pro agrosoláry. Lanýž burgundský jako jedna z mála plodin přímo vyžaduje zastínění.

Dle konzultace se Solární asociací je reálné panely umístit okolo 3,5 m nad zemí. Soláry tak přináší možnost snížit počet lanýžových sazenic na hektar a využívat stínu panelů. Reálná je kombinace solárů s habry, které snášejí výborně zástřih, jenž je nutný, aby stromy nestínily. Ostříhané větvičky jsou pak požehnáním pro lanýžárnu, neboť zvyšují organiku půdy, což lanýž miluje a půdě velmi prospívá a zlepšuje ji.

Velmi přínosná byla konzultace s krajinářem, který ocenil, že na rovinatém pozemku soláry, zřejmě pouze v kombinaci s lanýžárnou, prakticky vůbec nemusí být vidět. Konstrukce bude zarostlá v habrech a v případě, že se například první dvě řady habrů okolo lanýžárny nechají vyšší, nemusí být vidět ani soláry.

Zajímavý je i potenciál rozložení rizika. Ve Francii byly lanýže často kombinovány s pěstováním vinné révy. Kdo z vinařů tuto kombinaci měl na přelomu 19. a 20. století, mohl si gratulovat. Révokaz tehdy zničil vinice a lanýž řadě vinařů doslova zachránil živobytí. U nás asi masivnější kombinace lanýžů s vinicemi není reálná a soláry tak mohou pro někoho nabídnout moderní obdobu rozložení rizik. Nicméně vše uvedené je zatím teorie a je třeba to vyzkoušet v praxi. Agrosoláry jsou zatím celkově velmi mladé odvětví a ve světě s nimi není příliš zkušeností. Jejich kombinaci s lanýžárnou jsme tak ve světě zatím nenašli.

V tento okamžik jsou u nás plánované již první projekty lanýžáren kombinovaných se soláry. Je tak možné, že ČR přibyde další světové lanýžové prvenství a právě v naší republice vznikne ten vůbec první lanýžový agrosolár.

Rozhovor i přiložené fotografie vznikly v průběhu natáčení dokumentu Český lanýž

Rozhovor vyšel v časopise Selská revue (č. 1/2025), který je 7x ročně distribuován prostřednictvím České pošty členům ASZ ČR.